Veřejné slyšení k petici: zazněly dojemné příběhy i drsné argumenty

V úterý v Poslanecké sněmovně proběhlo veřejné slyšení k petici za manželství pro všechny. Slyšet byly hlasy našich příznivců a příznivkyň, ale i odpůrců a odpůrkyň. Přečtěte si, jaké argumenty padly a jak reagovala česká média.

Podpisy jsme pod petici, která žádá legalizaci manželství pro všechny v Česku, začali sbírat na konci minulého roku. Díky nadšení a usilovné práci našich podporovatelů a podporovatelek, které máme doslova po celé republice, se nám podařilo získat 70 000 podpisů. V červnu jsme je předložili Poslanecké sněmovně.

Na říjnovém veřejném slyšení, které nařídila, byli ovšem přítomni také odpůrci a odpůrkyně našeho snažení se svou vlastní peticí, která chce zakotvit ochranu manželství muže a ženy v ústavním pořádku. Veřejná slyšení probíhají proto, aby bylo možné na půdě Sněmovny vyslyšet celou škálu argumentů ještě před tím, než se příslušný zákon začne projednávat. To nás snad čeká již v příštích týdnech.

Na pomoc duhovým dětem i rodinám

Na začátku veřejného slyšení promluvili zpravodajové a zpravodajky Petičního výboru Poslanecké sněmovny, kteří byli přiděleni oběma protistranám. Zpravodajka petice Jsme fér Margita Balaštíková se pak ve své zprávě překvapivě postavila proti některým požadavkům Koalice za manželství. Zejména ve vztahu k rodičovství gay a lesbických párů dle svých slov změnila svůj původně neutrální postoj za negativní. Nyní se prý domnívá, že nemáme právo rozhodovat o budoucím životě dětí.

Za Jsme fér měl úvodní slovo šéf kampaně Czeslaw Walek, který přečetl požadavky petice a jejich zdůvodnění. Emotivně také vyprávěl o vlastním coming outu na malé vsi na Třinecku. Mluvil i o mamince, která těsně před smrtí vyjádřila obavy, že Czeslaw jako gay v české společnosti nikdy nebude šťastný. V projevu apeloval zejména na to, že by manželství pro všechny dětem, jako byl on, usnadnilo přijetí sebe samých.

Férovou kampaň zastoupila ještě ředitelka advocacy Adéla Horáková. Připomněla častý omyl ve společenském vnímání registrovaného partnerství jako rovnocenného ekvivalentu manželství a hovořila o tom, jak probíhá osvojování dětí gay a lesbickými páry. Právní vazba k dítěti nyní vzniká vždy jen jednomu z partnerů. Upozornila na psychologickou a právní nejistotu mnoha dětí, které tak ve vztahu k druhému rodiči nebo rodičce nemají nárok na dědictví, alimenty ani sirotčí důchod.

Fakt, že se manželství umožňuje trestně stíhaným osobám, násilníkům i lidem, kteří se o vlastní děti nestarají, ale jiným je upíráno pouze na základě sexuální orientace, podle ní nelze nadále akceptovat.

verejne_slyseni_walek_horakova.jpg

Je manželství jen o reprodukci?

Předsedkyně petičního výboru Helena Válková následně předala prostor k vyjádření zástupcům a zástupkyním petice na ochranu manželství jako svazku muže a ženy. Jako první promluvil zpravodaj poslanec František Petrtýl; zmínil, že petici organizovanou Aliancí pro rodinu podepsalo 52 239 lidí. Manželství jako svazek pouze mezi mužem a ženou zdůvodnil zejména jeho reprodukční funkcí, přičemž připustil možnost, že by se rozšířila právní úpravy registrovaného partnerství.

Jednatelka petice Jana Jochová z Aliance pro rodinu zdůraznila skutečnost, že se jedná o světský spolek, a nejde tedy o petici organizovanou církví. Uvedla, že česká společnost je ke gayům a lesbám „velmi tolerantní“ a že i pro předkladatele a předkladatelky petice na podporu manželství jsou přijatelné některé změny v institutu registrovaného partnerství. Ty by však podle nich měly být definitivní konečnou v požadavcích LGBT komunity.   

Projev Jany Jochové doplnil její kolega z Aliance pro rodinu, který registrované partnerství označil dokonce za určité privilegium – s ohledem na to, že registrovaní partneři nemají stejnou povinnost platit dluhy partnera nebo partnerky jako manželé.

