Když se Tomáš a Ondra obrátili na matriku do Ústí nad Labem, aby si domluvili registraci, dozvěděli se, že na ně nemají čas, protože mají na práci normální věci. Překvapení je čekalo i na matrikách v Mostě a v Litvínově, kde jim odmítli změnit příjmení a snažili se je přesvědčit, ať žádost o společné jméno stáhnou. A to je teprve začátek!
Tomáš B. překvapil svého partnera Ondru N. žádostí o ruku na palubě letadla, když cestovali na vánoční pobyt do Budapeště. Posádka letadla ochotně asistovala a vypadalo to, že mladý pár má před sebou samé krásné chvíle. Začali chystat „svatební“ obřad a oslavu pro 80 členů rodiny a blízkých přátel, která se celá nesla v cestovatelském duchu.
Tomáš s Ondrou žijí v Praze, ale oba mají trvalý pobyt v Ústeckém kraji, kde se narodili. Proto se kvůli registraci vloni v lednu obrátili na ústeckou matriku. Překvapilo je, když jim pracovnice řekla, že jim nedá konkrétní termín. Prostě mají zkusit přijít nějaký pátek a uvidí se, jestli na ně budou mít čas. Snoubenci sice věděli, že podpisu formuláře pro registrované partnerství se nedostává tak důstojného přístupu jako při uzavření manželství, ale toto teda nečekali.
Nakonec se obrátili na matriku v Kladně, protože si pro obřad vybrali místo ve Středočeském kraji. Tam se setkali se vstřícným jednáním, úřední registraci si domluvili na den před slavnostním obřadem. Ohledně změny příjmení, o kterou se musí žádat v místě trvalého bydliště, ovšem v Kladně dostali varování: v Ústeckém kraji to nebývá jednoduché a kvůli postupu tamních matrik se už řešilo pár stížností.
V půlce července, pár dní před registrací, Ondra s Tomášem jeli na matriky do Litvínova a Mostu podat žádosti o změnu jména. Chtěli společné příjmení jako známku toho, že patří k sobě. „Nechtěli jsme si ale tahat sirky, který z nás se svého příjmení vzdá a převezme si jméno toho druhého. Přeci jen jsme pod svými jmény již zvyklí celé roky fungovat. Proto jsme se rozhodli pro verzi, kdy si každý ke svému přibere příjmení toho druhého,“ vysvětluje Tomáš. Po registraci mělo jeho jméno znít Tomáš B. N. Tím ale na matrikách způsobili naprostou vichřici.
V Litvínově nejdřív museli matrikářce vysvětlit, že změna příjmení se po registraci neděje automaticky, jak jim tvrdila. Ondra podal žádost a odjeli do Mostu, kde má trvalé bydliště Tomáš. Tam se od matrikářky rovnou dozvěděl, že mu žádost zamítne. „Myslím, že se ta úřednice s podobnou věcí do té doby nesetkala a také jí to bylo silně proti srsti. Jednání s ní bylo velmi nepříjemné, ani si k nám nesedla a volala na nás přes celou místnost, takže o našich soukromých záležitostech slyšeli všichni, kdo si tam v tu chvíli přišli něco vyřídit,“ popisuje nepříjemný zážitek Ondra. Přesto Tomáš žádost podal.
Celou situaci korunoval telefonát s litvínovskou matrikářkou, která se Ondrovi dovolala chvíli poté, co s Tomášem vyšli z mostecké matriky. Oznámila mu, že vše konzultovala s nadřazenou matrikou v Ústí a že jeho žádost zamítne. Proto se ho snažila přimět k tomu, ať žádost stáhne a zbytečně to nekomplikuje. „Navíc řekla, že o nás v Ústí nevědí, takže žádnou registraci v pátek mít nemůžeme. V Kladně, kde nemáme trvalé bydliště, se prý registrovat nesmíme. To byl samozřejmě nesmysl,“ dokládá Tomáš naprostou neinformovanost úředníků v otázkách registrovaného partnerství.
Žádost o ruku proběhla nečekaně v letadle cestou na vánoční pobyt v Budapešti v roce 2018.
Jak matriky řekly, tak se stalo. Několik týdnů po příjemné registraci v Kladně a následné oslavě společného svazku s rodinou a přáteli dostali Ondra s Tomášem zamítavá rozhodnutí ohledně změny svých příjmení. S pomocí advokátní kanceláře se oba odvolali. Krajský úřad Ústeckého kraje věc matrikám vrátil k novému projednání.
Koncem listopadu přišlo Ondrovi vyrozumění z litvínovské matriky, že po druhém prošetření se jeho žádost přijímá a jméno se mu mění na Ondřej B. N. „Začali jsme slavit, protože jsme čekali, že stejné rozhodnutí dostane i druhý z nás,“ usmívá se Ondra. Tomášovi za deset dní přišel dopis z Mostu s tím, že jeho žádost se zamítá.
Takže teď spolu žijí registrovaní partneři Tomáš B. a Ondřej B. N., který už má rodný list, občanku i řidičák s novým příjmením. Oba se domnívají, že matrikářka v Litvínově už nechtěla situaci dále řešit, a proto Ondrovi po odvolání zdvojené příjmení prostě schválila. Jména registrovaných partnerů zákon neřeší a ti jsou zkrátka vydáni matrikářkám na milost. Mostecká matrika se litvínovským rozhodnutím nenechala ovlivnit a v opakovaně zamítavém stanovisku uvedla, že připojení příjmení partnera není dle zákona o matrikách v této situaci nemožné.
„V tuto chvíli jsem měl dvě možnosti: změnit si trvalé bydliště jinam, kde matriky registrovaným partnerům problém se změnou jména nedělají, anebo podat znovu odvolání a jít případně i k soudu,“ říká Tomáš. Rozhodl se bojovat, aby už nikdo další nemusel podobnými problémy procházet. „Zákon má přece platit všude a pro všechny stejně. Není to nákup sedačky, abych si vybíral, kde se mi pravidla nejvíc líbí a tam se se svými záležitostmi obracel,“ uzavírá Tomáš. Nyní má v ruce podruhé zamítnuté odvolání a jeho právníci připravují žalobu.
Oba partnery mrzí, že původně drobný úřednický úkon nakonec zaměstná celou řadu lidí, výrazně zvýší náklady a na výsledek soudního jednání se bude čekat dva roky nebo i déle. Vše by jednoduše vyřešilo zavedení manželství i pro páry stejného pohlaví, které by přineslo jasné podmínky pro společný život. „V praktických otázkách majetku, zdravotnictví nebo financí je přeci doba už dávno jinde. Nikoho neomezí, když my dva budeme mít společné jmění nebo se budeme jmenovat stejně,“ poukazuje Tomáš.
Senátor Zdeněk Hraba a senátorka Jitka Chalánková předložili při projednávání novely o partnerství na Ústavně-právním výboru Senátu pozměňovací návrhy, které by výrazně zhoršily Sněmovnou schválený návrh partnerství a situaci stejnopohlavních párů a rodin s dětmi. Mimo to by schválení takových zákonných úprav omezilo také práva heterosexuálním lidem. Shrnutí těchto návrhů přinášíme v právní analýze.
