Tátové Martin a Filip: Požadavky na pěstouny jsme plnili jako dvojice, dál už nás úřady jako rodinu neuznávají

Martin a Filip žijí na vesnici u Brna, kde vychovávají desetiletou dceru a tříletá dvojčata. Všechny děti mají v pěstounské péči. S velkou rodinou kormidlují byrokratickým vlnobitím, které ji rozděluje a unáší dvěma opačnými směry.

 

Nejdřív si pár k sobě před sedmi lety vzal holčičku, jejímž pěstounem je úředně Filip. Loni v létě se rodina rozrostla o dva malé kluky z dětského domova. Jejich pěstounem je podle dokumentů Martin. Gayové nebo lesby totiž nesmějí mít děti v péči společně.

Jako rodiče museli uspět oba

Martin s Filipem spolu uzavřeli registrované partnerství v roce 2014, kdy už s nimi žila jejich dcera. Když si pak chtěli pořídit druhé dítě, zjistili, že jim registrované partnerství a slib, který si před svými rodinami a přáteli dali, v ničem nepomáhá. Registrace z nich neudělala pár svázaný pro všechno dobré i zlé. V očích úřadů zůstali dvěma samostatnými muži žijícími na jedné adrese.

Žádost na OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí) o svěření druhého dítěte do péče podal Martin. „Pracovnice tam vůbec nevěděla, že registrované páry mohou osvojovat děti nebo jít do pěstounské péče. Nejdřív jsem jí musel tu situaci osvětlit,“ vzpomíná s povzdechem na chvíle, kdy si před úřednicí připadal jak občan druhé kategorie. Dál už ovšem partneři procházeli celým procesem jako pár a požadavky na rodičovskou způsobilost museli plnit oba. „Spolu jsme absolvovali psychotesty, dokládání příjmů a zdravotního stavu, vzdělávání, výstupní rozhovory i konzultace na krajském úřadě. Pozvánka byla vždy adresovaná mně, ale obsahovala upozornění, ať se mnou přijde i partner,“ říká Martin.

pestouni2.jpg
Registrovali se před šesti lety, ale už se těší, až budou moci uzavřít skutečný sňatek. Foto: Taka Tuka

Spolu, ale každý za sebe

Přípravou na pěstounství ale jejich společné vystupování pro úřady končí. Dál už se stávají dvěma cizími lidmi a jejich rodina přestává existovat. Projevilo se to například, když si potřebovali koupit nový vůz. „My jsme si nakonec neplánovaně vzali dvojčata a se třemi dětmi ve věkovém rozpětí, jaké teď máme u nás, se rodina do auta jen tak nevejde,“ vysvětluje Martin. Když má tři děti v pěstounské péči pár složený z muže a ženy, získává nárok na státní příspěvek na nové auto. S Filipem vznesli dotaz na úřad, zda na příspěvek mají nárok taky. Přišla zamítavá odpověď, protože nejsou rodina, ale dva samostatní muži pečující každý o jiné děti. Co na tom, že spolu jako jedna fungující rodina žijí, bydlí, přepravují děti do školy a školky.

Koupě vozu nebyla jediná podivně zamotaná situace, již Martin s Filipem museli řešit. Vybudovali si společnou domácnost v domě, který ale může být napsaný jen na jednoho z nich. Když spolu rekonstruovali Filipův dům a chtěli na to použít peníze z Martinova stavebního spoření, opět narazili. „Nemáme společný majetek, jsme jen registrovaní partneři,“ povzdechne si Martin.

Poslední podobná situace přišla nyní, kdy Martinovi končí rodičovská dovolená po převzetí dvojčat do péče. Se zaměstnavatelem je domluven, že se v tu chvíli vrátí do práce a na rodičovskou nastoupí doma s dětmi jeho partner Filip. Jenže protože oba partneři nemohou mít děti ve společné péči, je pro ně Filip úředně cizí člověk a na rodičovskou být uvolněn nemůže. Filip tedy musí nastoupit na neplacené volno, čímž rodina přijde o nemalé finanční prostředky.

Lidé nás přijali, proč nás neberou úřady?