Tresty pro homosexuály, méněcenné ženy

V následující části veřejného slyšení vystoupili odborníci, odbornice a známé osobnosti, kteří svými projevy argumentačně podporovali jednu či druhou stranu. První hodina pak patřila mluvčím, kteří se rozhodli vystoupit na podporu petice za manželství pro všechny.

Historik Pavel Himl, který je profesorem na katedře obecné antropologie FHS UK, promluvil o tom, jak se manželství vyvíjelo v průběhu lidských dějin. To, co pochází z minulosti, je podle něj obtížné považovat za tradiční, morální a přirozené. Například homosexuálové byli v dřívějších dobách trestáni nebo i zabíjeni.

To, že v dějinách není nic neměnného, ilustroval trefně i na příkladu toho, jak se vyvíjel společenský pohled na roli ženy. „Když se... přeneseme třeba do 19. století, tak by tady paní poslankyně asi neseděly, protože tehdy nebylo přirozené, aby žena rozhodovala o veřejných záležitostech,poznamenal Himl.

„V nějaké době bylo nepřirozené, aby žena studovala, protože byla brána jako méněcenný tvor. Dokonce ještě v 18. století byla žena i v obecních lékařských příručkách popisována jako nedokonalá odvozenina muže. Ještě v nedávné době ženy neměly volební právo, protože to nebylo ,přirozené'. Ženy také nesměly samostatně vykonávat povolání bez souhlasu manžela, protože to nebylo ,přirozené',“ uvedl.

Jak to vidí česká společnost

Zpět do současnosti debatu vrátil Daniel Prokop, ředitel výzkumu společnosti Median. Prezentoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá rostoucí společenská podpora manželství pro všechny. Ta za poslední tři roky vzrostla zvlášť výrazně; některé z výsledků Medianu jsme ostatně letos uveřejnili i na našem webu.

Prokop zmínil některé rozdíly mezi Spojenými státy a Českou republikou ve vztahu k manželství gay a lesbických párů a také k možnosti adopce dětí. Češi a Češky podle něj nejsilněji podporují možnost přiosvojení dítěte. Mezi odpůrci manželství pro všechny u nás vedou především konzervativní muži ve věku nad 45 let, zároveň však obecně mizí pocit, že by homosexualita byla jen jakousi módou.

Psycholog Václav Mertin pak zdůraznil, že děti potřebují především lásku, pevný vztah a pocit jistoty; věří, že je jedno, zda jim tyto potřeby naplní rodiče homosexuální či heterosexuální. Tíživější jsou podle něj jiné problémy: jak na děti dopadají rozvody rodičů nebo to, když je vychovávají samoživitelé a samoživitelky. Jak se žije dětem v duhových rodinách mimochodem zkoumala i analytička Petra Kutálková, která letos publikovala studii Hlasy dětí.

Veronika Košvancová následně vyprávěla o tom, jaké to je vyrůstat se dvěma matkami, které jsou spolu devět let. Má vlastního otce, a tak jí prý mužský vzor nechybí. To, že partnerství jejích dvou matek není legálně na úrovni manželství, je pak problém především pro jejího mladšího bratra Matyáška, který není nijak právně zajištěn ve vztahu k druhé matce.

verejne_slyseni_publikum.jpg

Očima odpůrců: diskriminace a tradiční role

Následující vstupy patřily mluvčím, které oslovila Aliance pro rodinu. Promluvila docentka Hana Konečná z Jihočeské univerzity, která je psycholožkou a předsedkyní spolku Adam. Zabývá se především různými aspekty asistované reprodukce a cestami vedoucími k rodičovství.

Podle ní by státem garantovaný přístup k rodičovství mimo biologické limity, tedy i pro homosexuální páry či osamělé lidi, přinesl pohled na člověka jako na produkt. Také takzvané sdílené rodičovství (multiple parenting), kdy ve vztahu k dítěti vystupuje větší počet osob, označila za nevhodné prostředí pro výchovu.

Hana Imlaufová z Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny pak hovořila o specifických rolích otce a matky ve vztahu k dceři a synovi v různých fázích jejich vývoje. Dítě má podle ní napodobuje rodiče a potřebuje, aby genderové role byly jasně rozdělené. Mluvila také o tom, co považuje za negativní dopady situací, kdy syny vychovávají matky samoživitelky.

