Dvojice stejného pohlaví se u nás můžou registrovat už víc než 11 let. Loni se za tu dobu poprvé výrazně snížil rozdíl mezi počtem mužských a ženských párů, které ho uzavřely. Nejvíc registrací pak proběhlo ve Středních Čechách a na Jižní Moravě.
Celkem 171 českých párů uzavřelo registrované partnerství v druhé polovině roku 2017. Z toho bylo 91 dvojic mužských a 80 ženských – dámy tak výrazně snížily náskok, který oproti nim pánové mají už od chvíle, kdy u nás zákon o registrovaném partnerství vstoupil v platnost. Informovala o tom Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD).
Gay a lesbické páry se u nás registrují od července roku 2006. Během prvních měsíců byl o vstup do partnerství pochopitelně největší zájem – a možná překvapivě to bylo hlavně ze strany mužů. Ještě v tom samém roce si na matrikách řeklo symbolické „ano“ 177 mužských a 58 ženských párů. Některé z nich ostatně na tuto možnost čekaly desítky let.
Od té doby mužské páry vždy převažovaly, k první opatrné změně trendu došlo po červnu roku 2016. Tehdy Ústavní soud zrušil zákaz adopce dětí registrovanými partnery; hned v následujícím pololetí uzavřelo registrované partnerství celých 78 ženských párů. Výrazný rozdíl mezi počtem mužských a ženských párů však zůstal zachován.
V druhé polovině loňského roku přál registracím hlavně Středočeský kraj, kde jich proběhlo 21, a kraj Jihomoravský, kde se registrovalo celkem 19 párů. Nejméně partnerství se pak uzavřelo v Pardubickém kraji a na Vysočině.
Celkem u nás od roku 2006 vzniklo 2 818 registrovaných partnerství, o zrušení přitom za tu dobu požádalo pouhých 401 párů. Míra rozpadu tak činí 14,23 procent, což je výrazně menší číslo než to, které charakterizuje rozvodovost heterosexuálních manželství. Ta například v roce 2016 podle údaje Českého statistického úřadu činila 45 procent.
„Je evidentní, že i gayové a lesby zastávají konzervativní hodnoty a že celá řada z nich chce vytvářet trvalé a stabilní sňatky,“ komentuje to Jan Fiala z PROUDu. „Registrované partnerství proto uzavírají, i když se zatím jedná spíše o symbolickou záležitost. Většina LGBT lidí v Česku by samozřejmě uvítala, kdyby mohli vstupovat do klasického manželství se všemi právy a povinnostmi, které k němu patří.“
Bohužel u nás zatím mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím existuje celá řada rozdílů. Partneři po sobě například nemůžou brát pozůstalostní důchod a nevzniká jim společné jmění. Nevýhodám čelí také jejich děti. V případě, že se vztah rozpadne, nemají automaticky nárok na to, aby se vídaly s druhým rodičem, a dokonce ani na výživné.
Čím dál více zemí se přitom právě od registrovaného partnerství a dalších druhů občanských svazků posouvá směrem k manželství pro všechny. Jen loni ho přijala pětice států včetně Německa nebo Austrálie. V blízké době se k nim jen v samotné Jižní Americe možná přidá celých šestnáct zemí najednou.
Taky věříte, že už je čas, aby Česko srovnalo krok se světem? Pomoci tomu může každý z nás. Třeba tím, že podepíše petici, která žádá o uzákonění manželství pro všechny. Do 1. máje máme v plánu nasbírat 50 000 podpisů, které pak předložíme Poslanecké sněmovně. Přidejte i ten svůj – je to snadné!
Foto: Pexels.com, PROUD
V průzkumu iniciativy Jsme fér mezi kandidáty a kandidátkami ve volbách do třetiny Senátu Parlamentu ČR odpovědělo zatím celkem 73 z téměř 150 oslovených. U dalších 40 kandidujících byly postoje zjištěny z veřejných zdrojů nebo z předchozí komunikace. Z celkového počtu 103 známých postojů by 43 kandidujících podpořilo rovnoprávné manželství pro stejnopohlavní páry, včetně práva společně osvojit děti. Naopak 45 kandidátů odpovědělo negativně a 16 nemá jednoznačný názor.
Český Parlament letos schválil "partnerství" pro stejnopohlavní páry, namísto rovnoprávného manželství. Jak se to stalo a proč se Česká republika stále vyhýbá plné rovnoprávnosti pro všechny páry? Pro časopis Soukromé právo vydavatelství Wolters Kluwer (letní dvojčíslo 7-8/2024) připravila naše právnička Adéla Horáková právní analýzu. První část je ohlédnutí za celou cestou od roku 1989 do současnosti.
