V polských parlamentních volbách zvítězila konzervativní strana Právo a spravedlnost, v Sejmu zasedne i ultrapravicová Konfederace. V české Poslanecké sněmovně už vice jak pět set dnů leží návrh zákona, který by umožnil manželství i gayům a lesbám. Jak tyhle dvě informace souvisejí? Možná víc, než si teď dokážeme domyslet.
Návrh zákona o manželství pro všechny u nás skupina poslanců předložila loni v červnu. Od té doby se projednával dvakrát. Pokaždé za bouřlivé diskuze, ve které se z řad oponentů ozývaly podpásovky, demagogické argumenty, Sněmovnou koloval letáček s citacemi z neseriózních studií a dezinformacemi o „ohrožené rodině“ a hrozbách typu „zrušení pohlaví“. To všechno by prý rovné manželství přineslo. Opozici se zatím daří projednávání zákona zdržovat, do druhého čtení ve výborech se neposunul ani po roce a čtvrt. Právě ve druhém čtení může přitom diskuze pokračovat, a to už i s přizvanými odborníky. Není důvod legislativní proces obstrukcemi zpomalovat a pozastavovat…
A teď už do Polska. V červenci se v Bělostoku konal mírumilovný pochod na podporu LGBT lidí – jeden ze série pochodů hrdosti, které se v Polsku konají jako reakce na jejich bezprecedentní šikanu vládnoucí garniturou. Účastnili se ho dospělí, teenageři i děti, jejich rodiny a přátelé. Dočkali se brutálních útoků od pravicových extremistů, fotbalových hooligans z celého Polska, ale paradoxně i náhodných přihlížejících, kteří na ně házeli zápalné lahve, kameny a skandovali hesla jako „Bělostok bez úchylů“.
Na začátku října se podobná akce, nazvaná Pochod rovnosti, konala zase ve východopolském Lublinu. Pochodovaly asi dva tisíce lidí. Policie ve městě zadržela třicítku extremistů, kteří pochod chtěli zablokovat, a hlavně manželský pár, který v batohu nesl doma vyrobené výbušniny a pravděpodobně chtěl na pochod zaútočit. Hrozí mu osm let vězení.
Co na to politici? Tak třeba Janusz Kowalski z vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) ještě před volbami obvinil ne potenciální teroristy, ale samotné LGBT lidi. Ty, co chtěli mírumilovně projít městem. „Takové projevy, které radikálně narušují klid občanů a provokují ke zlým činům, musí skončit,“ prohlásil Kowalski a dodal, že „LGBT ideologie“ ničí polskou společnost. A to prý velmi agresivně.
O té ideologii a o tom, že je potřeba ji „omezit“, mluví už dlouho i lídr strany Jaroslaw Kaczynski. Mluví o ní jeho a Kowalského spolustraníci, konzervativní polští publicisté, katoličtí představitelé, voliči PiS a spolu s nimi nakonec i čeští odpůrci manželství pro všechny. Já přitom nevím, co by taková „LGBT ideologie“ měla znamenat. Ti, kteří podobnými slovy argumentují, ji často házejí do jednoho pytle s environmentálním hnutím, s podporou rovnosti žen a mužů, s organizacemi, které pomáhají migrantům. V mytologii odpůrců se jedná o jakési spiknutí, jehož cílem je rozvrátit společnost, zničit tradiční rodinný model nebo třeba zabránit lidem v tom, aby se mohli svobodně hlásit ke své víře.
Všechno to přitom má jednoho společného jmenovatele. Lidé, kteří chtějí žít stejně jako ostatní, mít stejnou kvalitu života a stejné uznání od společnosti, zlepšit vlastní psychické zdraví i právní podmínky pro své děti, najednou přebírají roli strašáků. Nebavíme se tu už vůbec o racionální rovině, bavíme se o hororových scénářích, jejichž cílem je polarizace společnosti a perzekuce lidí, kteří se „odlišují“ třeba jen tím, že nemilují ženu, ale muže. Nebo naopak.
Proč tohle strašení? Možná je za ním snaha odvést pozornost od skutečných problémů katolické církve. Možná touha po politickém vlivu. Kaczynskému a jeho straně to rozhodně vychází, v parlamentních volbách získali 46 procent a v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu, obsadí 239 ze 460 křesel. Její představitelé ve štvaní (mimo jiné) proti LGBT lidem volí tvrdá slova. Občané, kterých se osobně dotýkají, i jejich blízcí uvažují o emigraci.
Tu úplně nejděsivější zprávu ovšem představitelé země vysílají směrem k dětem a mladým lidem, kteří řeší sexuální orientaci. Tvrdí jim, že je s nimi něco špatně, že nejsou plnohodnotnými členy společnosti. Že pokud jim někdo chce ublížit, zaútočit na ně, zabít je, může za to smyšlená „ideologie“ vycházející z jejich vlastních řad. Snad i to, že se narodili tak, jak se narodili.
U nás mají mladí voliči jasno, 73 % lidí do 29 let manželství pro všechny podporuje. ODS a KDU-ČSL, které dlouhodobě obstruují jeho projednávání, se tak od nich oddalují. ODS navíc pěje ódy na polskou výhru PiS. Plánuje snad ve volbách také na poslední chvíli vytáhnout LGBT kartu? Nenechme situaci dojít tam, kde je nyní v Polsku. Pokud bychom se už měli k nějaké zemi vztáhnout, pak raději k Německu, kde příslušný zákon prošel bez zbytečného zdržování a zbytečné trapnosti. Tlačme na poslance, ať manželství pro všechny schválí a řeknou tak jasné „ano“ tomu, co není ideologie, ale „jen“ touha jejich voličů po lepším životě. A jasné „ne“ strašákům, zápalným lahvím i pranýřování LGBT lidí.
Český Parlament letos schválil "partnerství" pro stejnopohlavní páry, namísto rovnoprávného manželství. Je rozdělování lidí do dvou kategorií jen podle toho, koho milují, protiústavní? Ústavní soud Rakouska, Ústavní soud Slovinska a Nejvyšší soud USA na tuto otázku odpověděly, že ano. Můžeme se jejich úvahami inspirovat i my? Pro časopis Soukromé právo vydavatelství Wolters Kluwer (číslo 9/2024) připravila naše právnička Adéla Horáková druhou část své právní analýzy. První část analýzy se ohlédla za legislativními pokusy od roku 1989. Druhá část analýzy se dívá do budoucna a na možnost ochrany našich ústavně zaručených práv a svobod.
V průzkumu iniciativy Jsme fér mezi kandidáty a kandidátkami ve volbách do třetiny Senátu Parlamentu ČR odpovědělo zatím celkem 73 z téměř 150 oslovených. U dalších 40 kandidujících byly postoje zjištěny z veřejných zdrojů nebo z předchozí komunikace. Z celkového počtu 103 známých postojů by 43 kandidujících podpořilo rovnoprávné manželství pro stejnopohlavní páry, včetně práva společně osvojit děti. Naopak 45 kandidátů odpovědělo negativně a 16 nemá jednoznačný názor.
Český Parlament letos schválil "partnerství" pro stejnopohlavní páry, namísto rovnoprávného manželství. Jak se to stalo a proč se Česká republika stále vyhýbá plné rovnoprávnosti pro všechny páry? Pro časopis Soukromé právo vydavatelství Wolters Kluwer (letní dvojčíslo 7-8/2024) připravila naše právnička Adéla Horáková právní analýzu. První část je ohlédnutí za celou cestou od roku 1989 do současnosti.
