Registrace není slavnostní událost jako svatba. Probíhá před zaměstnancem matriky a může vypadat i tak, že partneři podepíšou listinu a odejdou. Beze svědků, bez proslovu. To by paní Jaroslava nedopustila: do registrací už roky vnáší emoce svatebního obřadu.
Jaroslava Vrňáková je matrikářkou Magistrátu města Kladna už více než třicet let. Za 11 let, co u nás platí zákon o registrovaném partnerství, zaregistrovala přes 350 gay a lesbických párů. „Ten zákon mi přinesl spoustu přátel,“ říká paní Jaroslava.
„Jsme obě Pražandy, ale oddávající z Kladna nám byla vřele doporučena. A musím říct, že návštěva byla skvělá! Šly jsme do svatby ve Středočeském kraji jen kvůli oddávající a jsme za to moc rády!“ „Jsme obě z Prahy a chceme mít svatbu v Kolíně… Takže nás odkázali na matriku na Kladně a tam úžasná oddávající potvrdila, že za námi dorazí a oddá nás tam.“
To jsou jen dvě zmínky z mnoha svatebních diskuzí. Pověst paní Jaroslavy se šíří, již před několika lety bylo Kladno prohlášeno „Mekkou homosexuálních párů.“
Svou práci paní Jaroslava nebere jako zaměstnání, ale jako poslání. Když vypráví o obřadech, které stvrzovala, je z jejího hlasu slyšet nadšení. A pamatuje si každý z nich. „Zažila jsem úžasné emoce, úctu a laskavost, cítila jsem se v lokalitách hradů a zámků moc krásně. Mám spoustu fotek z obřadů, jsem zvaná na hostiny, výlety, výstavy, koncerty. Tam se pak navazují úžasná přátelství.“
Sama prý fandí myšlence, že by sňatky gay a lesbických párů byly konečně na stejné úrovni jako manželství heterosexuálů. Souhlasíte? Podepište petici, kterou příští rok na jaře předložíme nové Sněmovně. Nebo nám rovnou pomozte sbírat podpisy. Každý se počítá!