Přitom mimo úřední záležitosti mají Martin s Filipem ty nejlepší zkušenosti. Celá obec je bere zcela samozřejmě jako jednu rodinu. „Trochu jsem se toho bál. Dřív jsme bydleli v Bratislavě a v Brně. Z anonymity velkoměsta jsme odešli na vesnici, odkud pocházím, kde žijí moji rodiče a všichni mě tu znají. Ale ukázalo, že je naopak výhodné, když nám lidi vidí do talíře. Vidí totiž, že fungujeme jako normální rodina i s babičkou a dědou a že nejsme v ničem jiní než ostatní rodiče,“ říká Martin.

Co by tedy jeho rodině nejvíc pomohlo ke klidnějšímu životu? „Nejen nám, ale i všem úředníkům ve státní správě by se ulehčil život, kdyby páry lidí stejného pohlaví měly podmínky jako manželé. Protože za těch šest let registrovaného partnerství jsme se ocitli v mnoha situacích, kdy úřad nevěděl, co má v našem případě dělat,“ vyslovuje své přání Martin. Jakmile český stát umožní manželství gay a lesbickým párům, Martin s Filipem chtějí uzavřít skutečný sňatek. Svému životnímu partnerovi a otci svých tří dětí Martin už dnes říká „můj manžel“. Oba čekají na okamžik, kdy to přestane být jen hra a jako k manželské dvojici se k nim začnou chovat i na úřadech.

Připomeňte poslancům a poslankyním, že páry jako Filip s Martinem čekají na jejich rozhodnutí. Online petici na podporu manželství pro všechny už podepsalo 60 000 lidí. Přidáte se?


Úvodní foto: Simona Vaculíková

PODPOŘTE NÁS

Bez vás se neobejdeme

 

Rok 2025: Partnerství platí, ale boj za rovné manželství pokračuje

Rok 2025 se zapsal do historie jako rok, kdy stejnopohlavní páry a rodiny s dětmi získaly o trošku lepší spaní, začalo totiž platit partnerství. Odehrálo se mnoho historických momentů, od prvních uzavřených partnerství v lednu až po zlomový rozsudek Soudního dvora EU o uznávání manželství. Vrcholem roku byly volby do Sněmovny, ve kterých podpořilo rovnoprávnost 60 férových poslanců a poslankyň. I přes tyto pokroky nový rok začínáme s jasným vzkazem nové vládě Andreje Babiše : Budeme tu, dokud nebude rovné manželství.

V Německu manželé, v Česku také? A s jakými právy? Přinášíme právní analýzu rozsudku Soudního dvora EU

Důležitý rozsudek Soudního dvora Evropské unie potvrdil, že členské státy EU musí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřená v jiných členských zemích. Co z toho vyplývá pro Českou republiku a proč je to krok směrem k rovnému manželství? Musí uznávat manželství, jako manželství a ne jen jako „překlopené“ partnerství, jak to dělá doposud? Jaká práva budou takto uznaná manželství obsahovat? Přinášíme naší právní analýzu.

Rovnost ve Sněmovně posílila. Po volbách 2025 je pro rovné manželství 60 poslanců a poslankyní

Díky vám má rovnost v nově zvolené Sněmovně větší sílu. Do nové Sněmovny se dostalo 60 poslankyň a poslanců, kteří podporují rovné manželství – o 11 víc než v roce 2021. Stále ale čelíme reálné hrozbě, že by i v Česku mohl být do Ústavy zakotven zákaz rovného manželství, po vzoru Ruska nebo Slovenska. Boj za rovnost neskončil – začíná další kapitola.

Slovensko ukazuje, kam vede ústavní zákaz rovného manželství. Ve volbách půjde o práva nás všech.

Slovensko v pátek 26. září 2025 znovu změnilo Ústavu – po vzoru Ruska ještě tvrději omezuje práva stejnopohlavních párů i celé společnosti. Česko může být další. Nesmíme to dopustit. 3. a 4. října kroužkujte pro rovnoprávnost podle předvolebního průzkumu Jsme fér.

Aby Vám o manželství nic neuniklo

Podpořím manželství pro všechny páry.
Podpořím manželství pro všechny páry.