Dvě matky nebo dva otcové? Obavy jsou neopodstatněné, píšou odborníci

Bát se o dobro dětí, které vyrůstají v duhových rodinách, je neopodstatněné, a to i s ohledem na výzkumy. Shodují se na tom osobnosti napříč vědeckými obory. Přečtěte si jejich stanovisko, které podepsaly téměř tři desítky českých odborníků a odbornic.

Český parlament čeká diskuse o zákonu, který by umožnil stejnopohlavním párům uzavírat manželství se všemi právy a povinnostmi, které k tomu náleží – včetně rodičovství. Domníváme se, že je v této chvíli žádoucí, aby měla společnost k této otázce přesné a objektivní informace založené na odborných poznatcích. Proto jsme se rozhodli vyjádřit se k obavám panujícím okolo této změny, zejména v oblasti výchovy dětí.

První z nich je ta, zdali dítě nebude strádat, pokud nebude mít otce i matku. Nehledě na to, že v ČR jsou již dnes tisíce dětí vyrůstající jen s jedním rodičem, panuje v odborné komunitě shoda na tom, že sexuální orientace nemá žádný vliv na schopnost být dobrým rodičem. Existují desítky výzkumů, které toto potvrzují.1

Obavy o nedostatek mužských či ženských vzorů jsou neopodstatněné, variant výchovy dětí je již dnes mnoho a žádný z modelů nevede dítě automaticky k patologickému vývoji nebo jakékoliv dysfunkci. Klíčové pro zdravý vývoj dítěte je, aby mělo rodiče, kteří ho milují, věnují se mu a zároveň dokáží řešit problémy a jsou si vzájemně oporou. Stejnopohlavní páry navíc aktivně zajišťují dětem různé vzory (strýcové/tety, dědečkové/babičky, učitelé/učitelky, starší kamarádi/kamarádky a sourozenci atd.)2.

Výzkumy dětí s dvěma otci či matkami ukázaly, že v jejich vývoji a zdraví neexistují rozdíly v porovnání s dětmi z rodin heterosexuálních. Renomované světové asociace psychologů, psychiatrů či pediatrů vydaly již před časem v tomto ohledu jasné stanovisko.3 Studie, které ukazují opak (např. Regnerus, Sallins), měly chybnou metodiku a jejich závěry neodrážejí většinový odborný názor.4

Argument, že lesby a gayové nejsou schopni tvořit trvalé stabilní svazky, a tudíž nemohou vychovávat děti, výzkumy neprokázaly. Stejnopohlavní páry tvoří stejně pevné vztahy s obdobným emocionálním poutem jako páry heterosexuální.5 V ČR je navíc míra rozpadu registrovaných partnerství oproti manželství pouze třetinová, oproti 14,5 % registrovaných partnerství se dle dat z roku 2017 rozvedlo 47 % manželství.6

Realita je taková, že již dnes jsou v ČR vychovávány stovky až tisíce dětí s dvěma matkami či otci. České právo však uznává za rodiče pouze jednoho z páru, a to i bez ohledu na to, že dítě žije s oběma již od mala. Tyto děti tak nejenže nemají právně dva rodiče, ale také nemají právo po druhém rodiči na dědictví ze zákona, sirotčí důchod, výživné atd. Z odborného hlediska tento stav nepřináší dětem nic dobrého, pouze stres a nejistotu.

Návrh, který by dorovnal některá práva v rámci registrovaného partnerství a ponechal manželství výhradně pro muže a ženu, není řešením problému. Zachovává totiž dvě odlišné kategorie, čímž vyčleňuje určitou skupinu občanů a jejich děti. Manželství přináší do partnerství určitou stabilitu, což má pozitivní vliv na spokojenost a mentální zdraví jedince.

Lesby a gayové jsou navíc stále terčem posměšků a vylučování z kolektivu, což zapříčiňuje jejich zvýšené riziko duševních problémů a míry sebevražednosti.7 Ukázalo se, že legální uznání stejnopohlavního svazku, zejména manželství, má pozitivní vliv na psychologickou pohodu těchto jedinců.V USA po schválení této změny kleslo množství sebevražedných pokusů u studentů středních škol o 7 %, výzkum odhalil přímou souvislost.9 Plné zrovnoprávnění tedy přispívá k širší společenské akceptaci této skupiny obyvatel, což má následně pozitivní dopad na sebepřijetí a sebevědomí zejména mladých leseb a gayů. Vytváření nediskriminujícího prostředí má také příznivý vliv na celou společnost.

Na základě odborných poznatků bychom na závěr rádi shrnuli, že obavy o dobro dětí vyrůstajících s dvěma matkami nebo otci jsou neopodstatněné, a otevření manželství stejnopohlavním párům může mít pozitivní dopad na obavy zejména mladých leseb a gayů z přijetí v rodinách či kolektivu a na jejich celkové duševní zdraví.

