Maminky Míša a Šárka: Stát nás vnímá jako rodinu, jen když jde o peníze

Po romantické žádosti o ruku na pláži v Turecku spolu Míša a Šárka před třemi lety vstoupily do registrovaného partnerství. Letos v květnu se jim narodil vytoužený syn Lukášek, jehož biologickou matkou je Míša. Přestože měly výbornou zkušenost s přístupem porodnice a užívají si skvělé vztahy s prarodiči z obou stran, jeden zážitek jim vstup do mateřství pokazil. Byla to chvíle, kdy se projevil neférový přístup státu, který rodiny tvořené dvěma maminkami či tatínky uznává, jen když se mu to hodí.

„Pro úřady jsem jako matka samoživitelka, moje partnerka na syna nemá ze zákona žádné právo. V rodném listě jsem napsaná pouze já, Lukášek nemá druhého rodiče, i když doma má druhou milující mámu. Kdyby se mi něco stalo, partnerka o syna může přijít a nikoho to nebude zajímat, protože je pro něj cizí osoba,“ povzdechla si Míša na začátku svého příběhu.

Když je v očích státu tím jediným člověkem, kterého její syn má, požádala si Míša o porodné. To je sociální dávka, na kterou mají nárok ti, jejichž čistý příjem čtvrt roku před příchodem dítěte na svět byl nižší než 2,7násobek životního minima. Míša věděla, že tuto podmínku bez problému splňuje; s Lukáškem totiž byla celou dobu na rizikovém těhotenství. Druhý den po podání žádosti jí volali z úřadu, že potřebují doložit kopii rodného listu dítěte. Bylo to krátce po porodu, a tak ji švagr na úřad odvezl autem. Úřednice pořídila kopii a Míšu ubezpečila, že na porodné skutečně nárok má.

„Sotva jsme dojeli domů, ještě jsem ani nestačila vybalit malého a zvoní mi telefon. Dostala jsem vynadáno, jak to že jsem zatajila, že žiju v registrovaném partnerství. Že je to jako kdybych jim neřekla, že mám manžela. Namítla jsem, že ve formuláři žádosti žádná taková kolonka nebyla. A rozhodně mě nenapadlo, že budeme posuzovány jako rodina, když moje partnerka pro úřady celou dobu neexistuje,“ vypráví Míša. Úřednice si vyžádala potvrzení příjmů od její partnerky. Novopečené maminky se ale žádost o porodné rozhodly zrušit, v celé situaci se cítily nepříjemně.

Ptali se jich, proč tomu říkají svatba. „Táta to nechápal, pořád říkal oslava, dokud mě neviděl ve svatebních šatech“, říká Míša, která s přítelkyní Šárkou nejprve uzavřela registrované partnerství a o měsíc později si vystrojily veselku.

Oběma to přijde hrozně nefér. „Nejde nám o peníze, ale především o princip. Jsme registrované na obci jak nějaký pes, Lukáškovu druhou mámu zákon všude ignoruje jako rodiče, ale jak jde o peníze státu, najednou jsme rodina!“ hněvá se Míša. Navíc má kamarádku, která si se svou partnerkou nejdříve pořídila dítě a teprve potom se registrovaly. Kamarádka byla posuzována jako jednotlivec a porodné od státu dostala.

Míše tato nespravedlnost vrtala hlavou a obrátila se na kancelář Veřejného ochránce práv. Přišla jí odpověď, že dávky posuzované na základě příjmu, mezi které patří i porodné, se řídí zákonem o státní sociální podpoře (zákon č. 117/1995 Sb.). Příjem, podle kterého se vypočítá, zda na dávku máte nárok či nikoli, se bere jako měsíční průměr příjmů celé rodiny. A pro účely tohoto zákona se registrovaný partner/registrovaná partnerka nebo druh/družka rodiče považují za druhého rodiče. Odpověď z kanceláře ombudsmana dále uvádí, že tato situace je „řešitelná jedině narovnáním práv registrovaných partnerů (či přijetím manželství pro všechny) na politické úrovni“.

