Už do roka a půl se Kostarika stane 27. zemí na světě a první zemí v kontinentální Střední Americe, která otevře institut manželství také gay a lesbickým párům. Tamní nejvyšší soud rozhodl, že zákony, které jejich sňatkům brání, jsou protiústavní.
Podobně jako v případě Rakouska a Tchajwanu má i kostarická vláda na výběr, zda manželství pro všechny zlegalizuje dříve, nebo počká, až se stane právní skutečností uplynutím osmnácti měsíců. V Rakousku se například gay a lesbické páry budou moci brát od 1. ledna příštího roku, na Tchajwanu od 24. května 2019.
V kostarickém parlamentu přitom existuje silný odpor proti legalizaci sňatků pro gay a lesbické páry, a to z řad evangelikálů. Nově zvolený prezident země Carlos Alvarado Quesada (na snímku) ovšem rozhodnutí kostarického nejvyššího soudu uvítal: dokonce by prý byl raději, kdyby se manželství pro všechny skutečně podařilo uzákonit ještě před uplynutím lhůty.
Gay a lesbické páry, které na Kostarice žijí, mohou svůj svazek zatím stvrdit prostřednictvím institutu neregistrovaného „de facto“ soužití na psí knížku, které jim garantuje pouze limitovaná práva a povinnosti. Pohlavní styk mezi lidmi téhož pohlaví byl mimochodem v zemi dekriminalizován v roce 1971.
Práva LGBT lidí zato hrála významnou roli v letošních prezidentských volbách, a to v souvislosti s rozhodnutím Meziamerického soudu pro lidská práva (IACHR). Podle něj jsou všechny smluvní státy Americké úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zavázány k tomu, aby manželství gay a lesbických párů legalizovaly. Celkem se jedná o šestnáct latinskoamerických zemí; na IACHR ostatně odkazoval i kostarický nejvyšší soud.
V reakci na to se evangelickému prezidentskému kandidátovi Fabriciovi Alvaradovi Muňozovi podařilo postoupit do závěrečného klání o prezidentské křeslo – právě proto, že aktivně podpořil agresivní kampaň proti manželství pro všechny. Ta se snažila kostarickou vládu přesvědčit, aby rozhodnutí IACHR nerespektovala.
Ve druhém kole prezidentských voleb však Muňoze nakonec porazil jeho rival Carlos Alvarado Quesada. Centristického kandidáta, úspěšného spisovatele a bývalého rockera, který otevřeně podporuje právě i manželství pro všechny, volilo 60,59 procenta Kostaričanů a Kostaričanek.
Foto: MadriCR / Wikimedia Commons
Český Parlament letos schválil "partnerství" pro stejnopohlavní páry, namísto rovnoprávného manželství. Je rozdělování lidí do dvou kategorií jen podle toho, koho milují, protiústavní? Ústavní soud Rakouska, Ústavní soud Slovinska a Nejvyšší soud USA na tuto otázku odpověděly, že ano. Můžeme se jejich úvahami inspirovat i my? Pro časopis Soukromé právo vydavatelství Wolters Kluwer (číslo 9/2024) připravila naše právnička Adéla Horáková druhou část své právní analýzy. První část analýzy se ohlédla za legislativními pokusy od roku 1989. Druhá část analýzy se dívá do budoucna a na možnost ochrany našich ústavně zaručených práv a svobod.
V průzkumu iniciativy Jsme fér mezi kandidáty a kandidátkami ve volbách do třetiny Senátu Parlamentu ČR odpovědělo zatím celkem 73 z téměř 150 oslovených. U dalších 40 kandidujících byly postoje zjištěny z veřejných zdrojů nebo z předchozí komunikace. Z celkového počtu 103 známých postojů by 43 kandidujících podpořilo rovnoprávné manželství pro stejnopohlavní páry, včetně práva společně osvojit děti. Naopak 45 kandidátů odpovědělo negativně a 16 nemá jednoznačný názor.
Český Parlament letos schválil "partnerství" pro stejnopohlavní páry, namísto rovnoprávného manželství. Jak se to stalo a proč se Česká republika stále vyhýbá plné rovnoprávnosti pro všechny páry? Pro časopis Soukromé právo vydavatelství Wolters Kluwer (letní dvojčíslo 7-8/2024) připravila naše právnička Adéla Horáková právní analýzu. První část je ohlédnutí za celou cestou od roku 1989 do současnosti.
