10. 5. 2024

Partnerství pro stejnopohlavní páry: otázky a odpovědi

Po dlouhých letech debat vstoupil v účinnost zákon o partnerství pro stejnopohlavní páry a to 1. ledna 2025. Teto zákon LGBT lidem nedává rovnoprávné manželství. Nadále také omezuje některá jejich rodičovská práva. Zákonodárci a zákonodárkyně se rozhodli vydat složitější cestou zachování dvou institutů, což i nadále povede k právním komplikacím, opomíjení a zejména k nerovnoprávnosti a nedůstojnosti pro statisíce lidí.

Email

WhatsApp

Tweet

Česká společnost tak stále zůstane rozdělena na lidi různých kategorií jen podle toho, koho milují. V našem článku najdete odpovědi na nejčastější otázky týkající se této nové legislativy, které jsme připravili na základě aktuálních a dostupných informací. Pokud vám tento článek neodpoví na vaše otázky ohledně partnerství, neváhejte se na nás kdykoli obrátit zdarma v naší právní poradně Znejte svá práva.

1. Co je partnerství?

• Jaký je rozdíl mezi registrovaným partnerstvím, partnerstvím a manželstvím? Jsou to tři odlišné instituty, které existují paralelně vedle sebe. Registrované partnerství bylo přijato v roce 2006 a v současné době do něj již nelze vstupovat, ale doposud uzavřená registrovaná partnerství stále platí. Partnerství je institut výhradně pro stejnopohlavní páry. Je zcela odlišné od registrovaného partnerství a je mnohem blíže manželství. Bylo přijato v roce 2024 a od 1. ledna 2025 je možné do něj vstoupit. Manželství je institut zatím stále přístupný pouze muži a ženě.

2. Chceme vstoupit do partnerství. Jak na to? 

• Jaký je postup uzavření partnerství? Do nového institutu partnerství mohou od 1. ledna 2025 vstupovat dvě ženy nebo dva muži. Celý proces je stejný jako uzavírání manželství (až na některé drobnosti, například název formulářů). Pár, který chce vstoupit do partnerství, se nazývá „snoubenci“. Uzavření partnerství je stvrzeno „oddacím listem“ a zapisuje se do „knihy manželství“. Partnerství je, na rozdíl od registrovaného partnerství, rodinným stavem, což má další právní souvislosti (např. vzniká švagrovství, zapisuje se do občanského průkazu).
  
  
• Kde můžeme do partnerství vstoupit? Do partnerství lze vstoupit všude tam, kde by bylo možné vstoupit do manželství. Tedy na jakémkoli matričním úřadu, kde chcete, aby se svatba konala. Každý matriční úřad má stanovená místa a termíny pro konání svateb. Po dohodě s matrikou lze svatbu konat i v jiném než standardním místě a čase (zpoplatněno).
  
  
• Co k uzavření partnerství potřebujeme? Doklady potřebné k uzavření partnerství stanoví zákon o matrikách v § 32 až 41 (odkaz zde). Popis procesu uzavírání manželství (a tím i partnerství) je uveden na webu Ministerstva vnitra zde.
  
  Je-li snoubenec/snoubenka občanem/občankou s trvalým pobytem v České republice, musí matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k dotazníku k uzavření partnerství (formulář dostanete na matrice) připojit:
• • rodný list
  • doklad o státním občanství
  • výpis údajů z informačního systému evidence obyvatel (dále jen "výpis z evidence obyvatel") o místě trvalého pobytu
  • výpis z evidence obyvatel o osobním stavu
  • pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství/partnerství, nebo úmrtní list zemřelého manžela/manželky/partnera/partnerky, popřípadě pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství nebo úmrtní list zemřelého registrovaného partnera/partnerky (zrušení předchozího registrovaného partnerství není nutné, pokud je partnerství uzavírano stejným parem).
    
