Oslovte poslance! Má to smysl, vzkazují zapálení pisálci

S vaší pomocí jsme nasbírali 70 tisíc podpisů pod petici za manželství pro všechny. Nyní je ve Sněmovně – stejně jako návrh zákona, který by gay a lesbickým párům vstup do manželství opravdu umožnil. Právě teď má smysl se poslancům a poslankyním ozvat.

Proč? Protože právě oni budou už letos na podzim rozhodovat o tom, zda se staneme první zemí východního bloku, která manželství pro všechny umožní. O tom, jestli se Česká republika přidá k zemím, jako je Španělsko, Malta, Švédsko, Francie, Irsko, ale třeba i Kostarika.

I proto jsme pro vás připravili stránku Oslov poslance, na které najdete tipy a rady, jak se s nimi spojit. Mnoho z vás se na to chystá, další to udělali prostřednictvím našich pohlednic a jsou i tací, kteří za svými zastupiteli a zastupitelkami zašli osobně. Nebo si s nimi vyměnili pár mailů.

Tři z těch, co už kampaň podpořili, se s námi o své zkušenosti rozhodli podělit. A možná tak vyvrátit časté námitky, že psát je zbytečné či dokonce neslušné…

Jitka: Nedělám to pro sebe, ale pro své přátele

„Když jsem se o kampani dozvěděla, jako první mi na mysl přišli moji přátelé z LGBT komunity. Protože já, heterosexuálka, je na svou svatbu pozvat můžu. Jenže oni mě ne,“ popisuje Jitka, která napsala rovnou všem poslancům a poslankyním z kraje, ve kterém volila. „Jasně, že jsem moc nečekala, že se mi někdo ozve zpět nebo bude nadšeně přikyvovat. Ale chtěla jsem udělat tuhle drobnost,“ říká. „Celkem mi to zabralo asi hodinu a půl. A toho času nelituju.“

Jitčina snaha nevyšla naprázdno, tři poslanci se jí ozvali zpět a slíbili podporu. I přesto, že jim napsala, že jejich stranu nevolila. „Šla jsem cestou upřímnosti. Sepsala jsem do bodů, proč si myslím, že by zákon měli schválit a přidala krátce příběh svých gay přátel, kteří vychovávají dcerku, ale ta má oficiálně jen jednoho tátu. Nedávno se jich ptala, jestli budou mít někdy svatbu a budou její opravdoví tátové,“ popisuje Jitka.

Mail zbytečně nenatahovala. „Myslím, že sáhodlouhé eseje asi nikdo nečte, ani já bych je nečetla. Jestli se někdo chystá poslancům a poslankyním psát, doporučuji stručnost, věcnost a ideálně osobní příběh. Politici a političky musí vědět, že rozhodují o konkrétních lidech.“

Honza: Věřím, že všichni lidé jsou si rovni

„Rozhodl jsem se poslance a poslankyně oslovit, neboť to vnímám skoro jako občanskou povinnost. A to nejen jako gay, ale i jako občan České republiky, který věří, že všichni lidé jsou si rovní,“ vysvětluje Honza. Manželství pro všechny je podle něj zásadní téma, které se týká lidské důstojnosti, a tak chtěl přiložit ruku k dílu.

„Často slyšíme slova o nějaké ‚homo lobby‘ – úzké skupince lidí, která prosazuje něco, o co vlastně gayové a lesby ani nemají zájem,“ říká. „Svým osobním příběhem a vysvětlením, proč je pro mě samotného přijetí zákona tak podstatné, jsem chtěl politikům a političkám ukázat, že téma pro obyčejné lidi, jejich voliče a voličky, skutečně důležité je.“

Oslovil poslance a poslankyně z celého politického spektra. Zaměřil se hlavně na ty ze Zlínského kraje, kde se narodil, a z Prahy, kde žije. „Do Sněmovny se volí v rámci krajů, a tak je potřeba připomenout, že i gayové a lesby žijí napříč republikou. A že by bylo žádoucí, aby poslanci a poslankyně reprezentovali také jejich zájmy, řešili problémy jejich rodin,“ nabádá.

„Gayové a lesby si v historii vytrpěli mnoho a pokud nebudou mít stejná práva, ale i povinnosti jako kdokoli jiný, zůstane ona pachuť nerovného přístupu. Stále jaksi zůstanou – z hlediska práv – občany druhé kategorie,“ argumentuje Honza.

Dodává, že při oslovování nemusíte být žádní skuteční pisatelé ani se zbytečně rozepisovat. „Myslím, že v rámci e-mailu je nejdůležitější popsat vlastní příběh, uvést, jak se díváte na současný stav a co by pro vás manželství znamenalo,“ sdílí svou zkušenost.

