O manželství pro všechny páry se poslanci a poslankyně baví od června 2023. A ještě nějaký čas budou. Návrh zákona má za sebou zatím první čtení. Po něm ho čeká čtení druhé a třetí, jednání v Senátu a úspěšná návštěva u prezidenta. Připravili jsme přehled toho, jak celý legislativní proces vypadá.
Může to být poslanec nebo poslankyně, skupina poslanců nebo poslankyň, Senát jako celek, vláda nebo krajská zastupitelstva. Kromě znění zákona musí v rámci návrhu předložit i důvodovou zprávu.
Návrhy zákonů se předkládají předsedovi či předsedkyni Poslanecké sněmovny. Ten je pošle vládě, která podá stanovisko. Pak je postoupí organizačnímu výboru, rozešlou všem poslancům, poslankyním a poslaneckým klubům. To aby se na jednání mohli připravit.
To má několik fází:
První čtení začíná tím, že v plénu vystoupí navrhovatel či navrhovatelka zákona a zpravodaj nebo zpravodajka (ty navrhuje Organizační výbor). Následuje obecná rozprava, která se může rozprostřít do několika schůzí. V našem případě už první čtení trvá více než 300 dní.
Na závěr by měli poslanci a poslankyně hlasovat. Pozor: nehlasují PRO podporu novely, ale PROTI jejímu zamítnutí. Bude-li proti zamítnutí hlasovat většina poslanců a poslankyní, postoupí novela do druhého čtení. Tím však nic nekončí.
Druhé čtení opět na schůzi Sněmovny začíná úvodem navrhovatele nebo navrhovatelky, následně zpravodaje nebo zpravodajky. Následuje obecná a pak podrobná rozprava – to je také doba, kdy poslanci nebo poslankyně přicházejí s pozměňovacími návrhy. Tehdy také mohou navrhnout zamítnutí návrhu nebo jeho vrácení k novému projednání. Pokud se tak nestane, může zákon do dalšího čtení.
Třetí čtení už je „naostro“, jedná se v něm jen o opravy legislativně-technických chyb a podobně. Svoje stanovisko – buď kladné, záporné, nebo neutrální – vyjádří jak navrhovatel či navrhovatelka, tak zpravodaj či zpravodajka. Hlasuje se o pozměňovacích návrzích a nakonec o návrhu zákona jako celku. Tady už poslanci a poslankyně hlasují přímo PRO návrh zákona.
Pokud souhlas nevysloví, návrh zákona se nepřijme a celý proces byl neúspěšný. Pokud ho vysloví, návrh směřuje dál do Senátu.
Schůze Poslanecké sněmovny pravidelně sledujeme ve férovém štábu.
Jinak vypadá projednávání podobně jako ve Sněmovně: určí se zpravodaj či zpravodajka, proběhne obecná a pak podrobná rozprava, senátoři a senátorky přicházejí s pozměňovacími návrhy.
Pokud jsou pozměňovací návrhy přijaty nebo pokud Senát návrh zákona zamítne, vrací se k projednání do Sněmovny. Ta o něm pak hlasuje znovu – senátory a senátorky přehlasuje v případě, že s ním souhlasí nadpoloviční většina, tedy nejméně 101, poslanců a poslankyň. Jinak je proces neúspěšný.
Pokud Senát návrh schválí, rozhodne se jím nezabývat nebo ho nestihne projednat v dané třicetidenní lhůtě, je zákon postoupen k podpisu prezidentovi.
Ovšem jen s odůvodněním a má na to jen patnáct dnů. Pokud to neudělá, návrh podepíše a postoupí zpět k předsedovi Poslanecké sněmovny. Pokud návrh vrátí, Sněmovna o něm hlasuje znovu. Aby prezidenta přehlasovala, je znovu potřeba nadpoloviční většina poslanců a poslankyň.
Schválený zákon, který prezident podepsal, se pošle k podpisu předsedovi vlády. Je předán k uveřejnění ve Sbírce zákonů a stává se platným. Účinný pak je od data, které je v něm uvedené.
Foto a infografika: Jsme fér
Český Parlament letos schválil "partnerství" pro stejnopohlavní páry, namísto rovnoprávného manželství. Je rozdělování lidí do dvou kategorií jen podle toho, koho milují, protiústavní? Ústavní soud Rakouska, Ústavní soud Slovinska a Nejvyšší soud USA na tuto otázku odpověděly, že ano. Můžeme se jejich úvahami inspirovat i my? Pro časopis Soukromé právo vydavatelství Wolters Kluwer (číslo 9/2024) připravila naše právnička Adéla Horáková druhou část své právní analýzy. První část analýzy se ohlédla za legislativními pokusy od roku 1989. Druhá část analýzy se dívá do budoucna a na možnost ochrany našich ústavně zaručených práv a svobod.
V průzkumu iniciativy Jsme fér mezi kandidáty a kandidátkami ve volbách do třetiny Senátu Parlamentu ČR odpovědělo zatím celkem 73 z téměř 150 oslovených. U dalších 40 kandidujících byly postoje zjištěny z veřejných zdrojů nebo z předchozí komunikace. Z celkového počtu 103 známých postojů by 43 kandidujících podpořilo rovnoprávné manželství pro stejnopohlavní páry, včetně práva společně osvojit děti. Naopak 45 kandidátů odpovědělo negativně a 16 nemá jednoznačný názor.
Český Parlament letos schválil "partnerství" pro stejnopohlavní páry, namísto rovnoprávného manželství. Jak se to stalo a proč se Česká republika stále vyhýbá plné rovnoprávnosti pro všechny páry? Pro časopis Soukromé právo vydavatelství Wolters Kluwer (letní dvojčíslo 7-8/2024) připravila naše právnička Adéla Horáková právní analýzu. První část je ohlédnutí za celou cestou od roku 1989 do současnosti.
