Doplňovací volby do Senátu na Praze 9 směřují do druhého kola, které se bude konat 12. a 13. dubna. Z prvního kola postupují konzervativní kandidát Jan Jarolím (ODS) a David Smoljak (STAN), který podle vlastních slov podporuje rovnoprávnost gayů a leseb.
V doplňovacích volbách do Senátu na Praze 9 podle očekávání uspěli kandidáti pravice. Jedná se o tradičně pravicový obvod, kde post senátora dlouhodobě držela ODS. S výjimkou posledních voleb: v roce 2014 křeslo v Senátu získalo na hnutí ANO se silnou kandidátkou Zuzanou Baudyšovou. Ta letos ze zdravotních důvodů odstoupila, a občané a občanky Prahy 9 tak volí jejího nástupce.
Do druhého kola postoupil konzervativní starosta Prahy 9 Jan Jarolím v dresu ODS a s podporou lidovců. Získal 24,25 % hlasů. S pouze minimálním odstupem za ním skončil kandidát Starostů a nezávislých, scenárista a radní David Smoljak, s 23,53 % hlasů.
Druhé kolo se koná v pátek a v sobotu, výsledek je jen těžko předvídatelný. Bude záležet na volební účasti i na tom, jak voliče a voličky oslovili kandidáti, kteří nepostoupili, zejména třetí Petr Daubner za Piráty, čtvrtý Martin Hrubčík za ANO a pátý Martin Kroh za TOP 09.
Zatímco Daubner a Kroh v naší anketě z minulého týdne vyjádřili podporu manželství pro všechny, Hrubčík se k tématu nevyjádřil a Jarolím nám napsal, že je proti.
Před druhým kolem nám svou odpověď zaslal David Smoljak, který manželství pro všechny spíše podporuje. V každém případě je pro rovná práva homosexuálních a heterosexuálních párů, stejně jako jejich dětí. Přečtěte si jeho odpověď:
„Nuže, souhlasím s tím, že:
Jeho protivník, Jan Jarolím z ODS, je naopak proti manželství pro všechny. Před prvním kolem nám napsal:
„Můžete mě označit za staromódního či zkostnatělého (věk mě k tomu opravňuje), ale nemohu jinak: jsem konzervativní, pro mne pojem manželství jednoznačně znamená staletími prověřený a definovaný svazek mezi mužem a ženou, ve vší mnohotvárnosti a bohatosti včetně možnosti počít dítě.
Neupírám však homosexuálním párům plná práva – včetně možnosti vychovávat děti. Mohou být k dítěti často láskyplnější než mnohé tzv. ‚normální‛ rodiny. A nebo rodiny neúplné (‚samoživitelé‛), to je problém. Posoudit toto komplexně však přísluší opravdu odborníkům – lékařům, psychologům, psychiatrům a dalším profesím – a tady zatím není jednoznačný závěr!“
(Kráceno, zde uvádíme celou odpověď.)
Foto z vernisáže Jedna láska, jedno manželství v Senátu PČR: Josef Rabara
Jsou to čtyři roky, co americký Nejvyšší soud legalizoval manželství pro všechny. Učinil tak přesně 26. června 2015 přelomovým rozsudkem, který pomohl rozšířit práva leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí ve Spojených státech. Zvýšil také jejich životní spokojenost a pomohl pozitivně změnit postoje veřejnosti.
Býčí zápasy, víno, letní dovolená? Ti, co už více než rok čekají na vyjádření českého parlamentu k návrhu zákona o manželství pro všechny, ve Španělsku vidí ještě něco jiného. Jakéhosi průkopníka v této oblasti, u kterého se můžeme inspirovat.
Ekonomický vývoj, náboženství a míra demokracie. To jsou podle vědců tři hlavní důvody toho, že jsou některé země a národy k LGBT lidem vstřícnější a jiné vyloženě nepřátelské. A vlastně i toho, že se situace v některých státech mění k lepšímu.
Férovou výzvu předali ve středu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny zástupci a zástupkyně Koalice za manželství. Předseda Radek Vondráček slíbil, že návrh zákona v prvním čtení podpoří. Děkujeme za podporu a do celé Sněmovny vzkazujeme: dost bylo mluvení, hlasujte a pošlete manželství dál.