Registrují se auta, ale ne ty naše. Registrované páry parkovací kartu nedostanou, manželé ano

Stejně jako ostatní sousedi i Matouš a Robert G. chtějí parkovat svůj vůz před domem v Praze 1, kde bydlí. Při snaze vyřídit si rezidentskou parkovací kartu ovšem narazili. Neplatí pro ně stejná pravidla jako pro manžele. A tak jejich auto zatím stojí v Brně.

Matouš bydlí v Praze 1, zatímco Robert je z Brna. Registrované partnerství uzavřeli vloni v listopadu po dvouletém vztahu. Každý si ponechal svoje trvalé bydliště, protože Robert v Brně vlastní byt a vykonává samostatnou advokátní praxi. Aby s Robertovým autem mohli parkovat před bytem v Praze, obrátil se Matouš jako obyvatel první městské části na úřad s žádostí o vydání rezidentské parkovací karty. Byl však odmítnut s tím, že není majitelem zmíněného vozu.  

V Praze má na rezidentní parkování nárok obyvatel, který tam trvale bydlí a je vlastníkem vozu. V případě Matouše s Robertem má ovšem jeden bydliště v Praze 1 a druhý má na sebe napsané auto. Život přináší lecjaké situace, a proto nejsou první, kdo takový problém řeší. Už v minulosti se objevil případ manželů, kteří takto chtěli parkovací kartu pro Prahu 6. Záležitost se dostala k soudu a na základě jeho rozhodnutí pak pražský magistrát přidal do metodiky vydávání parkovacích karet výjimku pro vozy vlastněné v rámci společného jmění manželů. Jenže Matouš a Robert jako registrovaní partneři společné jmění mít nemohou.

Úřední kotrmelce kvůli parkování před domem

Matouš a Robert G. tedy dostali doporučení, jak nastalou situaci řešit. Buď si má Robert přehlásit trvalé bydliště do Prahy, což kvůli své advokátní praxi a zázemí v Brně nechce, anebo si má Matouš na sebe nechat přepsat vůz. Což nelze, protože auto má Robert vedeno v rámci svého podnikání. Další varianta, že si Robert opatří živnostenský list na pronájem movitých věcí, aby auto svému životnímu partnerovi pronajal, je kvůli využití vozu v podnikání nemožná a navíc absurdní. „Kolik kliček bychom měli udělat, abychom se dostali k parkovací kartě, kterou manželé získají podáním jednoho prohlášení?“ ptá se nespokojeně Matouš.

Alespoň symbolický obřad proběhl na ostrově Zanzibar, ovšem jen spolu, bez rodiny.

Z celého domu je dnes se svým partnerem jediný, kdo nemá parkovací kartu. Auto tedy zatím odvezli do Brna a hledají vhodnou cestu, jak situaci řešit. „Nejbližší místo, kde můžeme normálně parkovat, je nejspíš někde za Prahou. Na modrou rezidentní zónu nesmíme a stání na fialové přijde v Praze 1 na 960 korun za den,“ říká Matouš. Proto s partnerem zjišťovali podmínky stání v podzemních garážích v Kotvě, tam se ale za měsíc parkování platí 5500 Kč. Kdyby jako ostatní dostali parkovací kartu pro rezidenty, rok by je přišel na 1200 Kč.

Společné příjmení pro nás udělalo víc než registrace

„Já jsem chtěl svatbu vždycky. Tak jsme si ji udělali, i přes nouzový stav,“ popisuje svoji registraci za nouzového stavu Matouš. Jakmile v listopadu přestalo platit omezení, že se registrovaná partnerství mohla uzavírat jen v ohrožení života, Matouš s Robertem na matrice podepsali úřední dokumenty. Následně si zorganizovali symbolický obřad na ostrově Zanzibar, ovšem jen spolu, bez rodiny. Na léto, až snad koronavirus ustoupí, plánují velkou oslavu pro své přátele a blízké doma v Česku.

Svůj oficiální svazek berou se vším všudy, a proto si vzali i společné příjmení. Záhy zjistili, že změna jména jim život ovlivnila víc než změna stavu ze svobodného na registrovaný. Při zdravotních kontrolách, cestování v zahraničí i jednání s úřady díky stejnému příjmení všichni automaticky přijímají fakt, že patří k sobě.  „Zatím máme pocit, že stačilo změnit si příjmení a ani nestálo za to se registrovat,“ říká Matouš, který věří, že jednoho dne bude se svým partnerem mít skutečnou svatbu.

 

Připomeňte prosím poslancům a poslankyním, že páry jako Matouš s Robertem čekají na jejich rozhodnutí. Online petici na podporu manželství pro všechny už podepsalo přes 65 000 lidí. Přidáte se?

PODPOŘTE NÁS

Bez vás se neobejdeme

 

Historické hlasování o manželství a mnohem víc. Máme za sebou nejúspěšnější rok

Další rok utekl jako voda a my jsme tu zase s ohlédnutím za uplynulými dvanácti měsíci. V roce 2021 se nám toho povedlo mnoho, máme za sebou historicky nejúspěšnější rok. Přinášíme vám kompletní přehled a důležitou prosbu na závěr.

„Ze smutné dívky se stala spokojená žena. Škoda, že coming out dcery nepřišel dřív,“ říká maminka Dagmar

Přestože vyrůstala v otevřené rodině, až v jednadvaceti letech Petra nahlas vyslovila, že je lesba. Teprve s partnerkou se stala z uzavřené dívky spokojená, sdílná žena. Tento příběh ukazuje, jak by manželství pro všechny pomohlo nejen párům, které se právě chtějí brát, ale všem LGBT lidem hledajícím sebevědomí a přijetí.

Dlouholetý člen KDU-ČSL: kroužkoval jsem férové kandidáty Spolu, protože si chci svého partnera konečně vzít

Koalice SPOLU vyhrála říjnové volby s nejvyšším počtem hlasů. Byly mezi nimi i hlasy tisíců gayů a leseb, kteří touží po manželství. Jedním z nich je Mejla z Plzně, který je 18 let členem KDU-ČSL a 11 let žije ve vztahu s partnerem Prokopem.

Senátní výbor nechce chránit práva dětí

Dítě, které je v zahraničí adoptované gay, lesbickým či nesezdaným heterosexuálním párem, přechodem přes české hranice fakticky přichází o oba své rodiče. Novela, která by zamezila případům, kdy se adoptivní rodiče příjezdem do Česka stanou ze dne na den vůči dítěti cizí osobou, byla však usnesením senátního Ústavně-právního výboru doporučena k zamítnutí. Toto doporučení směřuje k plénu Senátu. Dlouhodobě omílané rozšíření práv stejnopohlavních párů se tak opět nekoná. Zákonodárci a zákonodárkyně zas a znovu ukazují svoje pokrytectví.

Aby Vám o manželství nic neuniklo

PODPOŘTE NAŠI CESTU ZA MANŽELSTVÍM PRO VŠECHNY.
PODPOŘTE NAŠI CESTU ZA MANŽELSTVÍM PRO VŠECHNY.