    
• V průběhu uzavírání partnerství budete vyplňovat nebo vám budou vydány zejména následující formuláře:
  
  
  • Dotazník k uzavření partnerství (formulář, vzor 21 matriční vyhlášky č. 207/2001)
  • Osvědčení o splnění požadavků pro uzavření partnerství (formulář, vzor 31 matriční vyhlášky č. 207/2001)
  • Protokol o uzavření partnerství (formulář, vzor 22 matriční vyhlášky č. 207/2001)
  • Oddací list pro partnerství (formulář, vzor 30 matriční vyhlášky č. 207/2001)
    
    
• V případě dalších dotazů se můžete obrátit i na matriční úřad, kde budete chtít do partnerství vstoupit, a ti by Vám měli taktéž poradit, co vše bude třeba.
  

4. Jsme v registrovaném, chceme vstoupit do partnerství. Jak na to? 

• Už dříve jsme uzavřeli registrované partnerství. Musíme ho zrušit než vstoupíme do partnerství? Nemusíte. Zákon výslovně pamatuje na situace, kdy ten samý pár, který vstoupil dříve do registrovaného partnerství, chce nyní vstoupit do partnerství. V § 33 odst. 2 zákona o matrikách (zákon č. 301/2000 Sb.) je stanoveno: „(3) Snoubenci, kteří spolu uzavřeli registrované partnerství, nejsou povinni připojit pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení svého partnerství.“
  
  
• Už dříve jsme uzavřeli registrované partnerství. Přemění se automaticky na partnerství, nebo musíme něco udělat, abychom do partnerství vstoupili? Registrované partnerství se automaticky nepřemění na partnerství. Pokud chcete být v partnerství (a nabýt tak všechna práva a povinnosti s partnerstvím spojená), musíte do něj nejprve vstoupit. Nemusíte však svoje registrované partnerství předem rušit. Do partnerství lze vstoupit „přímo“ z registrovaného partnerství. V § 33 odst. 2 zákona o matrikách (zákon č. 301/2000 Sb.) je stanoveno: „(2) Snoubenci, kteří spolu uzavřeli registrované partnerství, nejsou povinni připojit pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení svého partnerství.“ Ještě pro úplnost dodáme, že není nutné do partnerství vstupovat. Stávající registrovaná partnerství uzavřená do 31. 12. 2024 zůstávají v platnosti a nadále se řídí zákonem o registrovaném partnerství. Od 1. 1. 2025 však už nelze do nového registrovaného partnerství vstoupit.

5. Chceme adoptovat / Chceme přiosvojit. Jak na to? 

• Jsme dvě mámy, nebo dva tátové dítěte, které se narodilo v ČR a jedna/jeden z nás je již zákonem uznaným rodičem. Pokud chceme, abychom byly obě / oba uznáni za rodiče našeho dítěte, musíme nejprve vstoupit do partnerství? Ano. (To nemusí nutně platit, pokud bylo rodičovství založeno v zahraničí, například surogací, nebo asistovanou reprodukcí.) (Jediný další případ, kdy ČR uznala dva muže za otce dítěte byla situace, kdy oba se stali otci na základě dohody o náhradním mateřství v zahraničí.)
  
  
• Jak přesně probíhá řízení o přiosvojení? Níže popisujeme proces týkající se situace, kdy:
  
  
  • je dítě vychováváno dvěma matkami, z nichž jen jedna dítě porodila a je zapsána v rodném listě a zároveň není v rodném listě zapsaný otec, nebo
  • je dítě vychovávané dvěma otci, z nichž jeden z nich dítě osvojil jako jednotlivec a je zapsán v rodném listě; matka dítěte není v rodném listě zapsána. A zároveň jsou všichni rodiče i dítě občané ČR.
    
    
• V případě jiných variant se může postup lišit (například pokud je otec zapsán v rodném listě, nebo pokud právem uznaná matka dítě neporodila, ale osvojila).
  