V současné chvíli řeší Míša se Šárkou stejně jako ostatní mladé rodiny finanční výzvy, které souvisejí se zdražováním cen energií, potravin, pohonných hmot i služeb. „Od října jsem nastoupila na rodičovskou dovolenou, ale už teď zvažuji přivýdělek, protože teprve teď nás to semele víc než předtím,“ poposuje situaci Míša. Návrat do práce přitom tak brzy po narození syna neplánovala, protože mu chtěla v prvních letech života poskytnout veškerou péči. „Jenže při žádosti o příspěvek na bydlení nebo přídavky na dítě budeme s partnerkou zase posuzované, jako bychom byly manželky, a tak nám dávka těsně uteče,“ dodává. Naštěstí mladým matkám vypomáhají rodiče, kteří na rozdíl od státu jejich rodinu uznávají za všech okolností a s veškerou láskou.

Míša s Šárka uvažovaly, zda by nebylo výhodnější své registrované partnerství zrušit. Ale nezdá se jim správné nechat se státem natlačit do toho, aby rodiče nejdřív měli děti a teprve pak se brali. „Doufáme, že se podaří prosadit manželství pro všechny páry, abychom měly práva jako všichni ostatní bez ohledu na pohlaví,“ uzavírá Míša.  

 

Připomeňte prosím poslancům a poslankyním, že tisíce gay a lesbických párů a rodin s dětmi čeká na schválení novely zákona o manželství pro všechny páry a jejich rozhodnutí. Online petici na podporu manželství pro všechny páry už podepsalo přes 165 000 lidí. Přidáte se?

PODPOŘTE NÁS

Bez vás se neobejdeme

 

Předvolební průzkum: 43 kandidátů a kandidátek do Senátu podporuje rovné manželství.

V průzkumu iniciativy Jsme fér mezi kandidáty a kandidátkami ve volbách do třetiny Senátu Parlamentu ČR odpovědělo zatím celkem 73 z téměř 150 oslovených. U dalších 40 kandidujících byly postoje zjištěny z veřejných zdrojů nebo z předchozí komunikace. Z celkového počtu 103 známých postojů by 43 kandidujících podpořilo rovnoprávné manželství pro stejnopohlavní páry, včetně práva společně osvojit děti. Naopak 45 kandidátů odpovědělo negativně a 16 nemá jednoznačný názor.

Partnerství nestačí: Proč stejnopohlavní páry stále čelí nerovnosti?

Český Parlament letos schválil "partnerství" pro stejnopohlavní páry, namísto rovnoprávného manželství. Jak se to stalo a proč se Česká republika stále vyhýbá plné rovnoprávnosti pro všechny páry? Pro časopis Soukromé právo vydavatelství Wolters Kluwer (letní dvojčíslo 7-8/2024) připravila naše právnička Adéla Horáková právní analýzu. První část je ohlédnutí za celou cestou od roku 1989 do současnosti.

Senátoři a senátorky navrhují změny v zákoně o partnerství: Omezí práva stejnopohlavním i heterosexuálním párům.

V prvním červencovém týdnu se senátní opozice opět pokusila zvrátit konsenzus ohledně zákona o partnerství, který nedávno schválila Poslanecká sněmovna a prošel Senátem. Na jednání Podvýboru pro rodinu Výboru pro sociální politiku předložila jeho předsedkyně, senátorka Jitka Chalánková, společně se senátory Jiřím Oberfalzerem (ODS a TOP 09), Patrikem Kunčarem (KDU-ČSL a nezávislí) a senátorkou Danielou Kovářovou (nezávislá) senátní návrh zákona, který by měl změnit právě schválený zákon o partnerství.

Eurovolby se blíží. Máme 5 důvodů, proč je rovné manželství evropskou hodnotou

V pátek 7. a sobotu 8. červne budeme volit politiky a političky, kteří nás budou v průběhu dalších pěti let reprezentovat v Evropském parlamentu. Nás samozřejmě tradičně zajímá i to, jak se jednotliví kandidáti a kandidátky stavějí k manželství pro všechny páry. Spolu s představiteli a představitelkami EU považujeme rovné manželství za zásadní evropskou i lidskou hodnotu – přečtěte si proč.

Aby Vám o manželství nic neuniklo

PODPOŘTE NAŠI CESTU ZA MANŽELSTVÍM PRO VŠECHNY.
PODPOŘTE NAŠI CESTU ZA MANŽELSTVÍM PRO VŠECHNY.