Rakouská LGBT komunita slaví! Tamní Ústavní soud dnes gay a lesbickým párům přiznal právo na manželství. Průlomové rozhodnutí vstoupí v platnost prvního ledna 2019. Navzdory očekáváním nás tak Rakousko přece jen předběhlo. Nebo ne?
S říjnovými výsledky voleb to v Rakousku nevypadalo zrovna příznivě. Rýsuje se tam totiž vládní koalice FPÖ-ÖVP, která by rozšiřování LGBT práv nejspíš nebyla nakloněná. Dobrou zprávou ale je, že od ledna bude v zemi legální manželství pro páry stejného pohlaví. Pomohl tomu Ústavní soud.
Registrované partnerství pro gay a lesbické páry je v Rakousku legální od roku 2010 – země tak měla devítileté zpoždění oproti Německu a čtyřleté proti Česku. Katoličtí Rakušané jsou kulturně i sociálně mnohem konzervativnější než protestantští Němci a ateističtí Češi.
Obsahově tam registrované partnerství gay a lesbickým párům přiznává určitá práva a povinnosti, které vyplývají i z manželství. V roce 2013 bylo po rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva rozšířeno o možnost přisvojení dítěte druhého z partnerů. Podobně jako v případě české novely zákona o registrovaném partnerství, kterou se nepodařilo prosadit za Sobotkovy vlády.
Ačkoli je Rakousko přece jenom trochu víc homofobní, zejména mimo Vídeň a jiná větší města, má velmi revoluční Ústavní soud, kterému na rozdíl od zákonodárců nečiní problém vydávat průlomová rozhodnutí ve prospěch LGBT komunity.
Prvním takovým rozhodnutím bylo, že zakazovat registrovaným partnerům společné osvojení dětí je neústavní. Od 1. ledna 2016 tak mohou registrovaní rakouští gayové a rakouské lesby společně osvojit dítě. Na rozdíl od Česka nejde o pouhé osvojení dítěte jedním z registrovaných partnerů, nýbrž rovnou oběma. Adoptované děti mají pak v rodném listě dva otce nebo dvě matky, kteří k nim mají rodičovská práva a povinnosti.
Letos v prosinci vydal Ústavní soud další revoluční rozhodnutí, podle kterého je neústavní definice manželství jako svazku muže a ženy. Příslušný zákon začne platit od 1. ledna 2019.
„Na celém případě je paradoxní jedna věc, kterou jsem vlastně předvídal. Podobně, jako když se před lety ve stejné době legalizovalo manželství pro páry stejného pohlaví ve Francii a ve Spojeném království, i zde postupují dvě kulturně i sociálně blízké země Německo a Rakousko společně,“ říká k tomu LGBT aktivista Jan Fiala.
„Zatímco v Británii prošlo manželství naprosto v klidu, ve Francii probíhaly bouřlivé demonstrace. Zatímco v Německu prošlo manželství na poslední chvíli, až poté, co spolková kancléřka ustoupila a umožnila svým poslancům hlasovat podle svědomí, v Rakousku musel zasáhnout Ústavní soud jako negativní zákonodárce. Jinak by takový zákon neprošel," vysvětluje Fiala.
A uzavírá: „Stejně jako v Německu i v Rakousku v předešlých volebních obdobích legalizaci manželství pro všechny bránila koaliční smlouva. Vstřícnější vládní strany kvůli ní nemohly vycházet vstříc právům LGBT lidí.“
Rakousko tedy Českou republiku v pomyslném závodě nakonec překvapivě „předběhlo“, ale je naděje, že ho zase doženeme. Pojďme společně tuzemským poslancům a poslankyním ukázat, že i u nás už na manželství pro všechny dozrál čas. Do 1. máje 2018 jsme se rozhodli sesbírat 50 000 podpisů pod petici, kterou pak předložíme nové Sněmovně. Pomoci můžete i vy! Přečtěte si jak.
Foto: gay in vienna / Wikimedia Commons
1. ledna 2025 vstoupí v účinnost novela o partnerství pro stejnopohlavní páry. Přestože představuje krok vpřed, skutečnou rovnost tímto krokem Česká republika stále nezajišťuje. V souvislosti s platností této novely zveřejňujeme společné prohlášení na podporu rovného manželství: DOKUD NEBUDE ROVNÉ MANŽELSTVÍ, NEVZDÁME TO.
Letošek potvrdil, že České republika je připravená na manželství pro všechny páry. Tsunami veřejných výzev k přijetí rovného manželství, která se zvedla na podzim 2023, pokračovala. Zároveň jsme spolu se stovkami lidí, kteří osobně oslovovali poslance a poslankyně, odráželi vlnu dezinformací cílených na náš zákonodárný sbor. Tisíce lidí vyjadřovaly podporu na sociálních sítích, posílaly dopisy a emaily do poslaneckých kanceláří. I přes tak obrovskou a dlouhodobou podporu se však Sněmovna rozhodla dál si sedět na uších.
