Jsou to čtyři roky, co americký Nejvyšší soud legalizoval manželství pro všechny. Učinil tak přesně 26. června 2015 přelomovým rozsudkem, který pomohl rozšířit práva leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí ve Spojených státech. Zvýšil také jejich životní spokojenost a pomohl pozitivně změnit postoje veřejnosti.
„Manželství jako manželství,“ říká v reportáži Voice of America Robert Lee, který si před dvěma lety vzal dlouholetého partnera Eddieho Bogearta. Od té doby jsou podle vlastních slov „prostě další manželský pár“. Svatbu měli tradiční, na úřadě v pennsylvánském New Castle je k oltáři vedli rodiče, nechyběly svatební sliby ani první novomanželský polibek. Prostě další svatba.
Ještě před pár lety přitom páry, jako jsou Robert s Eddiem, ve Spojených státech žily v právní nejistotě. A ještě před patnácti lety bylo 60 % jejich spoluobčanů a spoluobčanek proti tomu, aby se mohly brát. Červen roku 2015 ovšem přinesl zásadní změnu: Nejvyšší soud vynesl v případu Obergefell proti Hodgesovi rozsudek, kterým plošně uzákonil manželství pro všechny.
Dnes už má manželství pro všechny podporu 61 procent americké veřejnosti a časosběrná studie z Univerzity Illinois dokonce naznačila, že tamní gayové a lesby jsou právě od té doby znatelně spokojenější. Bez ohledu na to, zda už do manželství vstoupili, nebo ne. Kromě toho v zemi o 7 % klesla sebevražednost teenagerů – i to vědci spojují s uzákoněním rovného manželství.
Opozice je ve Spojených státech na ústupu, ale manželství pro všechny je pořád silným politickým tématem. Ultrakonzervativní křesťanské skupiny ho používají v argumentaci na podporu prezidenta Trumpa, známého zastánce konzervativních hodnot. Oslovují i dlouhodobé voliče a voličky demokratů, pro které je současná LGBT politika „příliš radikální“, říká Peter Sprigg z Family Research Council. „Sociální politika demokratů je celkově čím dál radikálnější, a to může být pro některé podporovatele a podporovatelky problém,“ myslí si.
Proti tomuto argumentu však stojí například silná voličská základna indianského starosty a prezidentského kandidáta Peta Buttigiega. Ten otevřeně mluví o své homosexualitě i manželství s dlouholetým partnerem Chastenem. Nijak mu to neuškodilo, naopak: podle zastánců a zastánkyň mu upřímný a otevřený přístup naopak dodává kredibilitu.
Manželství pro všechny už legalizovalo 29 zemí světa, první bylo v roce 2001 Nizozemsko následované Belgií a Španělskem. Zatím posledním státem, který manželství otevřel i gay a lesbickým párům, a zároveň asijským průkopníkem této legislativy, je Tchaj-wan. Práva hetero- a neheterosexuálních párů ovšem ještě zcela nesrovnal.
Senátor Zdeněk Hraba a senátorka Jitka Chalánková předložili při projednávání novely o partnerství na Ústavně-právním výboru Senátu pozměňovací návrhy, které by výrazně zhoršily Sněmovnou schválený návrh partnerství a situaci stejnopohlavních párů a rodin s dětmi. Mimo to by schválení takových zákonných úprav omezilo také práva heterosexuálním lidem. Shrnutí těchto návrhů přinášíme v právní analýze.