 

Autoři

PhDr. Václav Mertin – dětský psycholog, katedra psychologie FF, Univerzita Karlova

Mgr. Jan Kozubík – výzkumník, katedra sociologie FSV, Univerzita Karlova

 

Spolupodepsali

MUDr. Pavel Theiner, Ph.D. – vedoucí lékař oddělení dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické kliniky FN Brno

MUDr. Jana Šplíchalová, Ph.D. – primářka oddělení dětská psychiatrie Thomayerovy nemocnice 

MUDr. Fabienne Kosová – primářka Dětské psychiatrické nemocnice Louny

PhDr. Zuzana Spurná, Ph.D. – primářka oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Prof. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D. – ředitel Psychologického ústavu Akademie věd České republiky

Prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D., DSc. – psycholog a sexuolog, Sexuologický ústav VFN a 1. LF UK

Mgr. Peter Porubský – vedoucí Linky bezpečí

PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. – předsedkyně představenstva Sdružení SOS dětské vesničky, sociální pracovnice

PhDr. Petr Šmolka – psycholog, vedoucí Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Centrum sociálních služeb Praha

PhDr. Ida Viktorová, Ph.D. – vedoucí katedry psychologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova

MUDr. Ondřej Trojan, Ph.D. – soudní znalec v oboru sexuologie a psychiatrie, vedoucí TH kliniky

Mgr. Jiří Procházka – psycholog, tajemník Asociace manželských a rodinných poradců

Prof. PhDr. Zbyněk Vybíral, Ph.D. – profesor psychologie, katedra psychologie, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita

MUDr. Ivo Procházka, CSc. – sexuolog, Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN Praha

PhDr. Petra Winnette, Ph.D – pedagog, srovnávací vědec, psychoterapeut v oboru terapie adversních dětských zkušeností, specialista na raný vývoj, attachment

doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D. – vývojová psycholožka, katedra psychologie, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzity

PhDr. Martin Jára – psycholog, zakladatel Ligy otevřených mužů

Mgr. Martina Zikmundová – psycholožka, ředitelka České asociace streetwork

doc. PhDr. Kateřina Nedbálková, Ph.D. – socioložka, katedra sociologie Masarykovy univerzity, autorka knihy Matky kuráže: Lesbické rodiny v pozdně moderní společnosti

Mgr. Petra Kutálková, Ph.D. – výzkumnice, autorka knihy Duhové rodiny ve stínu státu a studie Hlasy dětí z rodin gayů a leseb

MUDr. Olga Kunertová – psychiatrička, vedoucí lékařka Centra Gaudia

Mgr. Magdaléna Skřivánková, DiS – psychoterapeutka a sociální pracovnice, systematicky pracuje s LGBT rodinami

RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D. – výzkumný pracovník, Národní ústav duševního zdraví

MUDr. Pavel Turčan – sexuolog a gynekolog, Ordinace sexuologie a andrologie, Centrum MEDIOL s.r.o.

MUDr. Alena Šebková – praktický lékař pro děti a dorost

Odkazy na studie a výzkumy

 

1) Baiocco, R. – Carone, N. – Ioverno, S. – Lingiardi, V. 2018. “Same-Sex and Different-Sex Parent Families in Italy.” Journal of Developmental & Behavioral Pediatrics 39 (7): 555–563.

 “Findings suggested that children with same-sex parents fare well both in terms of psychological adjustment and prosocial behaviour. The present study warns policy makers against making assumptions on the basis of sexual orientation about people who are more suited than others to be parents or about people who should or should not be denied access to fertility treatments.”

“In conclusion, in a large, prospective study involving 25-year-olds with sexual-minority parents, there were no significant differences in measures of mental health between those who were conceived through donor insemination and enrolled before they were born and those in a U.S. population–based normative sample.”

“Children with female same-sex parents and different-sex parents demonstrated no differences in outcomes, despite female same-sex parents reporting more parenting stress. Future studies may reveal the sources of this parenting stress.”

"Comprehensive review in Medical Journal of Australia concludes main threat to same-sex parented children is discrimination.  “The consensus of the peer-reviewed research is that children raised in same-sex parented families do as well emotionally, socially and educationally as children raised by heterosexual couple parents. These findings have been replicated across independent studies in Australia and internationally.”

  • R. 2016. “Does Parental Sexual Orientation Matter? A Longitudinal Follow-Up of Adoptive Families With School-Age Children.” Developmental Psychology 53(2): 252-264

The research shows: „no differences among (heterosexual and same-sex parent) family types" in myriad characteristics like behaviour problems, stress levels, couple relationships, family functionality, relationship adjustments over time, and other factors.

 

2) Polášková, Eva. 2009. Plánovaná lesbická rodina: rozhodovací proces jako klíčový aspekt přechodu k rodičovství. Disertační práce. Brno: Masarykova Univerzita.

 

3) Společné stanovisko organizací: Americká psychologická asociace, Americká akademie pediatrů, Národní asociace sociálních pracovníků, Americká akademie rodinných lékařů a Americká lékařská asociace a další.

