Nedávné útoky v Polsku a Rusku naznačují, že se v některých tradičně konzervativních zemích homofobie vyostřuje. O to nadějněji však vyznívají zprávy, že to jde i jinak. Ty nejnovější přicházejí z Bulharska, z Hongkongu a také z Japonska.
Historický okamžik v otázce práv LGBT lidí zažilo Bulharsko během posledního červencového týdne: tamní soud poprvé uznal manželství stejnopohlavního páru.. Stalo se tak po dvouletém řízení, ve kterém se Australanka Cristina Palma a Francouzka Mariama Dialo soudily se státem.
Vdané jsou už tři roky, braly se ve Francii, ale v roce 2017 se rozhodly přestěhovat do Bulharska. Úřady jejich manželství (a výhody s ním spojené) odmítly uznat s tím, že bulharská legislativa manželství gay a lesbických párů neumožňuje. Dokonce se proti němu v ústavě vymezuje. Palma a Dialo se v reakci na to odvolaly k bulharskému soudu. Řízení vyhrály už v červnu roku 2017, ale úřady se dlouho neměly k tomu, aby jejich sňatek skutečně uznaly. Dočkaly se letos, ve středu 24. července, kdy soud manželství uznal za právoplatné.
Pravděpodobně se tak stalo v návaznosti na loňské rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, podle kterého mají LGBT občané a občanky EU právo na uznání manželství i v případě, že je v té které zemi nezákonné. Nyní ho mimo zákon staví celkem dvacet států EU. Pravoslavné Bulharsko je jedním z nich, a do plošného uzákonění manželství pro všechny má tedy ještě velmi daleko.
Rozhodnutí soudu je každopádně přelomové. „Pokud na Bulharsko bude podobně tlačit více gay a lesbických párů, které se braly v zahraničí, mohlo by to pro začátek zmírnit negativní postoje vůči LGBT lidem“ a časem i proti rovnému manželství, argumentuje magazín Queerty.
Podobné zprávy přicházejí z Hongkongu. Soud tam už loni rozhodl, že v otázkách imigrace a trvalého pobytu musí mít sezdané gay a lesbické páry stejná práva jako ty heterosexuální. I přesto, že legislativa manželství pro všechny neuznává.
Soudní rozhodnutí platí pro páry, které se braly v zahraničí, a odráží se od případu imigračního úředníka Anguse Leunga. Ten si před pěti lety na Novém Zélandu vzal partnera Scotta Adamse. Úřady v Hongkongu jim zprvu odmítly uznat běžné benefity včetně zdravotního pojištění a daňových úlev, a tak se v roce 2015 začali soudit.
O dva roky později uznal nejvyšší odvolací soud, že mají právo na to, aby je úřady uznaly za právoplatný manželský pár. A letos v červenci jeho rozhodnutí konečně vešlo v platnost. Od nynějška tak mají sezdané gay a lesbické páry, které tvoří občan či občanka Hongkongu spolu s cizincem nebo cizinkou, právo na stejné výhody jako ty heterosexuální.
I tohle rozhodnutí má samozřejmě daleko do skutečného přijetí manželství pro všechny. Podle Queerty však existuje šance, že se právě Hongkong stane druhou asijskou zemí, která ho uzákoní. První byl letos v květnu Tchaj-wan, i tam změna legislativy navázala na soudní rozhodnutí.
Podobně nadějně vyznívají i slova Tajgy Išikavy, který se na konci července stal prvním otevřeně homosexuálním členem japonského parlamentu. „Manželství pro všechny se během šesti let, co v parlamentu budu, podaří prosadit. Tím jsem si jistý,“ prohlásil v rozhovoru s Reuters. Dodal, že v Japonsku se o manželství pro všechny v posledních dvou desetiletích vedla živá společenská diskuze.
Foto: Facebook Sofia Pride a Hong Kong Pride Parade
Slovensko v pátek 26. září 2025 znovu změnilo Ústavu – po vzoru Ruska ještě tvrději omezuje práva stejnopohlavních párů i celé společnosti. Česko může být další. Nesmíme to dopustit. 3. a 4. října kroužkujte pro rovnoprávnost podle předvolebního průzkumu Jsme fér.