  To, že partnerka může osvojit dítě druhé partnerky umožňuje občanský zákoník v § 800. Tomuto typu osvojení se také lidově říká „přiosvojení“, byť zákon tento termín nepoužívá. Přiosvojit je možné i dítě, které dříve jedna z partnerek sama osvojila jako jednotlivec. Není tedy nutné, aby dítě bylo geneticky spřízněno s žádnou z partnerek. (V médiích zaznívala při přijímání novely o partnerství informace, že přiosvojit lze pouze „biologické“ dítě druhé partnerky, s takovým výkladem se ale neztotožňujeme – novela takové omezení neobsahuje.) Ostatně v praxi již soudy rozhodly o přiosvojení dítěte, které bylo jednou z partnerek/jedním z partnerů osvojeno.
  
  Obecně řečeno probíhá proces přiosvojení téměř shodně jako proces osvojování dítěte z ústavu. Až na některé odchylky. To, že dítě již fakticky vychovávají obě matky/oba otcové, bude v určitých aspektech bráno soudem nebo OSPODem v potaz (například při stanovení tzv. předadopční péče, k tomu viz níže).
  
  Prvním krokem je uzavření partnerství mezi partnerami/partnery.
  
  Dalším krokem je předadopční péče. Praxe soudů není v tomto jednotná. Některé soudy na ní netrvají a rovnou vydávají rozhodnutí o osvojení. Některé soudy ale trvají na nařízení předadopční péče. Doporučujeme ještě před podáním návrhu na svěření dítěte do péče před osvojením kontaktovat místně příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a praxi soudu s ním zkonzultovat. Mohou Vám pomoci i se sepsáním žádosti k soudu.
  
  Pro předadopční péči platí:
  
  
  • Právní předpisy nestanoví vzor návrhu na svěření do předadopční péče – některé jsou dostupné na internetu (například zde), poskytnou Vám je také matriky nebo soudy.
  • Tento návrh podává ta partnerka/ten partner, která má zájem si dítě osvojit.
  • Návrh lze podat ihned po narození dítěte.
  • K návrhu na svěření dítěte do péče před osvojením doporučujeme přiložit následující dokumenty:
    
    
    • identifikaci matky a navrhovatelky (jméno, datum narození, bydliště)
    • údaje o dítěti (jméno, datum narození)
    • rodné listy navrhovatelky a dítěte
    • popis rodinné situace – například, že jste uzavřely partnerství, dítě vyrůstá ve společné domácnosti a nebiologická matka by se ráda stala oficiálním rodičem
    • potvrzení o uzavření partnerství
    • dokumenty potvrzující stabilní zázemí, například: aktuální lékařské zprávy o zdravotním stavu dítěte a navrhovatelky, doklady o majetkových poměrech navrhovatelky (příjmy, ale i např. výpisy z katastru nemovitostí a z obchodního rejstříku, pokud má nemovitosti a podíly ve společnostech, jakož i třeba informace o stavech bankovních účtů a spoření, informace o bydlení a zaměstnání) a též aktuální výpis z rejstříku trestů navrhovatelky.
    • souhlas rodiče s osvojením (více níže).
      
      
• Zákon dále vyžaduje souhlas rodičů s osvojením. Jak řečeno výše, popisujeme zde situace, kdy je v rodném listu dítěte zapsaný jen jeden rodič a ten druhý chce dítě přiosvojit. V takovém případě praxe soudů opět není jednotná – některé soudy vyžadují souhlas i od rodiče zapsaného v rodném listě, který rodičovská práva neztratí. Některé soudy takový souhlas nevyžadují. Doporučujeme konzultovat místní OSPOD ohledně praxe místního soudu.
  
