Záhorští jsou sympatická rodina, kde vztahy fungují, jak by měly. Máma, táta, dvě děti a přes dvorek bydlí děda Petr, který má doma místo babičky svého partnera Libora. Nad tím se ale pozastaví jen dospělí. Pro sedmiletého vnuka je to přirozená věc.
Když se Irena Záhorská seznámila s manželem Štěpánem, procházel si zrovna obtížným obdobím. Štěpánovi rodiče se po čtyřiadvaceti letech rozváděli. A jeho otec, Petr Karel Záhorský, měl za sebou čerstvě coming out.
„Takže o tom, že je jeho táta gay, jsem věděla od začátku. Ale důvody rozpadu rodiny pro mě nehrály až takovou roli. Celou věc jsem vnímala skrz Štěpána jako syna – a pro děti to bývá vždy velmi bolestné,“ vzpomíná Irena.
S Irenou si povídáme v obývacím pokoji. Když zprvu oťukáváme její názor, je vidět, že odpovědi už má dávno jasné. A zřejmě nad nimi nemusela nikdy příliš přemýšlet. Pro ni osobně tchánova sexuální orientace nikdy nepředstavovala bariéru. Navázali spolu poměrně úzký vztah, protože děda Petr bydlí hned naproti, často se stýká s vnoučaty a s celou rodinou tráví svůj volný čas.
Irena je učitelkou v církevní škole, kterou navštěvují i její děti. Proto její otevřenost působí až překvapivě. Přiznává, že názory některých kolegů v učitelském sboru mohou být odlišné.
„Já ale nebudu mít problém o tom s žáky mluvit, až se mě jednou zeptají. Vždyť možná některé děti v mojí třídě budou homosexuální. A kdo jsem já, abych tohle soudila,“ říká. S vlastními dětmi v určitém věku na toto téma již hovory vedla.
Irenin syn je letos prvňáček. Nadšeně vypráví o prvouce a o vyhraných fotbalových zápasech. Dědu Petra má moc rád a to, že je gay, vůbec nevnímá. I když chápe, co je to rozvod, nechápe, proč by děda po rozvodu nemohl žít s mužem místo ženy.
„Já mám Libora hodně rád,“ říká a hned vysvětluje, že děda Petr ho vodí do hodin houslí a babička ho odtamtud potom vyzvedává.
Irena potkala partnera svého tchána až po svatbě se Štěpánem. Ale děti Libora znají od narození. Je pro ně automaticky členem rodiny. I když se také začaly ptát a s rodiči si o tom společně povídaly. Dnes už vše berou samozřejmě a stejně tak i jejich kamarádi. Jak říká Irena: „Nikdo jim neřekl, jestli je to dobře nebo špatně, jestli je to normální nebo nenormální. Oni se s tím prostě setkávají od narození.“
Vnouček má v životě úplně jiné starosti: po cestě do houslí si s dědou nemůže moc povídat, protože se děda skoro celou cestu baví s jeho starší sestrou. Ona se totiž chce stát spisovatelkou a má zápisníčky plné příběhů.
Přichází dědeček Petr a připojuje se k nám. Vnuk se na něj hned vrhá s vyprávěním o kamarádech. Budoucí spisovatelka zřejmě ve vedlejší místnosti tvoří další příběh nebo pohádku.
„Jestli se někdo bojí coming outu z důvodu, že ztratí svou původní rodinu, měl by vědět jedno: je lepší žít v pravdě než předstírat a vést zdánlivě spořádaný život,“ vrací se Petr Záhorský k tématu naší návštěvy. Z jeho tónu je poznat, že skutečně ví, o čem mluví. „Samozřejmě to není bez problémů, ale jde to.“
Přečtěte si také o společném životě Petra Karla Záhorského a jeho partnera Libora.
Foto: Šimona Němečková