Profesorka Dana Hamplová ze Sociologického ústavu AV ČR, která se zabývá rozdílnými formami rodiny a kvalitou života, považuje manželství za svazek, který má primárně sloužit k reprodukci, nikoliv k uspokojování potřeb jednotlivých lidí. Z vlastních výzkumů jí prý vyplývá, že nejlépe jsou na tom děti, které vyrůstají s oběma rodiči různého pohlaví.

Právník Jakub Kříž kladl otázku, co manželství činí manželstvím. Redefinice manželské instituce by podle něj ublížila společnosti i rodinám. Podle jeho kolegy Jana Petra Kosinky manželství pro všechny přináší dokonce „novou formu diskriminace“ a ohrožení svobody. Zdá se mu, že na Západě opakovaně dochází k trestání těch, kteří se k němu staví kriticky.

Gayové a lesby v kategorii B

V následující části se prostor otevřel poslancům a poslankyním, ale také veřejnosti. Kromě zpravodajky Balaštíkové, která svou změnu postoje k manželství pro všechny zaštiťovala přírodními zákony a úctou k tradičním ctnostem, vystoupila také Eva Matyášová.

Poslankyně hnutí ANO podle vlastních slov odmítá, aby homosexuálové byli „lidmi kategorie B“. Manželství by podle ní mělo být vztahem lidí, kteří spolu chtějí žít. Zmínila také, že mnozí lidé dnes zakládají rodiny i bez manželství. Je proto potřeba odstranit pokrytectví a právo na plnohodnotný život dát všem.

Poslanec Lubomír Španěl vyslovil svou preferenci pro tradice a zdůrazňoval zlepšení podpory tradičních rodin. Registrované partnerství by podle něj mělo být revidováno, ale nemělo by se stavět na roveň manželství.

Za strany poslance Pirátů Tomáše Vymazala pak zazněla námitka vůči projevu poslankyně Balaštíkové, která podle nich svazky nepřijatelným způsobem rozděluje na morálně lepší a horší podle schopnosti plodit děti a podle sexuální orientace.

verejne_slyseni_matyasova_balastikova.jpg

Promluvil Laffita i máma zesnulého Filipa

Vystoupila také Svatava Havlíčková, matka Filipa, kterého před čtyřmi lety homofobie okolí dohnala k sebevraždě. Až po synově smrti se paní Svatava dozvěděla, jak obtížně se s menšinovou sexuální orientací vyrovnávala i její starší sestra, která už 25 let žije s partnerkou. Apelovala na to, abychom lépe předcházeli tragédiím, jako byla ta, která potkala její rodinu. Manželství pro všechny podle ní pomůže nejen LGBT dětem, ale právě i jejich rodinám.

Ve veřejné diskusi se objevila řada dalších příspěvků. Veronika Dočkalová ze spolku Logos ve svém projevu zmínila nedávné skandální kázání profesora Piťhy v katedrále Sv. Víta. Módní designér Osmany Laffita odpůrcům položil jednoduchý dotaz: „Žijeme stejně, musíme dodržovat stejné zákony, platíme daně jako každý. Jaký je tedy důvod, aby zákony byly v případě manželství jiné?“

Ze strany odpůrců pak zazněly další apely na ochranu hodnoty manželství či názor, že si děti z homoparentálních svazků přebírají „chybné“ vzorce chování. Na podporu manželství pro všechny v závěru naopak vystoupila učitelka základní školy, která vyprávěla, jak žáci ve třetí třídě bezproblémově přijali, že je lesba.

Veřejné slyšení uzavřela předsedkyně petičního výboru Helena Válková konstatováním, že zatím nebude učiněn žádný závěr a debata se znovu otevře v prvním čtení v Poslanecké sněmovně.

Manželství pro všechny by se tak mohlo stát realitou už brzy. Pomoci tomu můžete i vy. Právě teď je ideální čas ozvat se poslancům a poslankyním. Nemusíte být žádní psavci, stačí jim napsat slušně a upřímně. Co? Vlastní zkušenost, názor, osobní příběh. Třeba právě váš vzkaz nebo e-mail pomůže přesvědčit nerozhodnuté, aby hlasovali pro.

 

Na veřejné slyšení reagovala také česká média. Přečtěte si jejich ohlasy:

verejne_slyseni_media.jpg

Foto: Nataliya Yashchuk