Ježíš se ujímal těch, které lidská společnost odsouvala. Stejně by to měli dělat i dnešní křesťané, říká známá evangelická farářka. Věří, že gay a lesbické páry jsou s těmi heterosexuálními zcela rovnocenné – a takové mají být i jejich svazky.
„Všichni křesťané by se měli ujímat – ne vyřazovat a podporovat nenávist mezi skupinami. To je největší hřích, jaký si dovedu představit.“ Daniela Brodská se s tím nemaže. Však byla jednou z těch, co podepsali Chartu 77. A poté jednou z duchovních, kteří za normalizace nejen nemohli vykonávat svoje povolání, ale těžko hledali jakoukoli práci.
Otázkami víry se prý zabírala odmalička. K církvi se přidala před padesáti lety, hned poté, co ukončila studia. Hlásí se k Českobratrské církvi evangelické: „Podle mě je v současné době u nás nejtolerantnější, nejvstřícnější vůči lidem, kteří jsou ‚jiní‘.“
Po revoluci působila v Občanském fóru a dva roky byla starostkou Jihlavy. Pak se vrátila do církevní služby a žila v nejrůznějších koutech Česka, aby se nakonec jako farářka usídlila ve Vrchlabí. Žije s manželem, také farářem.
Kontroverzní vztah církví k homosexualitě vidí docela jasně. „Starý zákon se k ní vyjadřuje, asi to ta doba a ta společnost nějakým způsobem potřebovaly. Takže to vyjádření tam je, ale v dalších knihách kromě Tóry už ne.“ Nový zákon už – podle jejích slov – homosexualita prostě nezajímá. „Řeší jiné věci, které jsou pro lidský život a vztahy podstatné.“
Sama vidí homosexuální vztahy jako rovnocenné třeba s tím, který má s manželem. Přemýšlet nad tím prý začala, když do sboru, kde vypomáhala, kdosi donesl petici. Ne tu za manželství pro všechny, ale tu, která volá po uzákonění pojmu „manželství“ jako vztahu muže a ženy. Její autoři a autorky tak chtějí zamezit tomu, aby se gay a lesbické páry mohly v Česku brát.
„Sedla jsem si k internetu a hledala jsem, v čem jsou heterosexuální vztahy v manželství ve společnosti zakotveny,“ vzpomíná Brodská. „Jaká mají práva a povinnosti, a jak je to s těmi, kteří jsou jenom v registrovaném partnerství. Když jsem to viděla ve dvou sloupcích vedle sebe, tak jsem se zděsila. Protože my si tady vytváříme skupinu druhořadých občanů!“
Nechápe prý proč. „A v žádném případě nemůžu podporovat odsouvání lidí, kteří nejsou jako já. Proč chceme, aby byli přesně takoví, jak my si to vymodelujeme? Berme je takové, jací jsou. Já je tak beru. A chci, aby ve společnosti byli se mnou rovnoprávní,“ uzavírá důrazně.
Český Parlament letos schválil "partnerství" pro stejnopohlavní páry, namísto rovnoprávného manželství. Je rozdělování lidí do dvou kategorií jen podle toho, koho milují, protiústavní? Ústavní soud Rakouska, Ústavní soud Slovinska a Nejvyšší soud USA na tuto otázku odpověděly, že ano. Můžeme se jejich úvahami inspirovat i my? Pro časopis Soukromé právo vydavatelství Wolters Kluwer (číslo 9/2024) připravila naše právnička Adéla Horáková druhou část své právní analýzy. První část analýzy se ohlédla za legislativními pokusy od roku 1989. Druhá část analýzy se dívá do budoucna a na možnost ochrany našich ústavně zaručených práv a svobod.
V průzkumu iniciativy Jsme fér mezi kandidáty a kandidátkami ve volbách do třetiny Senátu Parlamentu ČR odpovědělo zatím celkem 73 z téměř 150 oslovených. U dalších 40 kandidujících byly postoje zjištěny z veřejných zdrojů nebo z předchozí komunikace. Z celkového počtu 103 známých postojů by 43 kandidujících podpořilo rovnoprávné manželství pro stejnopohlavní páry, včetně práva společně osvojit děti. Naopak 45 kandidátů odpovědělo negativně a 16 nemá jednoznačný názor.
