Nedávné útoky v Polsku a Rusku naznačují, že se v některých tradičně konzervativních zemích homofobie vyostřuje. O to nadějněji však vyznívají zprávy, že to jde i jinak. Ty nejnovější přicházejí z Bulharska, z Hongkongu a také z Japonska.
Historický okamžik v otázce práv LGBT lidí zažilo Bulharsko během posledního červencového týdne: tamní soud poprvé uznal manželství stejnopohlavního páru.. Stalo se tak po dvouletém řízení, ve kterém se Australanka Cristina Palma a Francouzka Mariama Dialo soudily se státem.
Vdané jsou už tři roky, braly se ve Francii, ale v roce 2017 se rozhodly přestěhovat do Bulharska. Úřady jejich manželství (a výhody s ním spojené) odmítly uznat s tím, že bulharská legislativa manželství gay a lesbických párů neumožňuje. Dokonce se proti němu v ústavě vymezuje. Palma a Dialo se v reakci na to odvolaly k bulharskému soudu. Řízení vyhrály už v červnu roku 2017, ale úřady se dlouho neměly k tomu, aby jejich sňatek skutečně uznaly. Dočkaly se letos, ve středu 24. července, kdy soud manželství uznal za právoplatné.
Pravděpodobně se tak stalo v návaznosti na loňské rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, podle kterého mají LGBT občané a občanky EU právo na uznání manželství i v případě, že je v té které zemi nezákonné. Nyní ho mimo zákon staví celkem dvacet států EU. Pravoslavné Bulharsko je jedním z nich, a do plošného uzákonění manželství pro všechny má tedy ještě velmi daleko.
Rozhodnutí soudu je každopádně přelomové. „Pokud na Bulharsko bude podobně tlačit více gay a lesbických párů, které se braly v zahraničí, mohlo by to pro začátek zmírnit negativní postoje vůči LGBT lidem“ a časem i proti rovnému manželství, argumentuje magazín Queerty.
Podobné zprávy přicházejí z Hongkongu. Soud tam už loni rozhodl, že v otázkách imigrace a trvalého pobytu musí mít sezdané gay a lesbické páry stejná práva jako ty heterosexuální. I přesto, že legislativa manželství pro všechny neuznává.
Soudní rozhodnutí platí pro páry, které se braly v zahraničí, a odráží se od případu imigračního úředníka Anguse Leunga. Ten si před pěti lety na Novém Zélandu vzal partnera Scotta Adamse. Úřady v Hongkongu jim zprvu odmítly uznat běžné benefity včetně zdravotního pojištění a daňových úlev, a tak se v roce 2015 začali soudit.
O dva roky později uznal nejvyšší odvolací soud, že mají právo na to, aby je úřady uznaly za právoplatný manželský pár. A letos v červenci jeho rozhodnutí konečně vešlo v platnost. Od nynějška tak mají sezdané gay a lesbické páry, které tvoří občan či občanka Hongkongu spolu s cizincem nebo cizinkou, právo na stejné výhody jako ty heterosexuální.
I tohle rozhodnutí má samozřejmě daleko do skutečného přijetí manželství pro všechny. Podle Queerty však existuje šance, že se právě Hongkong stane druhou asijskou zemí, která ho uzákoní. První byl letos v květnu Tchaj-wan, i tam změna legislativy navázala na soudní rozhodnutí.
Podobně nadějně vyznívají i slova Tajgy Išikavy, který se na konci července stal prvním otevřeně homosexuálním členem japonského parlamentu. „Manželství pro všechny se během šesti let, co v parlamentu budu, podaří prosadit. Tím jsem si jistý,“ prohlásil v rozhovoru s Reuters. Dodal, že v Japonsku se o manželství pro všechny v posledních dvou desetiletích vedla živá společenská diskuze.
Foto: Facebook Sofia Pride a Hong Kong Pride Parade
Český Parlament letos schválil "partnerství" pro stejnopohlavní páry, namísto rovnoprávného manželství. Je rozdělování lidí do dvou kategorií jen podle toho, koho milují, protiústavní? Ústavní soud Rakouska, Ústavní soud Slovinska a Nejvyšší soud USA na tuto otázku odpověděly, že ano. Můžeme se jejich úvahami inspirovat i my? Pro časopis Soukromé právo vydavatelství Wolters Kluwer (číslo 9/2024) připravila naše právnička Adéla Horáková druhou část své právní analýzy. První část analýzy se ohlédla za legislativními pokusy od roku 1989. Druhá část analýzy se dívá do budoucna a na možnost ochrany našich ústavně zaručených práv a svobod.
V průzkumu iniciativy Jsme fér mezi kandidáty a kandidátkami ve volbách do třetiny Senátu Parlamentu ČR odpovědělo zatím celkem 73 z téměř 150 oslovených. U dalších 40 kandidujících byly postoje zjištěny z veřejných zdrojů nebo z předchozí komunikace. Z celkového počtu 103 známých postojů by 43 kandidujících podpořilo rovnoprávné manželství pro stejnopohlavní páry, včetně práva společně osvojit děti. Naopak 45 kandidátů odpovědělo negativně a 16 nemá jednoznačný názor.
Český Parlament letos schválil "partnerství" pro stejnopohlavní páry, namísto rovnoprávného manželství. Jak se to stalo a proč se Česká republika stále vyhýbá plné rovnoprávnosti pro všechny páry? Pro časopis Soukromé právo vydavatelství Wolters Kluwer (letní dvojčíslo 7-8/2024) připravila naše právnička Adéla Horáková právní analýzu. První část je ohlédnutí za celou cestou od roku 1989 do současnosti.