  
  • Souhlas se může udělit pouze osobně před soudem do protokolu.
  • Souhlas může být udělen před kterýmkoliv okresním soudem v ČR, nemusí jít o soud, který bude rozhodovat o osvojení, nicméně může to být vhodné.
  • Je vhodné před sepsáním protokolu soudu sdělit, že v daném případě půjde o přiosvojení, neboť v praxi některých soudů se může vzor protokolu pro přiosvojení lišit od obecného souhlasu s osvojením.
  • V praxi některých soudů se rovněž již stalo, že soud, který sepisoval protokol chtěl znát spisovou značku konkrétního soudu, u nějž je vedeno řízení o osvojení.
  • Pokud se jedná o dítě, které porodila jedna z partnerek, může tento souhlas udělit nejdříve 6 týdnů po porodu.
  • Po udělení souhlasu je třeba 3 měsíce vyčkat a teprve poté je možné, aby soud rozhodl o předání dítěte do předadopční péče (pokud jí vyžaduje), nebo o osvojení.
  • Pokud by soud rozhodoval o svěření do předadopční péče v kratší lhůtě, než 3 měsíce od udělení souhlasu s osvojením, pak soud nerozhodne o svěření do předadopční péče, nýbrž jen o svěření do péče, která se uplynutím doby 3 měsíců od udělení souhlasu s osvojením ze zákona automaticky překlopí na péči předadopční (i v takovém případě bude muset předadopční péče trvat 6 měsíců, ale nebude muset probíhat další řízení o svěření do předadopční péče).
  • V každém případě, pokud soud vyžaduje souhlas i od rodiče, který je v rodném listě zapsaný a rodičovská práva přiosvojením neztratí, doporučujeme dodat tento souhlas soudu co nejdříve.
  • V návrhu výslovně uveďte, že žádáte o svěření do péče před osvojením s cílem pak zažádat o osvojení podle § 833 odst. 1 občanského zákoníku (tedy přiosvojení). Aby soud věděl, že rodič zapsaný v rodném listu nebude zbavován rodičovských práv.
    
    
• Péče před osvojením, pokud je nařizována, musí trvat nejméně 6 měsíců (i když i zde je soudní praxe nejednotná a setkali jsme se s případy kdy soud sice předadopční péči nařídil, ale její trvání zkrátil na méně než 6 měsíců). Při posuzování délky péče hodnotí soud také to, jak dlouho je již dítě v péči osvojitele. Proto doporučujeme uvést do návrhu na svěření do péče před osvojením jak dlouho se již navrhovatelka fakticky o dítě stará, včetně například dokladu o tom jak dlouho trvalo případné registrované partnerství. V průběhu předadopční péče sleduje soud, za pomoci OSPODu, jak si s dítětem navrhovatelka vytváří vztah. To může zahrnovat například návštěvy od OSPODu, které prověří, jak se dítěti vede.
  
  Podmínkou povolení osvojení je, že s ním souhlasí dítě. Pokud je dítěti méně než 12 let, dává za něj souhlas OSPOD. Pokud je mu alespoň 12 let, může dát souhlas samo.
  
  Dalším krokem je návrh na rozhodnutí o osvojení. Lze ho podat i předtím, než uplyne doba stanovená na předadopční péči, ale soud o návrhu nemůže rozhodnout dříve, než tato lhůta uplyne.
  
  Oba návrhy se podávají místně příslušnému soudu podle faktického bydliště dítěte (např. v Hradci to bude Okres soud v Hradci Králové, na Praze 2 pak Obvodní soud pro Prahu 2, apod.).
  
  Pokud soud osvojení povolí, může osvojitelka na matrice zažádat, aby byla do matriky zapsána jako „rodič“. Dítěti bude vydán nový rodný list, ve kterém budou dvě kolonky „rodič“ a v každé z nich bude jedna z matek. Tento rodný list bude odpovídat vzoru dostupnému například zde. Dítě pak bude mít stejné příjmení, jako je společné příjmení partnerů. Pokud si partneři nezvolili společné příjmení, bude mít dítě to příjmení, které partneři při vstupu do partnerství zvolili jako příjmení jejich společných dětí.
  