Psal i o své babičce. „Je jí dvaaosmdesát a vždycky je nadšená, když jí s mým přítelem, Holanďanem, pošleme pohled nebo jí přivezu naše fotky. Jednou mi řekla, že jediná věc, která je pro ni důležitá, je, zda toho člověka miluji a jsem s ním šťastný. Že je úplně jedno, jestli se jedná o muže nebo ženu,“ uzavírá s tím, že by si partnera rád jednou v Česku vzal. Právě i před zraky babičky a „se vší vážností a důstojností, která se s institucí manželství pojí.“

pohlednice.jpg

Iva: Dříve s ostychem, dnes jako samozřejmost

„Je nesmírně důležité říct vlastní názor lidem, kteří rozhodují o našich životech. Netýká se to jenom manželství pro všechny. Někoho zvolíme, ale ve skutečnosti nevíme, jestli nás opravdu bude zastupovat tak, jak si přejeme,“ myslí si Iva, která si s poslanci a poslankyněmi psala už v minulosti. Šlo tehdy o přiosvojení dítěte v registrovaném partnerství. Uznává, že ze začátku měla divný pocit, že jim píše. Dnes už ne. A ví proč.

„Zrovna před chvílí mi došla odpověď od jedné poslankyně, se kterou si píšu už od toho přiosvojení. Tehdy byla absolutně proti. Po mém prvním e-mailu ohledně manželství už byla nerozhodná, zvažovala ho. Dnes mi napsala, že změnu podpoří,“ raduje se Iva.

Je podle ní důležité mluvit s ostatními o vlastním životě. A uvědomit si, že i když zrovna žádnou odpověď nedostaneme, neznamená to, že poslanec nebo poslankyně e-mail nečetli. Možná, že ne. Ale možná, že ano. „Možná nevědí, co odpovědět, protože přemýšlejí nad tím, zda v tuto chvíli naprosto přehodnotí svůj názor. Možná nemají čas, ale je jim jasné, jak se rozhodnou.“

Iva navíc věří, že svůj postoj by měli vyjádřit i lidé, kterých se téma přímo netýká. „Politici a političky tak získají zpětnou vazbu celé společnosti. A my tím sami sobě dokážeme, že nejsme lhostejní ke svému okolí.“ Lhostejná česká společnost opravdu není; průzkum veřejného mínění letos ukázal, že téměř 75 % lidí je pro to, aby se gay a lesbické páry mohly brát.

Iva často diskutuje i s lidmi ve svém okolí. Uvědomuje si, že vlastně stále opakuje stejné argumenty. „Ale má to smysl. Protože nevysvětlováním dochází k nepochopení. Nepochopením dochází k odmítnutí. Chceme-li, aby nás ostatní pochopili, respektovali a přijali, pak musíme vysvětlovat. Pořád a pořád dokola. Jsem přesvědčená o tom, že se to vyplatí.“

Zapojte se i vy! Vysvětlujte, diskutujte a oslovte svého poslance nebo poslankyni. Pokud máte jakýkoli dotaz, obraťte se klidně na nás. Rádi vám poradíme.

 

Foto: archiv Jsme fér, Johana Němečková

PODPOŘTE NÁS

Bez vás se neobejdeme

 

Příběh Šárky a Míši. „Svatba“ jim zlepšila rodinné vztahy, ale na tu skutečnou pořád čekají

Ptali se jich, proč tomu říkají svatba. „Táta to nechápal, pořád říkal oslava, dokud mě neviděl ve svatebních šatech“, říká Míša, která s přítelkyní Šárkou nejprve uzavřela registrované partnerství a o měsíc později si vystrojily veselku.

Napětí v Evropě se zvyšuje. Může za to anti-LGBT rétorika, píše Guardian

Politici, političky a církevní vůdci v zemích východní Evropy povzbuzují homofobii, aby sjednotili své stoupence a stoupenkyně a vyvolali strach mezi voliči a voličkami. Napsal o tom britský deník Guardian. Přečtěte si celý článek v češtině.

Děti v duhových rodinách: Allenova studie měřila jejich školní úspěchy. A věda ji roznesla na kopytech

Jedná se o uznávaného ekonoma, oblíbeného vyučujícího a publikovaného autora. Když Douglas Allen vydal studii o školních (ne)úspěších dětí, které vyrůstaly s gay a lesbickými páry, zvedla se však vlna kritiky. Kvůli chybné metodologii i manipulaci s daty, která měla zmást veřejnost.

Otevřený dopis Heleně Válkové, zmocněnkyni vlády pro lidská práva

„Neupírám jim právo být slyšet, ale pak je někdo hodí do jednoho pytle třeba s organizací, která pomáhá dětem propuštěným z dětských domovů,“ řekla serveru iHNed.cz poslankyně a zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková na konto neziskových organizací, které u nás bojují za práva LGBT lidí. Přečtěte si otevřený dopis jedenácti zástupců a zástupkyň těchto organizací.

PŘISPĚJ TEĎ A PODPOŘ FÉROVOU ZMĚNU
PŘISPĚJ TEĎ A PODPOŘ FÉROVOU ZMĚNU