Vědecké důkazy silně podporují závěr, že homosexualita je normálním projevem lidské sexuality; že gayové a lesby vytvářejí stabilní a pevné vztahy, které jsou v zásadě rovnocenné vztahům heterosexuálním; že páry stejného pohlaví nejsou méně vhodné než heterosexuální rodiče vychovávat děti a jejich děti nejsou méně psychicky zdravé a vybavené; a že bránění přístupu stejnopohlavních párů k manželství, tedy odpírání určitého institutu určité skupině osob, je příkladem stigmatu ze strany institucí a přispívá k negativnímu přístupu ke gayům, lesbám a bisexuálům. Stručně řečeno, tvrzení, že zrušení zákazu manželství pro stejnopohlavní páry podkopává samotnou instituci manželství a poškozuje zdraví děti je v rozporu s vědeckými závěry.

„Jak tato přehledová studie ukazuje, výsledky výzkumů porovnávající lesbické a gay rodiče s těmi heterosexuálními a děti lesbických a gay rodičů s dětmi s rodiči heterosexuálními jsou poměrně jednoznačně – klasické stereotypy týkající se stejnopohlavních párů a jejich dětí nejsou podpořeny odbornými daty.“


„Přesvědčení, že lesby a gayové nejsou vhodnými rodiči, nemá empirický základ, tedy není odborně podloženo.“

„Existuje rozsáhlý odborný výzkum dokumentující, že neexistuje žádná souvislost mezi sexuální orientací rodičů a emocionálním, psychosociálním a behaviorálním vývojem dětí.“

„Výzkum ukazuje, že rodičovská praxe a výsledky dětí ve stejnopohlavních rodinách budou pravděpodobně stejně vhodné jako v rodinách s rodiči heterosexuálními. A to i přes existující realitu, ve která značná legislativní diskriminace a nespravedlnost staví stejnopohlavní rodiny před mnoho výzev.“

„Přehled psychologických výzkumů Kanadské asociace psychologů vede k závěru, že děti ve stejnopohlavních rodinách se nijak neliší od děti z rodin heterosexuálních s ohledem na jejich psychický vývoj, sexualitu či genderovou identitu.“

 

4) Viz zdroj v odkazu č. 3, poznámka pod čarou 48, případně společné prohlášení 200 odborníků

 

5)

  • Balsam, K. et al. 2008. „Three-Year Follow-Up of Same-Sex Couples Who Had Civil Unions in Vermont, Same-Sex Couples Not in Civil Unions, and Heterosexual Married Couples“ Developmental Psychology 44(1): 102-116
  • Kurdek, L. 2008. „Change in Relationship Quality for Partners from Lesbian, Gay Male, and Heterosexual Couples.“ Journal of Family Psychology 22(5). 701-711
  • Peplau, L. -Beals, K. 2004. The family lives of lesbians and gay men. In A. L. Vangelisti (Ed.), LEA's communication series. Handbook of family communication (pp. 233-248). Mahwah, NJ, US: Lawrence Erlbaum Associates Publishers

 

6)

 

7)

  • Pitoňák, M. 2017. „Rozdíly v duševním zdraví mezi ne-heterosexuály a heterosexuály: přehledová studie”. Československá psychologie 61(6):575–92.
  • Pitoňák, M. 2017. “Mental health in non-heterosexuals: Minority stress theory and related explanation frameworks review.” Mental Health & Prevention 5: 63-73
  • Sanders, E. – Chalk, H. 2016. „Predictors of psychological outcomes in nonheterosexual individuals.“ Psi Chi Journal of Psychological Research 21: 100-110
  • Hatzenbuehler, M. et. Al. 2010. „The impact of institutional discrimination on psychiatric disorders in lesbian, gay, and bisexual populations: a prospective study.“ American Journal of Public Health 100 (3): 452-459.
  • Frost, – Fingerhut, A. 2016. “Daily exposure to negative campaign messages decreases same-sex couples’ psychological and relational well-being.” Group Process & Intergroup Relations 19 (4): 477-492.

 

8) Wight, R. et al. 2013. „Same-Sex Legal Marriage and Psychological Well-Being.“ Americal Journal of Public Health 103: 339-346.

"Supplemental analyses showed that marriage was significantly associated with psychological well-being among same-sex couples but domestic partnership was not. The authors concluded: “there might be a unique positive mental health association specifically conferred by legal marriage, particularly compared  with not being in any type of legally recognized relationship at all.”

 

9) Raifman J. et al. 2017. “Difference-in-differences analysis of the association between state same-sex marriage policies and adolescent suicide attempts.” JAMA Pediatric 171: 350-356. Dostupné z:

“Same-sex marriage policies were associated with a 0.6–percentage point (95% CI, –1.2 to –0.01 percentage points) reduction in suicide attempts, representing a 7% relative reduction in the proportion of high school students attempting suicide owing to same-sex marriage implementation. The association was concentrated among students who were sexual minorities. The results are equivalent to a 14% relative decline in the proportion of adolescents who were sexual minorities reporting suicide attempts in the past year.”

 

Foto: Robert Vano