Na Štědrý den roku 2015 získali LGBT Řekové a Řekyně vánoční dárek. Registrované partnerství jim od toho data garantuje vesměs stejná práva a povinnosti, jako mají manželé, vyjma plných adopčních práv. Nastal ovšem čas se posunout dál.
Řecko dříve patřilo – spolu s Itálií – mezi konzervativnější členy Evropské unie. Ty, kteří neumožňovali ani registrované partnerství. Přístup se dlouhodobě snažilo změnit Panhelénské socialistické hnutí, naráželo však na odpor ze strany politiků i samotné řecké LGBT komunity, které šlo už od počátku spíš o manželství.
V roce 2008 se podařilo legalizovat nejprve registrované partnerství pro heterosexuální páry, které našlo podporu i u zástupců řecké pravoslavné církve. V listopadu roku 2013 pak Evropský soud pro lidská práva v kauze Valiantos a další proti Řecku rozhodl, že je porušováním lidských práv neposkytovat gay a lesbickým párům stejná práva a povinnosti, jaké mají nemanželské heterosexuální páry.
Řecký premiér Alexis Tsipras z Koalice radikální levice se rozhodl chybu napravit. Prosadil novelu zákona o registrovaném partnerství, která ho gay a lesbickým párům zpřístupnila. Následovaly i další vstřícné kroky: Tsipras sjednotil legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku a prosadil striktní legislativu proti diskriminaci LGBT lidí a zločinům z nenávisti.
Je všeobecně známo, že první zemí na světě, která zpřístupnila institut manželství gay a lesbickým párům, je Nizozemí. Skutečnost je vlastně trochu jiná. Máme-li být přesní, byli Nizozemci sice prvním národem, který manželství pro všechny legalizoval úmyslně, jenže neúmyslně se to podařilo Řekům už v roce 1982. Tehdy tam legalizovali občanské sňatky.
Zákon říkal, že manželství je trvalý svazek dvou osob, nikoli muže a ženy. Řecká LGBT komunita se pak dlouhodobě dohadovala s obcemi, které gay a lesbické páry odmítaly sezdávat. Jejich žádostem nakonec vyhověl starosta města na ostrově Tilos.
Po silném odporu z řad politiků a pravoslavné církve byla ovšem dvě gay a lesbická manželství anulována. Páry, kterým bylo na základě díry v zákoně umožněno občanský sňatek uzavřít, se následně proti tomu, že jejich manželství byla uznána za neplatná, rozhodly odvolat. Po vyčerpání všech opravných prostředků, které jim řecký právní řád umožnil, se jejich záležitostí začal zabývat dokonce Evropský soud pro lidská práva.
Přestože veškeré řecké soudy rozhodly, že bylo legitimní zrušit gay a lesbické manželství uzavřené na základě chybné formulace v zákoně, má řecký nejvyšší soud na stole ještě jinou žalobu. I podle ní by manželství mělo být přístupné i gay a lesbickým párům.
Ještě to asi bude nějaký čas trvat, tvrdí Kostis Papaioannou, bývalý generální tajemník pro lidská práva, který má lví podíl právě i na zavedení registrovaného partnerství v Řecku. Beznadějné to však není a je velká šance, že se LGBT lidé v zemi své „velké teplé řecké svatby“ v následujících letech dočkají.
Senátor Zdeněk Hraba a senátorka Jitka Chalánková předložili při projednávání novely o partnerství na Ústavně-právním výboru Senátu pozměňovací návrhy, které by výrazně zhoršily Sněmovnou schválený návrh partnerství a situaci stejnopohlavních párů a rodin s dětmi. Mimo to by schválení takových zákonných úprav omezilo také práva heterosexuálním lidem. Shrnutí těchto návrhů přinášíme v právní analýze.
