1. 12. 2025
Jsme fér
V Německu manželé, v Česku také? A s jakými právy? Přinášíme právní analýzu rozsudku Soudního dvora EU
Důležitý rozsudek Soudního dvora Evropské unie potvrdil, že členské státy EU musí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřená v jiných členských zemích. Co z toho vyplývá pro Českou republiku a proč je to krok směrem k rovnému manželství? Musí uznávat manželství, jako manželství a ne jen jako „překlopené“ partnerství, jak to dělá doposud? Jaká práva budou takto uznaná manželství obsahovat? Přinášíme naší právní analýzu.
Co se stalo?
Soudní dvůr EU (SDEU) vydal přelomový rozsudek ve věci Mazowiecki (C-713/23), který potvrzuje, že všechny členské státy Evropské unie – včetně České republiky – musí uznávat manželství stejnopohlavních párů, která byla uzavřena v jiné členské zemi.
To znamená, že pokud například Čech uzavře manželství s Němcem v Německu, a požádají o uznání jejich manželství i v Česku, Česko musí toto manželství uznat jako manželství. Ne jako „něco jiného“. Ne jan jako partnerství“. Ale jako rovnocenný svazek dvou lidí, kteří se vzali podle práva jiného členského státu.
„Raciem rozsudku je při volném pohybu zachovat osobní stav, jenž ‚byl nabyt‘ v jednom členském státě, i v ostatních členských státech. Je tedy rozumné, aby stejný pár byl manželským v Německu a partnerským v Česku? Požádá-li takový pár o zápis do zvláštní matriky, měl by být zapsán jako pár manželský a zvláštní matrika by měla vydat oddací list.“
Marta Zavadilová, advokátka a vyučující mezinárodního práva soukromého na Právnické fakultě UK
Co to znamená pro Českou republiku?
Ve zkratce – posun v názvu pro páry, které si nechají manželství uznat ze zahraničí, ale nikoli pro rozsah práv. Neznamená to, že Česká republika musí sama přijmout manželství pro všechny páry. Neznamená to ani, že těm párům, kterým manželství ze zahraničí uzná jako manželství, musí (na základě tohoto rozsudku) dát stejná práva jako manželům.
Česká republika doposud neuznává zahraniční manželství stejnopohlavních párů. Namísto toho ho uznává jen jako partnerství. V Německu se vezmete jako plnohodnotní manželé, ale přejezdem hranic z vás Česká republika udělá jen partnery. A přitom by mohla jednoduše tato manželství uznávat. Je to jednoduchý administrativní úkon, který stát nic nestojí navíc. Nic jí v tom nebrání. A podle některých odborníků a odbornic na mezinárodní právo to měla dělat ještě před tímto rozsudkem. Zejména od té doby, co bylo přijato partnerství. Ani k tomu není potřeba změna zákona. Stačí změnit interní instrukce Ministerstva vnitra. To se k tomu ale dosud nemělo.
Z nicnedělání vytrhl nyní Českou republiku SDEU. Jeho rozsudek stanoví, že:
-
Česká republika musí uznat název svazku – tedy “manželství”. Nelze jej přejmenovat nebo snížit na institut partnerství.
-
Musí těmto párům přiznat minimálně práva plynoucí z práva EU. Například pobytová práva nebo právo zůstat spolu jako rodina.
-
Nemusí jim ale přiznat všechna práva jako domácím manželům. Bude se to tedy jmenovat manželství, ale dokud Česká republika nepřijme sama manželství pro všechny páry, obsah práv bude mít stejný jako partnerství.
-
Rozsudek neukládá povinnost zavést manželství pro všechny páry v národní legislativě. Na to nemá EU pravomoc a SDEU to respektuje. Žádnou suverenity států neporušil. Ale už je to bohužel takový zvyk u nás, že kdykoli EU instituce přijmou něco, co se někomu nelíbí, říká, že EU narušuje suverenitu členských států. Rozsudek ale ukazuje, jakým překážkám navíc musí stejnopohlavní páry v EU čelit, na rozdíl od párů opačného pohlaví, které své manželství přejezdem hranic neztrácí. I kdyby Česká republika začala manželství uznávat jako manželství, tak situace, kdy je svazek “rozpoznán, ale podřadný”, je ponižující a nepraktická.
Shrnuto: stát musí respektovat status, ale může se rozhodnout, jaká práva mu dá – nad rámec práv vyplývajících z práva EU – tam nepatří například společné osvojení. Proč je to důležité?
Tento rozsudek není “jen o právu pobytu”. Je o tom, že:
-
Evropské právo chrání rodinný život bez ohledu na pohlaví partnerů.
-
Uzavřené manželství je právní fakt, který nelze “vypnout” na hranicích.
-
Dává stejnopohlavním párům jistotu, že jejich vztah nezmizí ze dne na den jen proto, že se vrátí do domovské země.
A pro Českou republiku je to jasný vzkaz: nerovné postavení není jen problém vnitrostátní. Už naráží i na evropské právo.
Co dál?
Tento rozsudek je pro Česko výzvou ke zlepšení a rovnoprávnosti. Pokud jste uzavřeli manželství v zahraničí, Česká republika by ho podle našeho právního názoru měla uznat jako manželství. S žádostí o uznání vám mohou pomoci naši spolupracující advokáti a advokátky, obraťte se tedy případně na naši právní poradnu Znejte svá práva.
Napsali o rozsudku v médiích:
DeníkN: Co znamená převratné rozhodnutí soudu EU o stejnopohlavních manželstvích pro české páry?
Česká Justice: Většina Evropy oddává homosexuály. Česko zůstává v menšině
Právní prostor: Uznávání homosexuálních manželství
Respekt: Právníci: Česko nemá jinou cestu než uznávat stejnopohlavní manželství uzavřená v cizině
Seznam Zprávy: Naděje pro stejnopohlavní páry. Manželství uzavřené v cizině má uznat i Česko
