Janě je 23 let a politiku nikdy moc nesledovala. „Až otázka manželství pro všechny mě přiměla, abych se začala aspoň trochu zajímat o dění na politické scéně a o postoje jednotlivých poslanců a poslankyň,“ říká. A píše o tom, jak je sama začala oslovovat.
Až díky diskuzím s lidmi v okolí jsem zjistila, že stále existuje mnoho těch, kteří si myslí, že registrované partnerství je vlastně totéž, co manželství, jen s jiným názvem. A tak znovu a znovu vysvětluji rozdíly, až na konci se často dotyčný nebo dotyčná zamračí a řekne: „Ale vždyť to není fér!“ Ne, není.
Rozhodla jsem se tedy, že mě opravdu nezabije, když napíšu několika poslancům a poslankyním. Ono neurčité „několika“ se ustálilo někde okolo čísla dvacet a možná ještě naroste.
Na samém začátku mi přišlo divné jen tak napsat těm, jejichž obličeje člověk vídá na billboardech a v televizi. Pak jsem si ale řekla, že jsou to taky jen lidi a vrhla jsem se do toho po hlavě. Příliš velké naděje jsem si nedělala, nakonec mi odepsala asi polovina z oslovených. Většina z nich byla pro.
O čem jsem vlastně psala? O svém životě, o svém vztahu, o tom, že bychom se chtěly s přítelkyní (pravda, teď už snoubenkou) vzít. Že je to pro nás důležité, že i my se chceme obléct do bílých šatů, zatančit si první tanec a přejíst se řízků s bramborovým salátem.
A primárně o tom, že když jsou dva lidé, kteří se milují, tráví spolu čas, jezdí na výlety, pořídí si psa (kočku, kanárka, rybičky, každý podle svého uvážení) a chtějí si stát v dobrém i zlém po boku, nezáleží na tom, jestli je to muž a žena, dva muži či dvě ženy.
Dost často se ozývá otázka, jestli na takový krok není příliš brzy. Podle mě je potřeba uvědomit si, že pokrok tu byl vždy. Kdyby si lidi pokaždé řekli, že tenhle léty osvědčený způsob přece funguje, mohli bychom teď malovat jeskynní malby nebo svítit petrolejovými lampami.
Současně je třeba počítat s tím, že asi nikdy nebudou úplně všichni pro. Možná i dnes ještě v naší kultuře existují muži, kteří nesouhlasí s tím, aby ženy pracovaly nebo aby měly volební právo.
Podle průzkumů veřejného mínění podporuje stejnopohlavní manželství stále více lidí. Myslím si, že každý z nás má teď jedinečnou příležitost sdílet své životní příběhy, ukázat těm, kteří za nás rozhodují, že naše vztahy nejsou něčím méněcenným a že i my si manželství zasloužíme.
Foto: archiv Jany
Po dlouhých letech debat vstoupil v účinnost zákon o partnerství pro stejnopohlavní páry a to 1. ledna 2025. Teto zákon LGBT lidem nedává rovnoprávné manželství. Nadále také omezuje některá jejich rodičovská práva. Zákonodárci a zákonodárkyně se rozhodli vydat složitější cestou zachování dvou institutů, což i nadále povede k právním komplikacím, opomíjení a zejména k nerovnoprávnosti a nedůstojnosti pro statisíce lidí. Česká společnost tak stále zůstane rozdělena na lidi různých kategorií jen podle toho, koho milují. V našem článku najdete odpovědi na nejčastější otázky týkající se této nové legislativy, které jsme připravili na základě aktuálních a dostupných informací. Pokud vám tento článek neodpoví na vaše otázky ohledně partnerství, neváhejte se na nás kdykoli obrátit zdarma v naší právní poradně Znejte svá práva.
Unikátní průzkum organizace IPSOS přináší závažná zjištění: 67 % adolescentů bylo oběťmi kyberšikany a 73 % mladých lidí z ohrožených skupin zase nenávistných projevů online. 94 % bylo vystaveno nějakému nenávistnému projevu.
1. ledna 2025 vstoupí v účinnost novela o partnerství pro stejnopohlavní páry. Přestože představuje krok vpřed, skutečnou rovnost tímto krokem Česká republika stále nezajišťuje. V souvislosti s platností této novely zveřejňujeme společné prohlášení na podporu rovného manželství: DOKUD NEBUDE ROVNÉ MANŽELSTVÍ, NEVZDÁME TO.
