Spolu s protinožci by měli o definici manželství brzy rozhodovat také Rumuni. Na rozdíl od Austrálie se zde však neřeší to, zda manželství zpřístupnit či nezpřístupnit párům stejného pohlaví, nýbrž zda jim ho zcela zakázat.
V pozadí konaného referenda je občanská společnost Koalice za rodinu, které se v loňském roce podařilo nasbírat 3 miliony podpisů za ústavní definici manželství jako svazku mezi „mužem a ženou“ namísto jeho stávající definice jako svazku mezi „manželi“. Nová ústavní definice by pak nepřipouštěla jakoukoli jinou definici manželství a tím pádem by bylo prakticky nemožné je legalizovat, i kdyby se v budoucnu změnilo společenské a politické klima.
Rumunskou ústavu lze podle zákonů měnit buď po souhlasu prezidenta, vlády a minimálně čtvrtiny všech zákonodárců nebo nejméně 500 tisíc občanů a občanek, co jsou schopní volit. Jakýkoli návrh na změnu ústavy přijatý v referendu je pak pro parlament závazný, musí mu vyhovět.
V pozadí celé akce stojí obavy z možné budoucí legalizace manželství pro všechny. Ač se jedná o sociálně-konzervativní východoevropskou zemi s vysokým vlivem pravoslavné církve, v Rumunsku existují politici, kteří jsou ve vztahu k definici manželství poměrně liberální.
Jedním z nich je centristický prezident Klaus Iohannis, etnický Němec, který řekl, že vzhledem ke své příslušnosti k náboženské menšině podporuje toleranci a otevřenost ke všem odlišnostem. Také podle vlastních slov odmítá jakýkoli náboženský fanatismus. V Rumunsku také dlouho běží kampaň za legalizaci registrovaného partnerství, ale všechny návrhy byly doposud v parlamentu zamítnuty.
Rumunský parlament už lidskoprávní skupiny (včetně místní LGBT asociace Accept) několikrát vyzvaly k odmítnutí navržené ústavní změny. Hrozily mu stížností u orgánů Evropské unie pro porušování občanských práv a svobod. Jejich šance jsou však mizivé vzhledem k tomu, že referendum podobného typu proběhlo i v jiných členských zemích – v roce 2013 v Chorvatsku nebo v roce 2015 na Slovensku, kde se setkalo s neúspěchem kvůli nízké účasti.
Občanská aktivita Koalice za rodinu je však kritizována i kvůli svým dalším snahám: o restriktivní potratovou a rozvodovou politiku, diskriminaci neúplných rodin a nemanželských dětí.
Návrh změny ústavy loni podpořil i rumunský Ústavní soud. Pokud se pro ni vysloví i většina oprávněných voličů, což je vzhledem k tamním společenským poměrům a zmiňovanému vlivu pravoslavné církve velmi pravděpodobné, pak se Rumunsko zařadí mezi evropské země, které mají v ústavě zakázané stejnopohlavní sňatky. První z nich se stalo v roce 1991 sousední Bulharsko. Dalšími jsou Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko.
Ústavní definice manželství jako svazku muže a ženy však nebrání případné legalizaci registrovaného partnerství, které může homosexuálním párům dát stejná práva a povinnosti, jako má manželství. Příkladem jsou Maďarsko a Chorvatsko. V obou sice platí ústavní zákaz stejnopohlavních sňatků, ale zároveň tam gay a lesbické páry uzavírají registrovaná partnerství.
Foto: Accept Romania
V průzkumu iniciativy Jsme fér mezi kandidáty a kandidátkami ve volbách do třetiny Senátu Parlamentu ČR odpovědělo zatím celkem 73 z téměř 150 oslovených. U dalších 40 kandidujících byly postoje zjištěny z veřejných zdrojů nebo z předchozí komunikace. Z celkového počtu 103 známých postojů by 43 kandidujících podpořilo rovnoprávné manželství pro stejnopohlavní páry, včetně práva společně osvojit děti. Naopak 45 kandidátů odpovědělo negativně a 16 nemá jednoznačný názor.
Český Parlament letos schválil "partnerství" pro stejnopohlavní páry, namísto rovnoprávného manželství. Jak se to stalo a proč se Česká republika stále vyhýbá plné rovnoprávnosti pro všechny páry? Pro časopis Soukromé právo vydavatelství Wolters Kluwer (letní dvojčíslo 7-8/2024) připravila naše právnička Adéla Horáková právní analýzu. První část je ohlédnutí za celou cestou od roku 1989 do současnosti.
