Na kampani Jsme fér nepracují zdaleka jen gayové a lesby, kteří vlastně bojují za své. Heterosexuálové jsou součástí týmu, ale také dobrovolníky, kteří po celém Česku sbírají podpisy pod petici za manželství pro všechny.
Jednou z dobrovolnic je i Kateřina, studentka z Plzně, která ještě nedávno netušila, že mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím je hodně rozdílů: „Jako heterosexuálku mě vlastně nikdy nenapadlo, že homosexuálové mají odlišná práva a jsou často diskriminovaní. A to i přesto, že naše společnost by měla být založena na rovnosti všech. To zjištění mě šokovalo.“
„Jsem si jistá, že právo na rovné manželství patří k moderní demokracii. Není to žádný módní extrém. Vždyť třeba všeobecné a rovné volební právo oslavilo teprve 110 let existence a dnes ho bereme jako samozřejmost, stejně jako spoustu dalších věcí,“ říká Kateřina.
O LGBT komunitě dlouho nevěděla vůbec nic. Jenomže pak se ukázalo, že někteří z jejích přátel jsou gayové. „Jeden můj kamarád se mi s tím svěřil, bylo to hodně emotivní, brečel, protože moc nevěděl, co si počít, snažila jsem se ho podpořit a všechno to s ním rozebrat,“ vysvětluje.
O diskriminaci gayů a leseb samozřejmě věděla, myslela si, že jde ale spíš o jednoduché předsudky, které mají lidé v okolí, ne o dvoukolejnost zákona. Povědomí o tom, jaké rozdíly jsou mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím přišlo až mnohem později. „Svým přátelům jsem neskutečně vděčná, díky nim už nepatřím mezi lidi s naivní představou o rovných právech. Zároveň mě ale mrzí, že se o tématu tak málo mluví a lidé o něm nic moc neví.“
Kateřina nejprve podepsala petici, pak jí ale došlo, že jediný podpis je málo a že chce udělat víc. K podpisu přesvědčila i několik svých příbuzných a známých, několikrát byla sama na petičním stánku pomáhat při podpisových akcích. A v Plzni už domluvila tři petiční místa. „Někdy se se mnou samozřejmě chtějí lidé hádat, mají ošklivé reakce. Na chvíli mě to vždycky odradí, ale pak si uvědomím, kolik podpisů jsme už sebrali a že na každou negativní reakci připadá několik pozitivních. A jdu dál,“ říká Kateřina.
Otevřeně podporovat určitou iniciativu nebo být dokonce aktivistkou se nemusí rovnat spamování internetových diskuzí nebo účasti na demonstracích. Může to probíhat ve škole, v kavárně, ale i v soukromí domova. Diskuzí mezi čtyřma očima – tam, kde všechno podstatné začíná.
Proč Kateřina manželství pro všechny podporuje? „Jedná se o úpravu zákona, která ostatním nijak neublíží a na právech neubere, jen postaví všechny na stejnou úroveň. Třeba mně by nový zákon, co se týče výhod, nic nepřinesl. Dal by mi ale vědomí, že naše společnost konečně dospěla na úroveň moderního státu. Zároveň bych si moc ráda myslela, že jsem to byla i právě já, kdo přispěl svými rozhovory k něčemu většímu, co má smysl a na čem mi skutečně záleží. K veřejné debatě, která pobídne transformaci. A to bude jedna velká radost.“
Podobné lidi, jako je Kateřina, najdeme všude po republice. Na skoro osmdesáti férových místech sbírají podpisy pod petici. Prostě proto, že mají pocit, že je to fér. Díky nim už máme přes 22 tisíc podpisů, takže jsme na skvělé cestě k padesáti tisícům, které chceme získat do prvního máje.
Aktualizace, 13. července 2019: Od února, kdy článek vyšel, do května 2018 jsme pod petici nasbírali 70 tisíc podpisů. Pak jsme ji předali Poslanecké sněmovně. Od té doby uplynul rok a byl nabitý událostmi. Přesto je návrh zákona o manželství pro všechny stále v prvním čtení. Přečtěte si, čím to je, a pomozte nám pracovat na tom, aby se posunul dál a aby se manželství pro všechny v Česku co nejdříve stalo realitou.
Foto: archiv Kateřiny
Senátor Zdeněk Hraba a senátorka Jitka Chalánková předložili při projednávání novely o partnerství na Ústavně-právním výboru Senátu pozměňovací návrhy, které by výrazně zhoršily Sněmovnou schválený návrh partnerství a situaci stejnopohlavních párů a rodin s dětmi. Mimo to by schválení takových zákonných úprav omezilo také práva heterosexuálním lidem. Shrnutí těchto návrhů přinášíme v právní analýze.
