Dlouhá cesta k manželství. Co všechno se musí stát, aby zákon prošel?

O manželství pro všechny se poslanci a poslankyně baví už od loňska. A ještě nějaký čas budou. Návrh zákona za sebou zatím nemá ani celé první čtení. Po něm ho – v ideálním případě – čeká čtení druhé a třetí, jednání v Senátu a snad i úspěšná návštěva u prezidenta. Připravili jsme přehled toho, jak celý legislativní proces vypadá.

Všechno začíná u předkladatele.

Může to být poslanec nebo poslankyně, skupina poslanců nebo poslankyň, Senát jako celek, vláda nebo krajská zastupitelstva. Kromě znění zákona musí v rámci návrhu předložit i důvodovou zprávu.

Návrh zákona o manželství pro všechny loni v červnu předložila skupina 46 poslanců a poslankyň v čele s Radkou Maxovou. Vyšli tak vstříc petici iniciativy Jsme fér – ta sice nebyla nijak závazná, ale 70 000 podpisů bylo přinejmenším působivým svědectvím o tom, co si česká veřejnost přeje.

Několik dní po předložení tohoto návrhu jiná skupina poslanců a poslankyň předložila opoziční návrh: novela Listiny základních práv a svobod by manželství ukotvila jako výhradní svazek muže a ženy, a tím by manželství pro všechny zcela zabránila. Sněmovna nyní probírá oba návrhy zároveň.

Návrhy zákonů se předkládají předsedovi či předsedkyni Poslanecké sněmovny. Ten je pošle vládě, která podá stanovisko. Pak je postoupí organizačnímu výboru, rozešlou všem poslancům, poslankyním a poslaneckým klubům. To aby se na jednání mohli připravit.  

Následuje samotné projednávání v Poslanecké sněmovně.

To má několik fází:

První čtení začíná tím, že v plénu vystoupí navrhovatel či navrhovatelka zákona a zpravodaj nebo zpravodajka (ty navrhuje Organizační výbor). Následuje obecná rozprava, která se může rozprostřít do několika schůzí. V našem případě už první čtení trvá více než 300 dní.

Na závěr by měli poslanci a poslankyně hlasovat. Pozor: nehlasují PRO podporu novely, ale PROTI jejímu zamítnutí. Bude-li proti zamítnutí hlasovat většina poslanců a poslankyní, postoupí novela do druhého čtení. Tím však nic nekončí.

Druhé čtení opět na schůzi Sněmovny začíná úvodem navrhovatele nebo navrhovatelky, následně zpravodaje nebo zpravodajky. Následuje obecná a pak podrobná rozprava  – to je také doba, kdy poslanci nebo poslankyně přicházejí s pozměňovacími návrhy. Tehdy také mohou navrhnout zamítnutí návrhu nebo jeho vrácení k novému projednání. Pokud se tak nestane, může zákon do dalšího čtení.

Třetí čtení už je „naostro“, jedná se v něm jen o opravy legislativně-technických chyb a podobně. Svoje stanovisko – buď kladné, záporné, nebo neutrální – vyjádří jak navrhovatel či navrhovatelka, tak zpravodaj či zpravodajka. Hlasuje se o pozměňovacích návrzích a nakonec o návrhu zákona jako celku. Tady už poslanci a poslankyně hlasují přímo PRO návrh zákona.

Pokud souhlas nevysloví, návrh zákona se nepřijme a celý proces byl neúspěšný. Pokud ho vysloví, návrh směřuje dál do Senátu.

ferovy_stab.jpgSchůze Poslanecké sněmovny pravidelně sledujeme ve férovém štábu.

Senát se návrhem zabývá v jednom čtení.

Jinak vypadá projednávání podobně jako ve Sněmovně: určí se zpravodaj či zpravodajka, proběhne obecná a pak podrobná rozprava, senátoři a senátorky přicházejí s pozměňovacími návrhy.

Pokud jsou pozměňovací návrhy přijaty nebo pokud Senát návrh zákona zamítne, vrací se k projednání do Sněmovny. Ta o něm pak hlasuje znovu – senátory a senátorky přehlasuje v případě, že s ním souhlasí nadpoloviční většina, tedy nejméně 101, poslanců a poslankyň. Jinak je proces neúspěšný.

Pokud Senát návrh schválí, rozhodne se jím nezabývat nebo ho nestihne projednat v dané třicetidenní lhůtě, je zákon postoupen k podpisu prezidentovi.

Prezident může návrh zákona vrátit do Sněmovny.

Ovšem jen s odůvodněním a má na to jen patnáct dnů. Pokud to neudělá, návrh podepíše a postoupí zpět k předsedovi Poslanecké sněmovny. Pokud návrh vrátí, Sněmovna o něm hlasuje znovu. Aby prezidenta přehlasovala, je znovu potřeba nadpoloviční většina poslanců a poslankyň.

A jsme na konci!

Schválený zákon, který prezident podepsal, se pošle k podpisu předsedovi vlády. Je předán k uveřejnění ve Sbírce zákonů a stává se platným. Účinný pak je od data, které je v něm uvedené.

 

Cesta k přijetí zákona je dlouhá, ale stojí za to! Sledujte ji s námi a nezapomeňte napsat svému poslanci či poslankyni. Třeba o tom, ať už první čtení neoddalují a co nejdříve přistoupí k hlasování.

 

legislativni_proces_infografika.jpg

Foto a infografika: Jsme fér

PODPOŘTE NÁS

Bez vás se neobejdeme

 

Náš velký předvolební průzkum: co se děje a kdy bude?

S blížícími volbami do Poslanecké sněmovny vrcholí i přípravy našeho tradičního předvolebního průzkumu, jenž se týká manželství pro všechny. Co bude jeho cílem, jak bude probíhat nebo koho a jak budeme hodnotit? 

Říjnové volby se blíží. Na co se připravit?

Ve dnech 8. a 9. října 2021 proběhnou volby do Poslanecké sněmovny a my vám přinášíme praktický přehled všeho důležitého, co o nich potřebujete vědět. Právě i váš hlas rozhodne, kam se Česko posune během následujících čtyř let, i jestli budeme mít konečně manželství i pro gay a lesbické páry a rodiny s dětmi.

„Ježíš ze své lásky nikoho nevylučoval. Kvůli štvaní proti LGBT lidem jsem raději nešla na mši,“ říká věřící matka Lídy zasnoubené s partnerkou Tarou

Paní Eva se každý den modlí s Rádiem Proglas. V modlitbě vždy vzpomene svoji dceru Lídu a její partnerku Taru, které se spolu po dvouletém vztahu nedávno zasnoubily. Paní Eva se modlí za to, aby mohly brzy mít skutečnou svatbu, jak se patří.

Alex a Janča si byly souzeny. Bude jejich osudem také svatba se vším všudy a šťastné manželství?

Říká se, že náhody neexistují. V tom případě bylo od začátku vepsáno ve hvězdách, že Janča s Alex patří k sobě. I přes počáteční nepřízeň osudu jim jejich vztah kvete a letos v dubnu se zasnoubily. Nedávné hlasování Sněmovny o manželství pro všechny jim dalo naději, že se mohou těšit na skutečnou svatbu, a ne jenom na poregistrační oslavu.

Aby Vám o manželství nic neuniklo

PODPOŘTE NAŠI CESTU ZA MANŽELSTVÍM PRO VŠECHNY.
PODPOŘTE NAŠI CESTU ZA MANŽELSTVÍM PRO VŠECHNY.