Boj o manželství

Ačkoliv je česká společnost na poměry v postkomunistických zemích překvapivě liberální, boj o právo stejnopohlavních párů na manželství je už tři roky marný. Přitom veřejné průzkumy jsou pro a v zemi funguje registrované partnerství, aniž by se společnost propadala do bahna, jak někteří předpovídali. Kde to vázne?

V potemnělém sále kina Aero by se napětí dalo krájet. Když projekce filmu Zákon lásky skončí, rozsvítí se světla a začne diskuze s autorkou dokumentu, je v publiku znát rozčarování a znechucení. Snímek Barbory Chalupové, která byla podepsaná i pod dokumentem V síti, totiž popisuje strastiplnou cestu novely Občanského zákoníku, která by zpřístupnila manželství a všechna z něj vyplývající práva a povinnosti i homosexuálům, Poslaneckou sněmovnou ČR.

Přestože podporu novely ze strany veřejnosti potvrdila petice se sedmdesáti tisíci [k lednu 2022 se pod peticí podepsalo přes 155 000 lidí] podpisy i průzkumy veřejného mínění, za tři roky, které dokument sleduje, se návrh nedostal dále než k prvnímu čtení. Jenže do dalšího kola pustili poslanci i opačně směřovanou ústavní novelu, která by manželství muže s mužem nebo dvou žen označila za protiústavní.

Záznamy z jednání poslanců, které se ve filmu objevují, jsou šokující: ponižování, zesměšňování, nadávky, překrucování, absurdní přirovnání a neustálé omílání křesťanských hodnot, ze kterých se ta naprosto základní hodnota – láska k bližnímu svému – vytratila.

Ačkoli se politici běžně soudí kvůli označení „korupčník“ nebo „zloděj“, vůči homosexuálům padají z jejich úst slova tak neuvěřitelně ponižující, že nenechala chladnými ani v publiku přítomné heterosexuály. Běžně mluví o homosexuálech prakticky totožně jako o pedofilech, zoofilech, dokonce je prý manželství mezi mužem a mužem jen krůček od chvíle, kdy se bude někdo chtít zasnoubit s lustrem. Když se Tomio Okamura odvolává na moravské hodnoty a slibuje propagátorům manželství pro všechny „lískance“, je to už vyloženě fraška. Ano, SPD se svými názory na všechno „jiné“ netají, ale podobná slova zaznívají i od členů ANO, ODS, ČSSD a pochopení rozhodně nepřichází ani od KDU-ČSL.

Jako by se nemluvilo o lidech z masa a kostí. Jako by schválením homosexuálních svazků začal armagedon, po kterém nezůstane jediný pár schopný reprodukce.

 

Absolutní ponížení

„Cítila jsem se hrozně ponížená. Bolelo to. Ta slova, která tam o nás padala, to bylo čisté hulvátství,“ shrnuje svoje dojmy z dokumentu Anna Toušová, která ve snímku sama vystupuje společně se svou partnerkou Petrou a jejich dcerou Alex. Sympatický pár dvou maminek tu reprezentuje příklad, proč registrované partnerství nestačí. Ačkoliv dceru vychovávají společně, Anička drží rodinný rozpočet, zatímco Petra se stará o dceru, z pohledu práva má Alexandra jen jednoho rodiče – biologickou matku. Pokud se vztah rozpadne, Anička je pro Alex formálně cizí člověk. Záleží na benevolenci pediatra, školky či školy, zda bude druhou maminku respektovat nebo požadovat plnou moc i při běžné prohlídce nebo třídní schůzce. Dobře z toho nevychází ani Petra – pokud se rozejdou, nemá nárok na výživné. Kdyby se Aničce jako policistce něco přihodilo, nemá nárok na žádnou podporu v podobě vdovského nebo sirotčího důchodu pro Alex. Anička si nemohla vzít ani otcovskou dovolenou, když Petra po porodu potřebovala pomoc. Registrované partnerství nic z toho neřeší. Nabízí se otázka, k čemu tedy registrované partnerství je. Pro mnoho stejnopohlavních párů je to spíš potvrzení, že podle zákona jsou jakousi druhou jakostí občanů.

