Veselka, nebo pár minut na úřadě? Je to rozdíl, říkají Ondřej a Lukáš

„I když byla naše ‚svatba‘ nádherná, registrované partnerství je jen formalita,“ říká Ondřej Zahaluk, který do něj s partnerem Lukášem vstoupil před dvěma lety. Svou lásku by rádi stvrdili i skutečným sňatkem. A dál žili jako opravdoví manželé.

Seznámili se před pěti lety. Ondrovi bylo osmnáct let, když přišel do Lukášova kadeřnictví na střih. Záhy zjistil, že Lukáš není jen úžasný kadeřník, ale i úžasný člověk. A Lukáš to cítil podobně. Netrvalo dlouho a dvojice spolu začala bydlet.

Druh a druh? Ne, říkejte nám manželé

Po dvou a půl letech společného soužití se rozhodli k dalšímu velkému kroku – uzavření registrovaného partnerství. Obřad se konal 19. listopadu 2016 na radnici v Pardubicích. Pro Ondřeje byl důležitým životním milníkem. „Je to, dá se říci, takové oficiální spojení dvou osob, které se milují,“ myslí si.

Když svůj úmysl oznamovali okolí, všichni jim gratulovali úplně stejně, jako kdyby vstupovali do manželství. Znali je, věděli, že se milují a že k sobě zkrátka a dobře patří. I přesto se jich hodně lidí ptalo, jak to tedy budou mít. „Tohle není svatba, že ne? To budete druh a druh,“ vyjmenovává Ondřej ty nejčastější otázky. „Řekl jsem jim nekompromisně, že Lukáš bude můj manžel a já budu jeho manžel. Nebylo to příjemné. Do dneška není.“

Krátký obřad a pořádná veselka

Nadešel den D. Ondřej i Lukáš shodně hodnotí, že ‚svatba‘ byla krásná, pro náhodného kolemjdoucího by vypadala jako ta klasická. „Měli jsme i vybrané svědky. Ale na úřadě nám najednou řekli, že svědky nepotřebujeme. Bylo mi trapně, stáli tam vedle nás, úplně zbytečně,“ vzpomíná Ondřej.

Další ranou bylo, když obřadní proslov trval jen jednu a půl minuty. Poté prstýnky, pusa a blahopřání. Všechno to, co je u manželství slavnostní, proběhlo během mrknutí oka. Alespoň následná veselka byla podle jejich přání. Dorazilo přes sto svatebních hostů. A hlavně si to, na rozdíl od obřadu, Lukáš s Ondrou mohli zorganizovat podle sebe.

Jako kdybychom neexistovali

Přesto si prý rozdíly mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím dobře uvědomují. „Od toho dne paradoxně ještě víc,“ vzpomíná Ondřej. Na matrice mu úřednice řekla, že vstup do registrovaného partnerství není přece důvodem ke změně příjmení. To ho naštvalo. „Když chceme tvořit jeden celek, je to snad jasný důvod, proč chci příjmení změnit! No, nakonec jsem to naformuloval jinak, nevím už přesně jak, a schválili mi to, ale samozřejmě za poplatek 1 000 korun,“ uzavírá celou epizodu.

Další problém přišel na poště – zásilku pro Lukáše nemohl Ondra převzít, protože nemá plnou moc. Nebo v nemocnici – na registrované partnerství nemají ve formulářích kolonku. Pro lékaře jste buď manžel, druh, nebo svobodný. „Je to, jako kdybychom vlastně vůbec neexistovali, jako by neexistoval náš vztah,“ míní smutně Ondřej.

Ačkoliv byla jejich svatba nádherná, registrované partnerství je pro ně prostě jen formalita. Ondřej i Lukáš by si přáli zrovnoprávnění manželství tak, aby bylo pro všechny. „Nechceme být vyčleňováni společností. Je to pro nás velice důležité a byť si již říkáme manžel a manžel, chtěli bychom si tak říkat oficiálně,“ shodují se.

S podobnými páry se setkáváme dnes a denně. A právě na ně myslíme, když napínáme všechny síly, abychom manželství pro všechny v Česku proměnili ve skutečnost. Podpořte nás – třeba koupí originálního kalendáře s fotografiemi Roberta Vana.

ondrej_lukas.jpg

Foto: archiv Ondřeje a Lukáše

PODPOŘTE NÁS

Bez vás se neobejdeme

 

Návrh senátora Hraby a senátorky Chalánkové zhorší situaci a omezí práva stejnopohlavním párům, ale i všem lidem v Česku

Senátor Zdeněk Hraba a senátorka Jitka Chalánková předložili při projednávání novely o partnerství na Ústavně-právním výboru Senátu pozměňovací návrhy, které by výrazně zhoršily Sněmovnou schválený návrh partnerství a situaci stejnopohlavních párů a rodin s dětmi. Mimo to by schválení takových zákonných úprav omezilo také práva heterosexuálním lidem. Shrnutí těchto návrhů přinášíme v právní analýze.

Napsali jsme do Senátu: Děti v rodinách s dvěma mámami nebo táty potřebují společná práva rodičů

Práva gay a lesbických párů a rodin s dětmi se tento týden opět vrací do Parlamentu ČR. Tak jako v Poslanecká sněmovně, i v Senátu se musí k návrhu zákona – tentokrát tedy ne k manželství pro všechny páry, ale k novele o partnerství – nejprve vyjádřit několik senátních výborů. I proto jsme napsali všem senátorům a senátorkám zprávu, především z důvodu ochrany dětí v rodinách s dvěma mámami nebo dvěma táty, ale i proto, že desetitisíce gay a lesbických párů schváleným mezikrokem získají některá nová důležitá práva, je potřeba zvážit další postup v legislativním procesu.

Analýza: Co čeká novelu o partnerství v Senátu?

Novelu o partnerství čeká 17. dubna projednávání v Senátu. Bohužel Sněmovna navzdory přání většiny společnosti přijala pouze další legislativní mezikrok. Ten nepřináší rovnoprávnost, ale poskytne větší právní a sociální jistoty tisícům stejnopohlavních párů a rodin s dětmi. Přijetí partnerství, jak je v tuto chvíli schváleno Sněmovnou, ale neznamená konec našeho úsilí na cestě za manželstvím pro všechny páry. Přinášíme analýzu, co současná situace pro stejnopohlavní páry a jejich rodiny s dětmi v naší zemi znamená a jaký další vývoj může přijít.

Otázky a odpovědi k novele o partnerství

Hlasování Sněmovny ve 3. čtení o manželství pro všechny páry přineslo řadu zklamání a smutku, ale také některé dobré zprávy, které se týkají hlavně rodin dvou matek nebo dvou otců s dětmi. Přinášíme odpovědi na vaše nejčastější otázky. Tento návrh zákona zatím schválila Sněmovna. V Senátu se může ještě změnit. Finálním krokem v legislativním procesu je podpis prezidenta republiky.

Aby Vám o manželství nic neuniklo

PODPOŘTE NAŠI CESTU ZA MANŽELSTVÍM PRO VŠECHNY.
PODPOŘTE NAŠI CESTU ZA MANŽELSTVÍM PRO VŠECHNY.