  K osvojení není nutné mít advokátku nebo advokáta. Může to však být prospěšné, neboť Vás s vyřízením všech žádostí bude nápomocný. V takovém případě je však nutné počítat s náklady právního zastoupení, které si strany nesou samy. Řízení o svěření do předadopční péče a řízení o osvojení jsou osvobozena od soudního poplatku.
  
  
• Existuje nějaké riziko, že bude osvojení po jeho povolení zrušeno? V případě, že od osvojení dítěte uplynuly nejméně 3 roky, je osvojení nezrušitelné. Pokud od osvojení dítěte zatím neuplynuly ani 3 roky, osvojení tedy zatím není nezrušitelné, může o zrušení osvojení zažádat osvojitel nebo dítě (případně OSPOD jako zástupce dítěte) – nikdo jiný.
  
  
• Je možné, aby partneři společně osvojili dítě? Novela je v tomto poměrně nejasná. Výslovně říká, že na partnery se vztahuje vše, co se vztahuje na manžele, s výjimkou toho, co novela výslovně vylučuje. Novela výslovně povoluje pro partnery přiosvojení, nicméně není jasné, zda výslovně vylučuje možnost společného osvojení. Existují právní výklady na obě strany – tedy že partneři společně osvojit mohou, i ten, že společně osvojit nemohou a zbývá jim pouze možnost přiosvojení. Bude tedy záležet na tom, jak dané ustanovení vyloží soudy. Tento proces ale může trvat několik let. A proto pokud na osvojení spěcháte, je pravděpodobně jistější jít v tuto chvíli cestou osvojení jedním z partnerů a následným přiosvojením.

6. Chci si vzít cizince/cizinku. Jde to? 

• Pokud já jsem občanka/občan České republiky, můžu uzavřít partnerství s mojí partnerkou/partnerem z ciziny? Získá tím partnerka/partner trvalý pobyt, nebo občanství? V čem by byl rozdíl, pokud je partnerka/partner ze členské země EU nebo ze země mimo EU? Ano, můžete uzavřít partnerství s někým, kdo není občan/občanka ČR. Cizinec/cizinka tím automaticky nezíská ani trvalý pobyt, ani občanství.
  
  Pro cizince mimo EU může být existence partnerství důvodem získání práva přechodného pobytu (které se pak po určité době změní na dlouhodobý pobyt a následně na právo trvalého pobytu). Cizincům je občanství uděleno až po splnění podmínek, které stanovuje zákon o státním občanství České republiky. Uzavření partnerství (totéž však platí i na registrované partnery) však může umožnit prominutí některých zákonem stanovených podmínek (např. dobu, po kterou má žadatel udělen trvalý pobyt v ČR či dobu, po kterou se v ČR skutečně zdržuje).
  
  Za uzavření manželství (a tím i partnerství) mezi snoubenci, z nichž pouze jeden má trvalý pobyt na území ČR, se hradí správní poplatek ve výši 3 000,- Kč.

7. Ostatní

• Uzavřeli jsme manželství v zahraničí. Uzná ho Česká republika jako manželství nebo jen jako partnerství? Jak při uznání postupovat? Níže popsané platí pouze v případech, kdy alespoň jeden z manželů je občanem ČR.
  
  Zákon není v tomto ohledu jednoznačný a dovoluje více výkladů. My se domníváme, že by Česká republika měla manželství stejnopohlavního páru uzavřené v zahraničí uznat také jako manželství. Nicméně existuje velké riziko, že stát bude toto odmítat a bude takové manželství uznávat jen jako partnerství. Je tedy možné, že otázku budou muset vyřešit až soudy. Pokud budete chtít uznat Vaše manželství i v ČR jako manželství, připravte se na možnost, že to české úřady zamítnou. Pak budete mít možnost buď zamítavé rozhodnutí napadnout odvoláním a následně u soudů. Nebo můžete zažádat o uznání manželství jako partnerství.
  