 

"JAKO BY SCHVÁLENÍM HOMOSEXUÁLNÍCH SVAZKŮ ZAČAL ARMAGEDON, PO NĚMŽ NEZŮSTANE JEDINÝ PÁR SCHOPNÝ REPRODUKCE"

 

Právě i s otázkou, jak dvě ženy přišly k dítěti a zda na to mají právo, se v dokumentu setkáme. Několikrát zazní, že „takto porušený člověk“ se nesmí množit a jeho občanskou povinností je zůstat sám. I hlavní tvář uskupení Aliance pro rodinu Jana Jochová, která v dokumentu reprezentuje ten „správný“ postoj, má jasno. Na dotaz, co by dělala, kdyby její syn byl gay, odpoví pevně, že by chtěla, aby zůstal sám, i kdyby neměl být šťastný. V dalším záběru na bohoslužbě předčítá z Bible a oroduje za vložení definice manželství jako svazku muže a ženy do samotné ústavy.

 

Papežštější než papež

Křesťanské hodnoty a Bible jsou častými argumenty proti umožnění stejnopohlavních svazků posvěcených zákonem. „Bible je tisíckrát svobodomyslnější než některé její výklady. Homosexualita se v ní na několika místech řeší, ale je důležité říct, že ne v kontextu láskyplného vztahu. Řeč je tu o znásilnění, jsou to pravidla, která by dnes mohla mít smysl třeba v mužské věznici. Bible se tedy vymezuje spíš proti homosexuálnímu chování heterosexuálů. Je důležité vědět, že v době, kdy Bible vznikala, se sexualita neřešila. V patriarchální společnosti byla jasně daná, nikdo neměl potřebu se jí zabývat,“ začíná vysvětlovat evangelický farář Jakub Malý, známý z populárního dua Pastoral Brothers. Podle něj není v rozporu s křesťanskými hodnotami ani Biblí pojem manželství rozšířit. „Není to nic čistě křesťanského. Je to společenský konstrukt existující napříč kulturami i náboženstvími. Koneckonců i v Bibli je příběh krále Šalamouna a jeho sedmi set žen, ale nikdo kvůli tomu polygamii neprosazuje,“ směje se duchovní, který prostřednictvím YouTube kanálu i Facebooku Pastoral Brothers oslovuje desetitisíce věřících i nevěřících sledovatelů. Právě dogmatický výklad Bible je jedním z vděčných témat.

Podle Jakuba Malého je realita kolem schvalování zákona o manželství pro všechny smutná, ale není ničím novým. Když se schvalovalo právo žen volit nebo se rušilo otroctví, zaklínali se odpůrci právě Biblí a citovali její verše, přestože ta výslovně mluví o rovnosti mužů a žen a všech lidí světa. „I v rámci církví jsou v tomhle lidé nejednotní, většině je to jedno, část právo na manželství hájí, část se chce vymezit. Často jsou to lidé, kteří se bojí. Ztrácejí půdu pod nohama, chtějí, aby svět zůstal takový, jak jsou zvyklí, bojí se, že se v něm jinak ztratí,“ shrnuje Jakub Malý.

Sám věří, že na konci bude změna k lepšímu. Že by teoreticky po uzákonění rodiny jako spojení muže a ženy přišel na řadu zákaz potratů nebo rozvodů, se nebojí. „U nás není politika tolik propojená s náboženstvím. Neslyšíme na něj tolik. Neumím si zákaz potratů nebo rozvodů představit. Ale možná si to neuměli představit ani v Maďarsku,“ uzavírá mladý farář.

 

"KDYŽ SE SCHVALOVALO PRÁVO ŽEN VOLIT NEBO SE RUŠILO OTROCTVÍ, ZAKLÍNALI SE ODPŮRCI TAKÉ BIBLÍ"

 

Právě maďarský zákon stavící homosexuály na stejnou rovinu s pedofily nebo polské zákazy potratů jsou tím, co přidělává aktivistům bojujícím za práva menšin a žen vrásky. I když role náboženských konzervativců není v Česku tak silná, není od věci sledovat jejich aktivity. Právě to, že se zákon o manželství pro všechny dlouho nedostal ani k prvnímu čtení a že nakonec byl do druhého kola poslán společně s podivným zákonem o rodině jako svazku muže a ženy, je důkazem, že se politici napříč stranami bojí jejich reakce.

