„S přítelem jsme se o manželské budoucnosti moc nebavili. Vzít se stejně nemůžeme,“ krčí rameny Radek, profesor fyziky na pražském gymnáziu a jeden z nadšených sběračů, kteří pomohli nasbírat 70 tisíc podpisů pod petici za manželství pro všechny.
Když Radek v dětství onemocněl neštovicemi, dostal od rodičů knížku o astronomii, která ho zaujala natolik, že ji přečetl dvakrát. Už tehdy se rozhodl, že jeho kariéra se bude pohybovat vědeckým směrem. A skutečně, na Matfyzu vystudoval astronomii a fyziku. Věda byla taky iniciátorem jeho současného vztahu. S mužem.
Radek si svoji orientaci uvědomil už na základní škole. Ze začátku se jí docela trápil, nedokázal si totiž představit, že by o tom věděla jeho rodina. „Ptali se mě, co holky, a já si zároveň uvědomoval, že mě přitahují spíš kluci,“ říká. Neměl k tomu strachu ale úplně vážné důvody, v okolí se nesetkával s homofobními názory. Občas si někdo dělal srandu, třeba spolužáci ve škole, ale šlo prý spíš o typické klučičí popichování než o zlý úmysl.
Našel si i přítelkyni a ve vztahu se cítil dobře; měl ale pocit, že k ní není zcela upřímný. Vztah se po čase rozpadl z důvodů, které s Radkovou orientací nesouvisely. „Vlastně pak bylo o to těžší se vyoutovat, když jsem měl předtím přítelkyni. Pro okolí to bylo trochu nepochopitelné.“ I bývalé partnerce po čase sdělil, že žije s mužem. „Nejdřív byla v šoku, ale pak mi popřála všechno dobré a ať jsem šťastný.“
„Nejvíc jsem se bál to říct našim, jak budou reagovat. Ale přijali to dobře, a to byla vlastně velká úleva, že už je to venku a že s tím neměli problém. Nebo jestli ho měli, tak to nedávali najevo,“ říká sympatický mladý profesor.
Ani u přátel si nevybavuje žádnou negativní reakci: „Čím víc lidí to vědělo – a já viděl, že je to v pohodě –, tím jednodušší pro mě bylo sdělit to někomu dalšímu.“ Setkal se i s úsměvnými situacemi. „Občas mi lidi začali říkat, že to je dobrý, že to je v pohodě. Opakovali to pořád dokola, jako by mě utěšovali v situaci, se kterou jsem já byl už vyrovnaný.“
Řekl to svým studentům na gymnáziu? „Já uplatňuju strategii, že se o osobním životě moc nebavím, ale občas jsem zmínil, že jsem byl někde s přítelem. Takže studenti to asi vědí, ale nevyptávají se mě na to ani nepozoruju žádnou změnu jejich postoje ke mně.“
V současné době žije Radek s přítelem, jsou spolu dva a půl roku. Seznámili se přes internet, když Andres Radkovi v reakci na koníčky zmíněné na jeho profilu napsal: „Are you a scientist?“ („Jsi vědec?“). Andres je totiž také vědec. „Byla to vlastně docela sranda, před Andresem jsem měl pár známostí, ale žádný nevydržel. Kamarád mi říkal, že jsem moc náročný, že čekám na toho svého vědce… A já se dočkal,“ usmívá se Radek.
S Andresem se o manželství zatím moc nebavili. Vzhledem k tomu, že český právní řád manželství homosexuálů neumožňuje, tato otázka ani nepřišla na přetřes. „Bylo by dobré, aby se zákon změnil, aby mělo alespoň smysl o tom uvažovat. Uzavřít registrované partnerství by bylo dobré možná z nějakých pragmatických důvodů, ale ty tam stejně moc nejsou, a mrzelo by nás, že to je jen registrované partnerství a ne manželství.“
Neuvažovali ani o sňatku v jiné zemi. V Urugayi, odkud Andres pochází, je sice manželství již uzákoněno, pro partnery to ale nic neřeší, protože pro české úřady by nadále byli jen partneři a ne manželé. A registrované partnerství jim prostě nepřijde důstojné. „Registruju si popelnici, ne partnera.“
Radek ale nesedí s rukama v klíně. Nesmířil se jednoduše s tím, že manželství pro něj není možné, a sbíral podpisy pod petici za rovné manželství pro všechny. Podepsal samozřejmě nejen Andres, ale i Radkovi rodiče, jeho přátelé.
Podpisy sbíral, kde to šlo, třeba i na fakultě, kde pokračuje ve studiu. Na konci jednoho semináře petici zmínil. „Bylo to vlastně trochu úsměvný, protože už se všichni zvedali a odcházeli, a jak jsem vytáhl petici, tak si všichni zase sedli a spustila se kolem toho docela zaujatá debata. Bohužel – z téhle akce jsem získal jenom jeden podpis.“
Všichni si prý našli argument, proč nepodepíšou. „Nejčastější byl psychologický aspekt u dětí, totiž že jim chybí ten opačný vzor. Jeden spolužák to chtěl nejdřív podepsat, ale pak si to rozmyslel s tím, že petice nezahrnuje další sexuální orientace, a že to tedy není dostatečný pokrok,“ uzavírá mladý vědec.
Radek by si přál, aby bylo manželství pro všechny uzákoněno, už jenom proto, aby mělo pro homosexuální páry smysl o něm uvažovat. „Bez samotné existence té možnosti vlastně nemáme důvod společnou budoucnost nějak řešit, protože nás stát stejně nebude brát jako jednotku,“ uzavírá.
Foto: archiv Radka a Andrese
