Krásné fjordy, čistá příroda, malé rozdíly mezi mzdami – a respekt k právům menšin. Tím vším se může chlubit Norsko, země, která jako druhá na světě umožnila registrované partnerství. Manželství všem bez rozdílu pak otevřela v roce 2009 jako šestá v pořadí.
Skandinávské země obecně platí za světové průkopníky v oblasti podpory lidských práv, nejen co se týče sexuálních menšin. Shodují se na ní téměř všechny politické strany bez ohledu na to, zda se označují za pravicové či levicové. O takovém tématu netřeba vést rozsáhlé politické diskuze: jedná se o samozřejmost.
Už na začátku devadesátých let Norsko spolu se svými severskými sousedy přistoupilo na model „práva ano, název manželství ne“. V 1993 tam zavedli registrované partnerství. Sňatky gay a lesbických párů jako takové zatím nebyly oťukané, většina zemí tiše vyčkávala, kdo se ho „odváží“ uzákonit jako první. V roce 2001 tak učinilo Nizozemsko, po něm následovaly další státy od Belgie po Jihoafrickou republiku.
S návrhem zavést manželství pro všechny, které by dosavadní registrované partnerství nahradilo i v Norsku, přišli v listopadu 2004 dva poslanci opoziční Socialistické levicové strany. Vláda luteránského pastora Kjella Magneho Bondevika se zavázala, že se jím bude zabývat, ale slibu nakonec nedostála.
To však nebránilo tomu, aby se téma otevřelo znovu. Stalo se tak na tiskové konferenci, kterou uspořádala nová vláda Jense Stolltenberga, dnes generálního tajemníka NATO. Veřejné slyšení k tématu pak proběhlo 16. května 2007.
O rok později už bylo jasné, že má manželství pro všechny podporu většiny parlamentu. Podpořila ho jak sociálně demokratická Norská strana práce, tak středopravicová Konzervativní strana. 11. června 2008 přijal návrh zákona Lagting, tehdejší dolní komora norského parlamentu. O týden později prošel horní komorou – Odelstingem. Hned nato jej podepsal král Harald V. Od 1. ledna 2009 se gay a lesbické páry žijící v Norskou mohou brát.
Královský pár Harald V. a Sonja Norská
K další zásadní změně došlo v roce 2015: Norská církev se tehdy rozhodla, že gay a lesbickým párům umožní také uzavírání církevních sňatků. K formální změně manželské liturgie došlo v roce 2017.
Podle mezinárodního průzkumu, který proběhl ve stejném roce, s manželstvím pro všechny souhlasilo 72 % Norů a Norek. Roli hraje jistě i podpora, kterou LGBT komunitě vyjadřuje dnes dvaaosmdesátiletý král Harald V. „Norové a Norky jsou holky, co milují holky, kluci, co milují kluky, a holky a kluci, co se milují navzájem,“ prohlásil například v září 2016 v řeči, která se stala virální na sociálních sítích.
A zajímavost z Česka: loni se na půdě Velvyslanectví Norského království v Praze uskutečnilo slavnostní předávání cen bePROUD pod záštitou Její excelence Siri Ellen Sletnerové. Tehdejší norská velvyslankyně během svého působení v ČR podpořila i řadu dalších projektů na ochranu lidských práv, ale také kulturního dědictví a životního prostředí.
Foto: Oslo Pride / Flickr, Piotr Drabik / Wikimedia Commons
Český Parlament letos schválil "partnerství" pro stejnopohlavní páry, namísto rovnoprávného manželství. Je rozdělování lidí do dvou kategorií jen podle toho, koho milují, protiústavní? Ústavní soud Rakouska, Ústavní soud Slovinska a Nejvyšší soud USA na tuto otázku odpověděly, že ano. Můžeme se jejich úvahami inspirovat i my? Pro časopis Soukromé právo vydavatelství Wolters Kluwer (číslo 9/2024) připravila naše právnička Adéla Horáková druhou část své právní analýzy. První část analýzy se ohlédla za legislativními pokusy od roku 1989. Druhá část analýzy se dívá do budoucna a na možnost ochrany našich ústavně zaručených práv a svobod.
V průzkumu iniciativy Jsme fér mezi kandidáty a kandidátkami ve volbách do třetiny Senátu Parlamentu ČR odpovědělo zatím celkem 73 z téměř 150 oslovených. U dalších 40 kandidujících byly postoje zjištěny z veřejných zdrojů nebo z předchozí komunikace. Z celkového počtu 103 známých postojů by 43 kandidujících podpořilo rovnoprávné manželství pro stejnopohlavní páry, včetně práva společně osvojit děti. Naopak 45 kandidátů odpovědělo negativně a 16 nemá jednoznačný názor.
Český Parlament letos schválil "partnerství" pro stejnopohlavní páry, namísto rovnoprávného manželství. Jak se to stalo a proč se Česká republika stále vyhýbá plné rovnoprávnosti pro všechny páry? Pro časopis Soukromé právo vydavatelství Wolters Kluwer (letní dvojčíslo 7-8/2024) připravila naše právnička Adéla Horáková právní analýzu. První část je ohlédnutí za celou cestou od roku 1989 do současnosti.