Samotná Aliance pro rodinu je na první pohled poměrně nevýznamnou organizací s malým rozpočtem postavenou na několika málo členech. Lidé kolem aliance jsou aktivní od 90. let, stavěla se mimo jiné proti školskému zákonu, který zaváděl sexuální výchovu do škol. „Podobné organizace fungují po celé Evropě, každou ale v její zemi podporuje katolická církev nebo alespoň její konzervativní část a také ona národně-konzervativní populistická část politického spektra. Mají tak přes svou omezenou organizaci velký vliv,“ vysvětluje politoložka Zora Hesová s odkazem na už zmíněné směřování třeba SPD nebo mnohem nenápadnější KDU-ČSL.

 

Dvacet let za západem

Role katolické církve je v celé problematice zajímavá – ačkoliv papež František vyzývá k toleranci a respektu, čelní reprezentant českých katolíků Dominik Duka proti zákonu o uznání homosexuálních svazků brojí všemi možnými způsoby. Podle Zory Hesové nejde o překvapení, protože obecně platí, že katolická církev ve střední a východní Evropě je velmi konzervativní, až fundamentalistická, zatímco na západ od našich hranic převažuje spíše liberalismus. „Myslím, že máme určité kulturní zpoždění. Možná dvacet let, protože u nás neproběhla liberální 60. léta a potom desetiletí sociálních bojů,“ přemítá politoložka, proč ani poměrně volnomyšlenkářští Češi, mezi kterými je skutečně aktivních katolíků jen několik procent, nedokážou zákon o právu na manželství prosadit.

Znovu na povrch vyplouvá i skutečnost, že mnoho práv jsme získali bez boje po roce 1989 jednoduše proto, aby nás Evropa přijala. Stejně jako u prosazování práv žen ještě neumíme cenu svobody ocenit a bojovat o ni, pokud se objeví bezpráví. „Hodně lidí říká, že nejsou proti, že jim to je jedno, ať se klidně bereme. Ale řešením je naopak neignorovat to, mluvit o tom. Ptát se, komu to vlastně vadí a proč,“ říká Anna Toušová a připomíná, že se ani ona se svou partnerkou v běžném životě nesetkává s negativními reakcemi. „Když jsem přijela s dcerou do vsi, kde jsem se narodila, potkaly jsme s mojí mamkou známou. Ptala se mě, jestli je Alex moje. Řekla jsem jí, že ano, ale že nejsem biologická matka. A ona na to jen: Takže je tvoje. Pěkná holka!“ Její partnerka Petra přidává příklad, kdy si jejich dcerku oblíbila starší paní a při loučení přišla řeč i na to, že má Alex dvě maminky. „Ani nemrkla a hned zareagovala, že to je super mít dvě mamky,“ směje se Petra Doušová a dodává: „Přitom tyhle dvě paní jsou přesně ta věková kategorie, u které se čeká, že nebudou souhlasit. Ale ptal se jich někdo?“

 

Pofidérní příjemná minulost

Dalo by se odpovědět, že ptal. Agentura Median v roce 2020 zveřejnila průzkum, podle kterého podpora veřejnosti roste nejen u možnosti uzavřít manželství stejnopohlavních párů, ale i v otázce osvojení dětí – ať už partnerových biologických, nebo adoptovaných. 67 % Čechů v tom nevidí problém. „Kdejaká feťačka může mít dětí kolik chce, i když se o ně nepostará. Pro nás bylo dítě cílem, za kterým jsme si musely jít. U nás nehrozí, že se dítě narodí omylem a bude na obtíž,“ shodují se Anna s Petrou. Debatu na půdě poslanecké sněmovny pak vnímají jako přemrštěnou reakci na něco, co by většina společnosti vůbec nezaznamenala, ale tisícům lidí by výrazně zlepšila život.

Že bude proti KDU-ČSL se dalo čekat, že z úst členů SPD budou padat perly také nepřekvapilo. Ale stejně nevybíravě se proti vyslovují i zástupci ODS, ČSSD nebo ANO. Kde je zastoupeno oněch 67 % Čechů, kteří nevidí manželství muže s mužem nebo ženy s ženou jako nutný konec civilizace?

