Rada EU bude v pátek 5. června jednat o návrhu nařízení o přeshraničním uznávání rodičovství. Nejde o uznávání zahraničních manželství, ale o uznávání rodičovských práv. Vyzvali jsme ministra spravedlnosti Petra Tejce, aby Česká republika návrh podpořila. O co jde?
Téma může znít technicky, ale v praxi jde o velmi konkrétní situace rodin s dětmi. Návrh má zajistit, aby dítě, které má v jednom členském státě EU právně uznané rodiče, o ně nepřišlo jen proto, že se rodina přestěhuje, cestuje nebo vrátí do jiné země EU.
Je důležité říct, že nejde o totéž jako přeshraniční uznávání stejnopohlavních manželství, které nedávno nařídil Soudní dvůr EU. Tento návrh se týká rodičovství a ochrany dětí. Tedy toho, aby děti nebyly při překročení hranic uvrženy do právní nejistoty a nepřicházely o jednoho ze svých rodičů. Je to jeden z hlavních cílů předsedkyně Evropské Komise Ursuly von der Leyen, která v roce 2020 při svém projevu o stavu Unie prohlásila: “Pokud jste rodič v jedné zemi, jste rodič v každé zemi”. Na základě toho pak Evropská Komise předložila odpovídající návrh nařízení. Aby platilo, musí ho schválit všechny členské státy právě na Radě EU.
Proto jsme napsali ministru spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi a požádali ho, aby Česká republika přijetí tohoto nařízení v Radě EU podpořila. Pro schválení je potřeba jednomyslnost členských států, a proto je postoj České republiky důležitý. Požádali jsme ministra také o setkání, na kterém bychom rádi probrali nejen toto téma, ale další otázky ochrany stejnopohlavních párů a jejich rodin.
V dopise ministrovi připomínáme, že podpora uznávání stejnopohlavních rodin je v české společnosti dlouhodobě vysoká. Podle průzkumu CVVM z roku 2025 podporuje manželství pro stejnopohlavní páry 64 % české populace a 81 % dotázaných si myslí, že gayové a lesby by měli mít právo na adopci dítěte svého partnera či partnerky.
Zároveň platí, že český právní řád už po přijetí zákona o partnerství, schváleného také díky hlasům tehdy opozičního a dnes vládního hnutí ANO, rodiny se dvěma matkami nebo dvěma otci v určité podobě uznává. Společná rodičovská práva stejnopohlavních párů tedy nejsou v rozporu s českým právem. Nařízení by pomohlo hlavně tam, kde rodina vznikla nebo byla právně uznána v jiném členském státě EU a následně potřebuje, aby její rodinné vazby byly respektovány i v České republice.
Taková situace není abstraktní. Týká se například českých občanů a občanek, kteří založili rodinu v jiné zemi EU. Zcela v souladu s tamními pravidly. Pokud se dnes přestěhují do jiné členské země EU riskují, že tamní stát jejich rodinu neuzná. A dítě by tam mohlo právně ztratit své rodiče. Jejich rodina, jinak perfektně fungující a vzniklá zcela podle pravidle, přestane existovat. Taková nejistota může dopadat na každodenní situace: školu, zdravotní péči, cestování, úřední jednání, sociální jistoty i krizové momenty. Přijetí nařízení by tak chránilo především děti. A to nejen děti v duhových rodinách, ale všechny děti. Do téhle situace se může dostat i pár heterosexuální.
Návrh zároveň respektuje výlučnou pravomoc České republiky v rodinném právu. Neurčuje, jak má Česko upravit rodinné právo uvnitř svého území. Řeší pouze to, aby rodinný status nabytý v jednom členském státě mohl být respektován i v jiném členském státě, a rodiny se tak mohly v rámci EU pohybovat bezpečněji a svobodněji.
Děkujeme všem, kdo podporujete naši práci. Právě díky vám můžeme sledovat i složitá evropská jednání, upozorňovat na jejich dopady pro české rodiny a ozývat se tam, kde se rozhoduje o bezpečí, důstojnosti a právní ochraně dětí. O výsledku jednání Rady EU vás budeme informovat.
