Dlouhá cesta k manželství. Co všechno se musí stát, aby zákon prošel?

O manželství pro všechny se poslanci a poslankyně baví už od loňska. A ještě nějaký čas budou. Návrh zákona za sebou zatím nemá ani celé první čtení. Po něm ho – v ideálním případě – čeká čtení druhé a třetí, jednání v Senátu a snad i úspěšná návštěva u prezidenta. Připravili jsme přehled toho, jak celý legislativní proces vypadá.

Všechno začíná u předkladatele.

Může to být poslanec nebo poslankyně, skupina poslanců nebo poslankyň, Senát jako celek, vláda nebo krajská zastupitelstva. Kromě znění zákona musí v rámci návrhu předložit i důvodovou zprávu.

Návrh zákona o manželství pro všechny loni v červnu předložila skupina 46 poslanců a poslankyň v čele s Radkou Maxovou. Vyšli tak vstříc petici iniciativy Jsme fér – ta sice nebyla nijak závazná, ale 70 000 podpisů bylo přinejmenším působivým svědectvím o tom, co si česká veřejnost přeje.

Několik dní po předložení tohoto návrhu jiná skupina poslanců a poslankyň předložila opoziční návrh: novela Listiny základních práv a svobod by manželství ukotvila jako výhradní svazek muže a ženy, a tím by manželství pro všechny zcela zabránila. Sněmovna nyní probírá oba návrhy zároveň.

Návrhy zákonů se předkládají předsedovi či předsedkyni Poslanecké sněmovny. Ten je pošle vládě, která podá stanovisko. Pak je postoupí organizačnímu výboru, rozešlou všem poslancům, poslankyním a poslaneckým klubům. To aby se na jednání mohli připravit.  

Následuje samotné projednávání v Poslanecké sněmovně.

To má několik fází:

První čtení začíná tím, že v plénu vystoupí navrhovatel či navrhovatelka zákona a zpravodaj nebo zpravodajka (ty navrhuje Organizační výbor). Následuje obecná rozprava, která se může rozprostřít do několika schůzí. V našem případě už první čtení trvá více než 300 dní.

Na závěr by měli poslanci a poslankyně hlasovat. Pozor: nehlasují PRO podporu novely, ale PROTI jejímu zamítnutí. Bude-li proti zamítnutí hlasovat většina poslanců a poslankyní, postoupí novela do druhého čtení. Tím však nic nekončí.

Druhé čtení opět na schůzi Sněmovny začíná úvodem navrhovatele nebo navrhovatelky, následně zpravodaje nebo zpravodajky. Následuje obecná a pak podrobná rozprava  – to je také doba, kdy poslanci nebo poslankyně přicházejí s pozměňovacími návrhy. Tehdy také mohou navrhnout zamítnutí návrhu nebo jeho vrácení k novému projednání. Pokud se tak nestane, může zákon do dalšího čtení.

Třetí čtení už je „naostro“, jedná se v něm jen o opravy legislativně-technických chyb a podobně. Svoje stanovisko – buď kladné, záporné, nebo neutrální – vyjádří jak navrhovatel či navrhovatelka, tak zpravodaj či zpravodajka. Hlasuje se o pozměňovacích návrzích a nakonec o návrhu zákona jako celku. Tady už poslanci a poslankyně hlasují přímo PRO návrh zákona.

Pokud souhlas nevysloví, návrh zákona se nepřijme a celý proces byl neúspěšný. Pokud ho vysloví, návrh směřuje dál do Senátu.

ferovy_stab.jpgSchůze Poslanecké sněmovny pravidelně sledujeme ve férovém štábu.

Senát se návrhem zabývá v jednom čtení.

Jinak vypadá projednávání podobně jako ve Sněmovně: určí se zpravodaj či zpravodajka, proběhne obecná a pak podrobná rozprava, senátoři a senátorky přicházejí s pozměňovacími návrhy.

Pokud jsou pozměňovací návrhy přijaty nebo pokud Senát návrh zákona zamítne, vrací se k projednání do Sněmovny. Ta o něm pak hlasuje znovu – senátory a senátorky přehlasuje v případě, že s ním souhlasí nadpoloviční většina, tedy nejméně 101, poslanců a poslankyň. Jinak je proces neúspěšný.

Pokud Senát návrh schválí, rozhodne se jím nezabývat nebo ho nestihne projednat v dané třicetidenní lhůtě, je zákon postoupen k podpisu prezidentovi.

Prezident může návrh zákona vrátit do Sněmovny.

Ovšem jen s odůvodněním a má na to jen patnáct dnů. Pokud to neudělá, návrh podepíše a postoupí zpět k předsedovi Poslanecké sněmovny. Pokud návrh vrátí, Sněmovna o něm hlasuje znovu. Aby prezidenta přehlasovala, je znovu potřeba nadpoloviční většina poslanců a poslankyň.

A jsme na konci!

Schválený zákon, který prezident podepsal, se pošle k podpisu předsedovi vlády. Je předán k uveřejnění ve Sbírce zákonů a stává se platným. Účinný pak je od data, které je v něm uvedené.

 

Cesta k přijetí zákona je dlouhá, ale stojí za to! Sledujte ji s námi a nezapomeňte napsat svému poslanci či poslankyni. Třeba o tom, ať už první čtení neoddalují a co nejdříve přistoupí k hlasování.

 

legislativni_proces_infografika.jpg

Foto a infografika: Jsme fér

PODPOŘTE NÁS

 

Spojené státy slaví. Gay a lesbické páry se tam mohou brát už čtyři roky

Jsou to čtyři roky, co americký Nejvyšší soud legalizoval manželství pro všechny. Učinil tak přesně 26. června 2015 přelomovým rozsudkem, který pomohl rozšířit práva leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí ve Spojených státech. Zvýšil také jejich životní spokojenost a pomohl pozitivně změnit postoje veřejnosti.

Férové manželství ve světě: Katolické Španělsko je inspirací pro celý svět

Býčí zápasy, víno, letní dovolená? Ti, co už více než rok čekají na vyjádření českého parlamentu k návrhu zákona o manželství pro všechny, ve Španělsku vidí ještě něco jiného. Jakéhosi průkopníka v této oblasti, u kterého se můžeme inspirovat.

Proč některé země víc fandí gayům a lesbám? Pomáhá popkultura i ekonomický růst

Ekonomický vývoj, náboženství a míra demokracie. To jsou podle vědců tři hlavní důvody toho, že jsou některé země a národy k LGBT lidem vstřícnější a jiné vyloženě nepřátelské. A vlastně i toho, že se situace v některých státech mění k lepšímu.

Předali jsme Sněmovně férovou výzvu. Přečtěte si celé znění

Férovou výzvu předali ve středu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny zástupci a zástupkyně Koalice za manželství. Předseda Radek Vondráček slíbil, že návrh zákona v prvním čtení podpoří. Děkujeme za podporu a do celé Sněmovny vzkazujeme: dost bylo mluvení, hlasujte a pošlete manželství dál.