Otevřeně proti uzákonění se vyslovila vlastně jen hrstka poslanců, ale v klíčovém hlasování leckdy stejné hlasy poslaly do dalšího kola (a vzhledem k blížícím se volbám do kola zcela imaginárního) i poněkud paranoidní zákon o manželství pouze muže a ženy, který usiluje o uzákonění něčeho, co v naší společnosti bez zákona, proti kterému se vymezuje, nemá alternativu. „Agitace proti stejnopohlavním manželstvím je v této míře samoúčelná – umožňuje s pomocí katolické církve masově mobilizovat konzervativní voličstvo a také voličstvo konzervativní pravice; vnáší kulturní témata do politiky, přeprogramovává otázku právní rovnosti v otázku ‚obrany tradic‘. Je součástí jakési proměny politiky, kde sílí národně konzervativní tábor, onen, který odmítá hledět do budoucnosti a čelit jejím těžkým výzvám, a místo toho upírá pohled do jakési příjemné minulosti, kde bylo vše jasné a stabilní, kde platily sociální hierarchie – mezi muži a ženami, mezi majetnými a nemajetnými, mezi národy a rasami, a snaží se symbolicky vrátit čas a nevidět, jak moc se svět změnil, jak moc žijí dnes lidé – muži i ženy – životy řízené individuálními projekty, a ne národními zájmy a náboženskými autoritami,“ uzavírá téma politoložka Hesová, která problematiku práv LGBT lidí dlouhodobě sleduje i v mezinárodním kontextu.

 

Text "Boj o manželství" vyšel v září 2021 v časopisu Glanc. Autorkou textu je novinářka a publicistka Dominika Rýparová. Předplatné časopisu je možné jednoduše objednat na webových stránkách. Děkujeme redakci časopisu Glanc za poskytnutí textu.

PODPOŘTE NÁS

Bez vás se neobejdeme

 

Sledujte a poslouchejte Přes práh o manželství pro gay a lesbické páry

Spouštíme online pořad a podcast Přes práh. Přenesení přes práh znamená změnu života novomanželů. S námi nahlédnete pod pokličku tématu manželství dvou žen nebo mužů, které posledních několik let hýbe českou společnosti. Poslechněte si proč gay a lesbické páry přejí mít manželství. Proč je plnohodnotné manželství důležité pro rodiny s dětmi, které tvoří dvě mámy nebo tátové. Pořadem Přes práh provází novináři a moderátoři Veronika Sedláčková a Čestmír Strakatý.

Boj o manželství

Ačkoliv je česká společnost na poměry v postkomunistických zemích překvapivě liberální, boj o právo stejnopohlavních párů na manželství je už tři roky marný. Přitom veřejné průzkumy jsou pro a v zemi funguje registrované partnerství, aniž by se společnost propadala do bahna, jak někteří předpovídali. Kde to vázne?

Historické hlasování o manželství a mnohem víc. Máme za sebou nejúspěšnější rok

Další rok utekl jako voda a my jsme tu zase s ohlédnutím za uplynulými dvanácti měsíci. V roce 2021 se nám toho povedlo mnoho, máme za sebou historicky nejúspěšnější rok. Přinášíme vám kompletní přehled a důležitou prosbu na závěr.

„Ze smutné dívky se stala spokojená žena. Škoda, že coming out dcery nepřišel dřív,“ říká maminka Dagmar

Přestože vyrůstala v otevřené rodině, až v jednadvaceti letech Petra nahlas vyslovila, že je lesba. Teprve s partnerkou se stala z uzavřené dívky spokojená, sdílná žena. Tento příběh ukazuje, jak by manželství pro všechny pomohlo nejen párům, které se právě chtějí brát, ale všem LGBT lidem hledajícím sebevědomí a přijetí.

Aby Vám o manželství nic neuniklo

PODPOŘTE NAŠI CESTU ZA MANŽELSTVÍM PRO VŠECHNY.
PODPOŘTE NAŠI CESTU ZA MANŽELSTVÍM PRO VŠECHNY.