Studie: Manželství pro všechny zlepšilo LGBT Američanům život

Od doby, kdy americký nejvyšší soud uzákonil manželství pro všechny, jsou tamní gayové a lesby znatelně spokojenější. Týká se to přinejmenším těch, kteří žijí v páru – bez ohledu na to, zda už si svou drahou polovičku vzali, nebo ne. Zjistila to časosběrná studie.

Manželství pro všechny je ve Spojených státech plošně legální od roku 2015, a to díky rozhodnutí nejvyššího soudu v kauze Obergefell vs. Hodges. Soud tehdy uznal, že nepovolit gay a lesbickým párům vstup do manželství je protiústavní.

Každý den v nejistotě

Některé státy, mimo jiné Kalifornie, Connecticut nebo New Jersey, jim to sice umožňovaly už dříve, řada dalších jim ovšem sňatky výslovně zakazovala. I ve státech, které manželství pro všechny na svém území uzákonily, se ovšem čas od času spekulovalo o jeho zrušení. Tamější sezdané páry tak žily v nejistotě, zda jejich svazek bude i nadále platný.

Nejednotná legislativa a těžko předvídatelný vývoj před rokem 2015 prokazatelně zhoršovaly životní kvalitu amerických gayů a leseb, kteří žili v dlouhodobých nebo právě manželských vztazích. V případech mnoha místních komunit jim navíc život komplikovala celková společenská nálada.

Dopady těchto stresorů na jejich psychickou pohodu se rozhodla prozkoumat skupina výzkumníků z Univerzity Illinois pod vedením Briana Ogolského. „Zlepšily se životy lidí ve stejnopohlavních partnerských vztazích poté, co Spojené státy uznaly manželství pro všechny na federální úrovni? Právě tak zněla naše hlavní otázka,“ vysvětlil Ogolsky magazínu The Week.

Spokojenější život i bez svatby

Data od tří stovek lidí, kteří žijí s partnerem nebo partnerkou stejného pohlaví, sbírali vědci v průběhu dvou let a napříč Spojenými státy. Zkoumali, zda a v jaké míře je trápí psychologické obtíže, jako jsou deprese a úzkosti, jak jsou v životě spokojení a jak na ně dopadá takzvaný „minority stress“. Ten se týká výlučně lidí, kteří patři do některé stigmatizované skupiny a v každodenním životě často čelí předsudkům či diskriminaci.

Výsledky výzkumu mluvily jasně: psychická pohoda a celková životní spokojenost se u těchto lidí od roku 2015 zásadně zvýšily. „Nejvýraznější zlepšení jsme dokonce zaznamenali u těch, kteří na tom před rozhodnutím nejvyššího soudu byli psychicky nejhůř,“ dodal Brian Ogolsky.

Zajímavé je, že vědci nenašli přímou souvislost mezi větší životní spokojeností a tím, zda partneři či partnerky byli sezdaní, nebo žili na hromádce. Mohlo by to ukazovat, že manželství pro všechny zlepšuje život všem LGBT lidem bez ohledu na jejich rodinný stav – prostě proto, že tak stát i celá společnost vysílají vstřícný signál. Dávají tak najevo, že akceptují všechny občany a občanky bez ohledu na jejich sexuální či genderovou identitu.

Zvládne to i Česko? Věříme, že ano. Napište spolu s námi poslancům a poslankyním, ať manželství pro všechny ve Sněmovně podpoří. Nebo sledujte férovou výzvu, v rámci které mu svou podporu vyjadřují lídři českých měst a obcí.

PODPOŘTE NÁS

Bez vás se neobejdeme

 

Férové manželství ve světě: V liberálním Švédsku nebylo hned jasno, ale láska zvítězila

Podobně jako v sousedním Norsku na sebe manželství pro všechny ve Švédsku nenechalo dlouho čekat. Diskuze tam byly napjatější, ale nakonec se Švédsko stalo sedmou zemí, kde je manželství přístupné všem párům bez rozdílu.

Férové manželství ve světě: V Norsku ho podpořila levice, pravice, král i církev

Krásné fjordy, čistá příroda, malé rozdíly mezi mzdami a respekt k právům menšin. Tím vším se může chlubit Norsko, země, která jako druhá na světě umožnila registrované partnerství. Manželství všem bez rozdílu pak otevřela v roce 2009 jako šestá v pořadí.

Férové manželství ve světě: Jak JAR porazila předsudky vůči menšinám

Jihoafrická republika platí za nejvyspělejší a nejstabilnější ekonomiku afrického kontinentu. Je to také země s nechvalně známou minulosti, politika rasové segregace tam skončila až v půlce 90. let. V roce 2006 se však stala pátou zemí, která umožnila manželství i gay a lesbickým párům.

Analýza: Kdo brzdí manželství pro všechny a proč Sněmovna ještě nehlasovala?

Návrh příslušného zákona už ve Sněmovně leží přes rok. Na přetřes se zatím dostal jen dvakrát a marně čeká na to, až ho poslanci a poslankyně v hlasování pošlou do druhého čtení. Provedli jsme analýzu dosavadních jednání, abychom zjistili, kde to vázne. Víc o tom zjistíte v článku a infografice níže.