Férové manželství ve světě: Katolické Španělsko je inspirací pro celý svět

Býčí zápasy, víno, letní dovolená? Ti, co už více než rok čekají na vyjádření českého parlamentu k návrhu zákona o manželství pro všechny, ve Španělsku vidí ještě něco jiného. Jakéhosi průkopníka v této oblasti, u kterého se můžeme inspirovat.

Třetí zemí na světě, která manželství pro všechny uzákonila, se stalo v roce 2005. Byl to doslova historický okamžik, i odpůrci rovného manželství díky němu začali agendu brát vážně. Nebylo by je nejspíš napadlo, že tradiční katolická země bude jednou z prvních, které tuto zákonnou úpravu přijmou. Ale stalo se – i když se celý proces neodehrál bez protestů.

Čas skoncovat s diskriminací

Uzákonění manželství pro všechny ve Španělsku předcházelo registrované partnerství, která však platilo pouze na úrovni jednotlivých autonomních společenství. Dítě si – stejně jako v Česku – mohl osvojit jeden z partnerů, ten druhý ve vztahu k němu neměl žádná práva ani povinnosti.

S návrhem novelizovat občanský zákoník přišel v roce 2004 předseda Španělské socialistické dělnické strany (PSOE) José Zapatero, a to v rámci  kampaně před parlamentními volbami. PSOE v nich zvítězila a Zapatero hned během svého jmenování do funkce premiéra oznámil, že slib splní.

„Je nezbytně nutné jednou provždy skoncovat s nepřijatelnou diskriminací, jíž kvůli své sexuální preferenci čelí nemalá část Španělů a Španělek,“ řekl v inauguračním projevu. „Abychom toho dosáhli, upravíme občanský zákoník tak, aby obsahoval jejich rovné právo na manželství, které jim poskytne dědická a pracovní práva i sociální zabezpečení,“ dodal.

Podpora Kongresu, zádrhel v Senátu

Obdobou naší Poslanecké sněmovny, tedy dolní komorou parlamentu, je ve Španělsku Kongres poslanců. PSOE v něm měla tou dobou většinu, Kongres tedy vládní záměr podpořil. Španělská vláda vyjádřila oficiální souhlas s návrhem zákona o manželství pro všechny na podzim roku 2004, Kongres poslanců ho přijal v dubnu 2005. Zádrhel nastal o dva měsíce později: Senát, ve kterém měla většinu opoziční Lidová strana (PP), zákon vetoval a vrátil Kongresu.

Senátní veto dolní komora nakonec přehlasovala, bylo to 30. června 2005. Zákon pak k plné implementaci potřeboval ještě královský souhlas. Král Juan Carlos I. ho podepsal 1. července roku 2005 a o dva dny později už zákon vstoupil v platnost.

kongres_poslancu.jpg
Budova Kongresu poslanců v Madridu

Protesty v ulicích a naštvaná církev

Na rozdíl od Belgie a Nizozemska se legalizace manželství pro všechny v tradičně katolickém Španělsku neobešla bez kontroverze. Vůči přijetí zákona se vymezili představitelé katolické církve, papež Jan Pavel II., jeho nástupce v úřadu Benedikt XVI. i prezident Papežské rady pro rodinu. Ti všichni se shodli, že proti nové legislativě je potřeba bojovat všemi dostupnými prostředky.

Proti zákonu o manželství pro všechny ve španělských ulicích protestovalo 166 tisíc lidí – patřili mezi ně členové a členky Lidové strany, španělští biskupové i Fórum španělských rodin. Organizátoři a organizátorky dokonce uváděli, že v ulicích bylo půl milionu Španělů a Španělek. Oficiální statistiky však hovoří jinak.

Překvapivě skepticky se k tématu postavila také Sofie Řecká, manželka krále Juana Carlose I. V roce 2008 prohlásila, že manželství by mělo být jen pro heterosexuální páry, pro ostatní by prý bylo vhodnější registrované partnerství nebo jeho obdoba. Královský palác se následně za její výrok omluvil.

Katolíci, a přece liberální

U španělské veřejnosti nakonec odpor proti manželství pro všechny velkou odezvu neměl. Ačkoli se ke katolické víře hlásí 80 % Španělů a Španělek, jen malá část z nich si přeje, aby církev přímo ovlivňovala politiku. Tyto liberální tendence sociologové a socioložky připisují faktu, že si většina španělských občanů a občanek spojuje provázanost státu a církve s fašistickým režimem generála Franka.

Už v době, kdy se zákon o manželství pro všechny přijímal, s ním souhlasilo až 65 % Španělů a Španělek. Ihned po jeho přijetí sice několik subjektů podalo ústavní žalobu proti příslušnému zákonu, španělský ústavní soud však všechny odmítl. A o zrušení manželství pro všechny už se nepokoušely ani následné konzervativní vlády pod vedením předsedy Lidové strany Mariana Rajoye.

U nás musí návrh zákona projít obdobným legislativním procesem jako před čtrnácti lety ve Španělsku. Jenže jsme stále na začátku, novela už více než rok leží ve Sněmovně ladem. Napište poslancům a poslankyním, ať ji co nejdřív pošlou do druhého čtení!

 

Foto: Facebook goMadridPride, Congress of Deputies / Wikimedia Commons

PODPOŘTE NÁS

Bez vás se neobejdeme