Ostrovní stát má asijské prvenství. Parlament tam v pátek odhlasoval zákon, který uznává manželství gay a lesbických párů. Zatím ovšem se zásadními rozdíly oproti manželství klasickému. Přečtěte si přehled toho, jak přijímání zákona v Tchaj-wanu probíhalo, a exkluzivní vyjádření Jennifer Lu, která vede iniciativu na jeho podporu.
„Moje bezprostřední pocity se dají shrnout do pár slov: jsem velmi šťastná,“ říká s úsměvem Lu, která v zemi dlouhodobě působí jako LGBT aktivistka a od roku 2016 je koordinátorkou tamní Koalice za rovnoprávné manželství. „Byl to dlouhý a vyčerpávající proces, a tak jsem ráda, že si konečně můžeme vydechnout. A spolu s námi i naši podporovatelé a podporovatelky, naši přátelé a rodiny.“
„Konečně se máme na co těšit,“ dodává a popisuje nadšení gay a lesbických párů, které v pátek od parlamentu konečně slyšely dobrou zprávu. „Mnoho z nich si rovnou začalo plánovat svatbu včetně toho, jaký obřad chtějí mít, jaké šaty si vezmou, koho pozvou. Prostě jako každý druhý heterosexuální pár.“
„O to nám taky šlo. Chceme mít možnost žít ve své zemi poklidně a stejně jako většina lidí. Chceme, aby stát uznával naši identitu a naše vztahy. Jsou to opravdu jednoduchá a skromná přání,“ vysvětluje Jennifer Lu. I přesto trvalo řadu let, než byla vyslyšena.
Zásadní podíl na tom měl tchaj-wanský Ústavní soud, který v květnu 2017 deklaroval, že upírat gay a lesbickým párům právo na manželství je protiústavní. Vládu vyzval, aby do dvou let přijala příslušnou legislativu. Vítr z plachet však zákonodárcům a zákonodárkyním vzalo loňské referendum, ve kterém se většina voličů a voliček proti rovnému manželství vymezila.
„Ještě pár týdnů před listopadovým referendem jsme přitom měli asi padesátiprocentní podporu veřejnosti,“ uvádí Jennifer Lu. „Tvrdým protivníkem pro nás ale byla skupina lidí sdružených kolem evangelické církve, kteří proti manželství pro všechny v Tchaj-wanu aktivně bojovali.“ Dodává, že obdobné skupiny, které jsou obvykle velkoryse financované, se našly a stále najdou také ve Spojených státech, v Austrálii i v některých evropských zemích.
O financování těchto ultrakonzervativních sdružení psala v souvislosti s tchaj-wanským referendem řada mezinárodních médií. Magazín INTO dokonce zjistil, že do tamní kampaně proti novému zákonu investovaly také tři nechvalně proslulé organizace ze Spojených států: IHOP (Mezinárodní dům motlideb), MassResistance a NOM (Národní organizace pro manželství). Vložily do ní 33 milionů dolarů, to je v přepočtu skoro 760 milionů korun.
Jennifer Lu je LGBT aktivistka a šéfka tchajwanské Koalice za rovnoprávné manželství.
„V průběhu kampaně mě značně překvapilo, kolik sporů a konfliktů mezi obyvateli Tchaj-wanu probíhalo. Myslím si totiž, že Tchajwanci a Tchajwanky jsou obecně tolerantní,“ uvádí také Jen Chih Lee, student Vysoké školy ekonomické v Praze. Protikampaně vlivných náboženských skupin podle něj v jeho rodné zemi během posledních tří let způsobily hlavně chaos.
„V době před referendem například nakoupili televizní reklamy založené na nepravdivých informacích, které manipulovaly s lidmi a zneužívaly jejich obavy. Ty reklamy běžely jednou za hodinu, 24 hodin denně, sedm dní v týdnu,“ vzpomíná Lu. Asi po deseti dnech tak podle jejích slov podpora rovného manželství klesla z 50 na 20 procent. „My jsme pak museli vybírat další peníze, jen abychom tyto lži uvedli na pravou míru.“
Ani tak neměli zastánci a zastánkyně LGBT práv šanci a referendum dopadlo v jejich neprospěch. Výsledné rozhodnutí bylo ovšem na tchaj-wanském parlamentu. Musel se rozhodnout, zda se přikloní k názoru Ústavního soudu, nebo svých voličů a voliček. V jednání bylo několik návrhů zákona. Konzervativní politici a političky se snažili přijít s takovými, které by sice práva gay a lesbických párů zčásti srovnaly, ale nepracovaly by s názvem manželství. Podobně, jako to u nás navrhoval poslanec Patrik Nacher. Tyto návrhy ale dostatek hlasů nikdy nezískaly.
V pátek 17. května 2019, na mezinárodní den proti homofobii, bifobii a transfobii, tchaj-wanský parlament hlasoval proti zatím nejnadějnějšímu návrhu. Pro bylo 66 hlasů, proti 27, a manželství pro všechny tak bylo uzákoněno. Za obrovských ovací jeho podporovatelů a podporovatelek, kteří se před parlamentem shromáždili.
„Pořád tam chybí některá práva, která u nás heterosexuální manželé mají,“ upřesňuje Jennifer Lu. Gay a lesbické manželské páry v Tchaj-wanu zatím nebudou mít možnost adoptovat děti, existuje pouze možnost přiosvojit si biologické dítě partnera či partnerky. Tchajwanci a Tchajwanky si také nemohou vzít cizince nebo cizinku ze země, která manželství pro všechny neuznává.
„I když tedy zákon začne platit, dobojováno nebude,“ pokračuje aktivistka. „Bude nutné, abychom s parlamentem vedli diskuzi o dalších plánech a rozhodli se, zda se úplné vyrovnání práv budeme snažit získat prostřednictvím soudní interpretace nebo s pomocí dodatků k zákonu.“ Plánuje se při tom inspirovat také zkušenostmi kolegů a kolegyň z jiných zemí, kde už podobné otázky řešili.
Odpůrci a odpůrkyně manželství pro všechny, kteří se s oblibou zašťitují nejen křesťanskými, ale i vlasteneckými či „asijskými“ hodnotami, budou nejspíš ve své kampani nadále pokračovat, myslí si Jennifer Lu. „Manipulují s fakty, sdílejí fake news a říkají třeba lidem, že když bude existovat rovnost manželství, stanou se z jejich dětí gayové a lesby. Do budoucna je pro nás proto velkou výzvou také ochrana progresivních a demokratických hodnot, které nyní v Tchaj-wanu naštěstí máme.“
„Nový zákon sice stále některá práva stále omezuje, ale jeho schválení pro mě znamená, že je tchajwanská společnost znovu úplná. Že v ní nikdo není a nebude vyloučený,“ uzavírá Jen Chih Lee.
Foto: Kenny Mori / Flickr, archiv Jennifer Lu
Senátor Zdeněk Hraba a senátorka Jitka Chalánková předložili při projednávání novely o partnerství na Ústavně-právním výboru Senátu pozměňovací návrhy, které by výrazně zhoršily Sněmovnou schválený návrh partnerství a situaci stejnopohlavních párů a rodin s dětmi. Mimo to by schválení takových zákonných úprav omezilo také práva heterosexuálním lidem. Shrnutí těchto návrhů přinášíme v právní analýze.