  K tomu, aby bylo Vaše manželství uznáno (ať už jako manželství, nebo pouze partnerství), je nutné požádat o jeho zápis do zvláštní matriky. Tu vede Úřad městské části Brno-střed. Pokud pobýváte mimo ČR, je možné požádat i prostřednictvím zastupitelského úřadu ČR v zahraničí. Na zvláštní matriku (příp. zastupitelský úřad nebo jakoukoli matriku v ČR, která Vaši žádost do Brna postoupí) je třeba dostavit se osobně, žádost o zápis uzavření manželství, nebo partnerství, nelze zatím podat elektronicky. Pokud byste se nechávali při podání žádosti zastupovat, pak podpisy na plných mocích musí být úředně ověřeny.
  
  Zde je odkaz na webové stránky zvláštní matriky v Brně, na kterých je dostupný formulář (jak žádosti o zápis uzavření manželství tak žádosti o zápis uzavření partnerství) včetně podkladů, které je třeba k žádosti přiložit. Pro bližší informace je jistě vhodné kontaktovat zvláštní matriku (resp. příslušné velvyslanectví) a doptat se na detaily.
  
  Poté, co Vám bude vystaven zvláštní matrikou oddací list, můžete požádat na matrice, pod kterou spadáte svým trvalým pobytem, o vydání dokladů totožnosti s novým jménem.
  
  
• Uznají naše partnerství uzavřené podle českého práva i v zahraničí? To závisí na tom, jak se k tomu staví právní řád dané země, ve které chcete české partnerství uznat, neexistuje na to univerzální odpověď. A to ani v rámci EU. V některých státech (např. Švédsko) by české partnerství bylo uznáno jako manželství.
  
  
• Změnilo partnerství něco v přístupu k asistované reprodukci? Bohužel v oblasti umělého oplodnění se pro stejnopohlavní páry novelou partnerství od 1. 1. 2025 v podstatě nic nezměnilo. Žádost o umělé oplodnění je upravena v zákoně č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, přičemž umělé oplodnění ženy je možné podle stávající legislativy pouze na základě písemné žádosti muže a ženy (,,neplodného páru”) dle § 6 odst. 1 zákona. Na základě této žádosti muže a jeho následného souhlasu se pak dovozuje domněnka otcovství dle § 778 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, a to i v případě, že budete v platně uzavřeném partnerství s Vaší partnerkou. Jinými slovy, pro to, abyste s partnerkou v ČR dosáhly na možnost umělého oplodnění, bude nezbytné získat písemný souhlas muže, kterému automaticky bude svědčit domněnka otcovství. V případě, že by umělé oplodnění podstoupila žena, která je zároveň s jinou ženou v partnerství, nebude ta partnerka, která dítě neporodila, automaticky považována za druhou matku (domněnka mateřství). Byť je v mnoha zemích toto možné, v ČR to bohužel zatím možné není. Tedy i v takovém případě by pak ta z partnerek, která dítě počaté asistovanou reprodukcí neporodila, musela dítě následně přiosvojit. 

MÁTE OTÁZKY NEBO PROBLÉMY S NOVÝM ZÁKONEM O PARTNERSTVÍ?
PRÁVNÍ PORADNA VÁM POMŮŽE.

Abychom vás podpořili a zajistili hladký průběh přechodu na nový zákon, nabízíme vám právní poradnu "Znejte svá práva". Jsme připraveni:

1. Sledovat, jak se nový zákon v praxi uplatňuje.
2. Pomáhat vám s případnými problémy, které mohou vzniknout při uzavírání partnerství, osvojování dětí nebo jiných příležitostech.

Podělte se s námi o své zkušenosti – ať už se jedná o pozitivní zážitky, nebo komplikace. Vaše zpětná vazba nám pomůže monitorovat zavádění zákona a zlepšovat naši právní podporu. Kontaktujte nás na e-mailu: [email protected]

Těšíme se na vaše zprávy. Znejte svá práva.