I země parfémů, šansonů a vína se může pyšnit tím, že manželství umožňuje všem bez ohledu na pohlaví, a to od roku 2013. Francie ostatně od nepaměti platí za jednu z nejliberálnějších evropských zemí.
Byla dokonce první, která dekriminalizovala homosexualitu, stalo se tak už v roce 1791 po Velké francouzské revoluci. I později ale existovaly zákony, které mohly vést k represi sexuálních menšin, podobně jako po roce 1961 v socialistickém Československu. Definitivně byly zrušeny v roce 1982 za prezidenta Françoise Mitterranda.
V roce 1999 přijala vláda Lionela Jospina zákon o občanském paktu solidarity (PACS), který všem párům bez ohledu na pohlaví umožňoval, aby úředně stvrdily svůj svazek. Jednalo se o jakousi alternativu k manželství, která mu však nebyla rovná. Podobně, jako je tomu v případě českého registrovaného partnerství.
V roce 2012 vyhrál volby socialista François Hollande. Slíbil, že manželství otevře i gay a lesbickým párům. V následujících parlamentních volbách získali socialisté v Národním shromáždění většinu a nový francouzský premiér Jean-Marc Ayrault navázal také svým slibem: řekl, že se Francie do jara zařadí po bok zemí, které už manželství pro všechny přijaly.
Autorkou novely francouzského občanského zákoníku byla Christiane Taubira, ministryně spravedlnosti a lidskoprávní aktivistka původem z Francouzské Guyany. Téma manželské rovnosti se stalo předmětem několika společenských a právních diskuzí, ačkoliv si její odpůrci později stěžovali, že jim nebyl dán dostatečný prostor.
Proti zákonu o manželství pro všechny se ve Francii zrodila agresivní antikampaň La Manif Pour Tous (Demonstrace za všechny) v čele s francouzskou humoristkou Frigide Barjot a odbornicí na církevní PR Ludovine de la Rochère. Pokud vám to jméno něco připomíná, pak jste na správné stopě. Tato paní byla hostem semináře „Proč potřebujeme ústavní definici manželství“, který letos v dubnu na půdě Poslanecké sněmovny uspořádala Aliance pro rodinu.
Demonstrace La Manif Pour Tous na pařížské třídě Champs-Élysées, 24. března 2013
Paní Rochère děsila českou veřejnost hororovými scénáři, které údajně ve Francii po legalizaci manželství pro všechny nastaly, ale už nezmínila, že během demonstrací v rámci La Manif Pour Tous vzrostla ve Francii nenávist proti LGBT lidem včetně fyzických ataků až o 78 %. Informovala o tom organizace SOS Homophobia. Neuvedla ani to, že aktivisté La Manif Pour Tous měli na svědomí výtržnosti v pařížských ulicích, blokádu dopravy na Champs-Élysées, rasistické nadávky mířené na Christiane Taubira a že se k nim připojilo i krajně pravicové Hnutí Civitas.
To mimo jiné podpořilo i českou ultrakonzervativní skupinu Akce DOST, která v roce 2013 v rámci svého protestu proti průvodu Prague Pride uspořádala akci před francouzskou ambasádou. Francii tehdy označila za totalitní stát. Při této příležitosti vystoupili například psycholog Pavel Kutina, člen Výboru na obranu rodičovských práv (předchůdce současné Aliance pro rodinu), a bývalý předseda Mladých křesťanských demokratů Petr Jurčík.
Navzdory tomu všemu zákon o manželství pro všechny prošel celým legislativním procesem, Francie se stala třináctou zemí světa, která ho umožnila. Zákon byl vyhlášen 18. května 2013. U veřejnosti měl přitom tehdy podporu nějakých 50 až 60 %. Nejvíc ji rozdělovala otázka adopce dětí. V roce 2017 už manželství pro všechny podporovalo 73 % Francouzů a Francouzek.
Foto: Tristan Billet / Unsplash, Blandine Le Cain / Wikimedia Commons
Slovensko v pátek 26. září 2025 znovu změnilo Ústavu – po vzoru Ruska ještě tvrději omezuje práva stejnopohlavních párů i celé společnosti. Česko může být další. Nesmíme to dopustit. 3. a 4. října kroužkujte pro rovnoprávnost podle předvolebního průzkumu Jsme fér.
