Členské státy Evropské unie musí přiznat právo trvalého pobytu člověku ze třetí země, který uzavřel manželství s občanem Evropské unie – i když jsou stejného pohlaví. V přelomové kauze o tom rozhodl Soudní dvůr EU.
Unijní soud, který sídlí v Lucemburku, se zabýval případem Rumuna Adriana Comana, který před osmi lety v Bruselu uzavřel manželství s Američanem Claiem Hamiltonem. Rumunsko je sice členem EU, ale stejnopohlavní sňatky neuznává, a tak se manželé v roce 2012 vydali za tamními úřady pro radu, jak požádat o trvalý pobyt pro amerického občana v zemi.
Směrnice EU o volném pohybu opravňuje každého, kdo si vzal občana nebo občanku EU, aby svého manžela nebo manželku doprovázel do kteréhokoli státu unie. Jenže rumunské úřady dvojici informovaly, že Hamilton má právo jen na tříměsíční pobyt – protože v Rumunsku není považován za Comanova manžela.
Evropský soudní dvůr však v úterý rozhodl jinak: takový postup by podle něj právo občanů a občanek EU na svobodný pohyb narušoval. Patří k němu totiž i právo na to, aby je doprovázel jejich zákonný manžel či manželka. Pro ty se používá termín „spouse“, který by se do češtiny dal přeložit jako choť. „Je genderově neutrální, takže může zahrnovat i manžela nebo manželku stejného pohlaví,“ uvedl soud v tiskové zprávě.
Případ rumunsko-amerického páru bude dále přezkoumávat rumunský ústavní soud, Soudní dvůr EU má nicméně v tomto i v dalších obdobných případech jasno. Členské země unie mají podle něj povinnost uznat manželství gay a lesbických párů pro účely přiznání práva na pobyt.
„Tato povinnost pro daný členský stát neznamená nutnost upravit ve vnitrostátním právu institut manželství mezi osobami stejného pohlaví,“ doplnil soud. Členské státy ale podle jeho rozhodnutí „nemohou bránit svobodě pobytu občana unie tím, že jeho manželovi nebo manželce stejného pohlaví se státní příslušností mimo Evropskou unii odmítnou udělit právo trvalého pobytu na svém území.“
Ilustrace: Fobos92 / Wikimedia Commons
