Unikátní průzkum organizace IPSOS přináší závažná zjištění: 67 % adolescentů bylo oběťmi kyberšikany a 73 % mladých lidí z ohrožených skupin zase nenávistných projevů online. 94 % bylo vystaveno nějakému nenávistnému projevu.
Až 94 % adolescentů bylo za posledních 12 měsíců vystaveno nenávistným projevům online. 63 % dětí a mladých lidí z ohrožených skupin je těmto projevům na internetu vystaveno dokonce jednou týdně a častěji. Zároveň 67 % adolescentů zažilo na vlastní kůži kyberšikanu – více než čtvrtina se s tím ale nikomu nesvěřila. Vyplývá to z unikátního šetření agentury Ipsos, zaměřeného na nenávistné projevy online a kyberšikanu. Účastnilo se ho 816 respondentů ve věku 11–21 let. T-Mobile, zadavatel výzkumu, se dlouhodobě zaměřuje na boj proti kyberšikaně a ve spolupráci s organizací In IUSTITIA i proti nenávistným projevům on-line.
Mladí lidé tráví stále více času na sítích, kam se přesouvá jejich každodenní život i některé problematické jevy – šikana nebo i nenávistné projevy. V českém prostředí zatím výzkumů zaměřených na tato témata bylo málo. T-Mobile proto prostřednictvím agentury Ipsos a ve spolupráci s In IUSTITIA nechal sestavit panel 816 respondentů ve věku od 11 do 21 let – z toho 578 příslušníků majority a 194 členů vybraných minoritních skupin, které jsou více ohrožené nenávistnými projevy.
„Výzkumů na téma nenávistných projevů online bylo zatím minimum a my nyní přicházíme s aktuálními daty. Ukázalo se například, že respondenti pracují s širší koncepcí nenávistných projevů než odborná veřejnost, protože s nimi přicházejí do styku. Na druhou stranu kyberšikana se vyskytuje v takové míře, že ji respondenti už často ani za kyberšikanu nepovažují – bude potřeba na to reagovat a připravit v různých organizacích i na školách další opatření,“ říká Michal Kormaňák, analytik Ipsos.
Aktualizaci přístupu k problematice nenávistných projevů online prosazuje i Klára Kalibová, advokátka a ředitelka In IUSTITIA. „Každý mladý člověk z LGBT+ komunity se v uplynulém roce setkal s nenávistnými projevy – pětina z nich dokonce denně. A to je jen špička ledovce. Výzkum ukazuje, že předsudky vůči menšinám je běžnou součástí života v Česku. Výzkumný panel s ohledem na zastoupení menšin má své limity – nereflektuje například reálný počet Romů a Ukrajinců v Česku. Lze s jistotou předpokládat, že počet těch, kteří se setkali s nenávistnými projevy online, bude ve skutečnosti ještě vyšší.“
„Česká republika v současnosti dohání implementaci evropského nařízení zvaného Digital Services Act. To posiluje mimo jiné důvěryhodnost nahlašujících specializovaných organizací, jejichž upozornění na škodlivý obsah musí ČTÚ přednostně řešit. Z pohledu našeho úřadu, i pro efektivní ochranu zranitelných skupin včetně dětí a mládeže je klíčové, aby se pravidla mohla co nejdříve aktivně uplatňovat,“ říká Marek Vrbík, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu.
„Pro zajištění skutečně účinné ochrany obětí nenávistných projevů nejen online, případně i kyberšikany, je zásadní, aby je zákon rozeznal a uměl na ně reagovat. V rámci trestního práva jde o rozšiřování pohnutek u trestných činů spáchaných z nenávisti a jejich přísnější trestání,“ říká Karel Dvořák, náměstek ministra spravedlnosti.
Průzkum potvrdil vysoký výskyt kyberšikany. Zde platí, že 67 % adolescentů jí přímo čelilo – nejčastěji šlo o rozšiřování pomluv a lží (34 %) nebo o urážky (31 %). Pouze 6 z 10 obětí kyberšikany se někomu svěřilo. Nejméně se svěřovali chlapci – jejich ochota svěřovat se klesá s věkem.
Co se týče nenávistných projevů online, mladí na ně často nijak nereagují a ignorují je. 49 % všech mladých lidí bylo v posledních 12 měsících vystaveno nenávistným projevům jednou týdně nebo častěji. Více jde o členy ohrožených skupin – 59 %, a konkrétně mezi LGBT+ mladými lidmi dokonce nebyl nikdo, kdo by se s nenávistnými projevy online nikdy nesetkal. Nejčastěji byly namířeny proti Ukrajincům (50 %) a LGBT+ lidem (43 %). Na takové projevy pak 45 % mladých lidí reaguje aktivně a 35 % pouze pasivně – často si dotyčného člověka zablokují na sociální síti. Zároveň to jsou právě členové ohrožených skupin, kteří v 66 % případů reagují aktivně, tj. oznámili nenávistný obsah sociální síti, přidali komentáře s fakty či podpořili komentář, který nenávistnému projevu odporoval. Ve 42 % případů je k tomu motivuje potřeba zastat se dotčeného člověka.
„Nenávist ve veřejném prostoru někdy překračuje hranice zákona, vždy ale hranice obyčejné lidské slušnosti. V posledních měsících jsme i v médiích viděli řadu případů mezi školáky, kdy zůstává člověku rozum stát nad jednáním některých studentů. Čísla nyní máme. Ta veřejnosti předkládáme a pevně věříme, že se odborná veřejnost zamyslí i nad příčinami a další možnou prevencí. I my v T-Mobilu se dlouhodobě zaměřujeme na budování bezpečného a respektujícího online prostředí. Průzkum pomůže nejen specializovaným organizacím problém efektivněji řešit – edukací, prevencí, ale věřím, že i školám může pomoci zaměřit se na prevenci a ochranu těch nejzranitelnějších z nás,“ říká Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile.
Průzkum je součástí dlouhodobé mise T-Mobilu – v rámci ní probíhá například kampaň No Hate nebo grantová výzva Česko bez předsudků, zaměřená na podporu projektů zabývajících se předsudečným násilím.
Slovensko v pátek 26. září 2025 znovu změnilo Ústavu – po vzoru Ruska ještě tvrději omezuje práva stejnopohlavních párů i celé společnosti. Česko může být další. Nesmíme to dopustit. 3. a 4. října kroužkujte pro rovnoprávnost podle předvolebního průzkumu Jsme fér.
