Adéla Horáková
Proč Sněmovna neschválila rovné manželství?
Jednoduše řečeno, protože se nenašlo dost poslanců a poslankyň, kteří by dopředu jasně řekli, že jeho přijetí podpoří. Dojmů a emocí je hodně, pojďme teď mluvit o číslech.
Jednoduše řečeno, protože se nenašlo dost poslanců a poslankyň, kteří by dopředu jasně řekli, že jeho přijetí podpoří. Dojmů a emocí je hodně, pojďme teď mluvit o číslech.
Ještě před hlasováním ve 3. čtení deklarovali celostranickou podporu rovnému manželství Piráti, Starostové a TOP 09. Ze 34 poslanců a poslankyň ODS dopředu manželství pro všechny páry veřejně podpořili jen zhruba dva nebo tři. KDU-ČSL stejně jako SPD od začátku avizovali, že budou všichni proti. O jakých návrzích se vlastně hlasovalo?
Hnutí ANO jako celek rovné manželství nepodpořilo. Andrej Babiš několikrát řekl, že on sám je pro. A také jsme slýchali z médií od lidí z ANO, že 30–50% klubu by pro rovné manželství zvedlo ruku, tedy přibližně 23-35 hlasů.
Čili si hlasy sečtěme: Piráti (4) + Starostové (33) + TOP 09 (14) + ODS (3) = 54 potenciálních hlasů. Na to, aby manželství prošlo, bylo od Hnutí ANO potřeba cca 35-40 hlasů. Nebylo ale jasné, jestli taková podpora v klubu je, nebo není.
Kvůli nejasnostem o síle podpory a protože spousta lidí opakovala mantru „narovnejme jim práva, jen ať se to nejmenuje manželství“, byl podán pozměňovací návrh, který těmto hlasům vyšel vstříc. Ponechával dvě škatulky, ale poskytoval ostatní práva včetně společných adopcí i přiosvojení (tzv. polomanželství). Čekalo se, že tento návrh bude mít minimálně stejnou podporu jako manželství, ale hlavně přinese navíc hlasy těch, jimž vadí spojování vztahů do jedné kategorie. Z hnutí ANO zaznělo, že by takový návrh měl podporu dvou třetin klubu.
Při hlasování ve 3. čtení šlo první na řadu hlasování o polomanželství. Kdo nepodpořil aspoň toto, nepodpořil by z logiky věci pravděpodobně ani manželství pro všechny páry. A tady přišlo překvapení. Některé strany hlasovaly podle toho, co se čekalo. Piráti, Starostové, TOP 09 byli PRO. Z ODS bylo pro 18 % klubu (8 hlasů) a z KDU-ČSL bylo pro 16 % klubu (3 hlasy). SPD byla dle očekávání celkově PROTI. Dohromady bylo z těchto stran pro 59 hlasů. Stačilo tedy dalších zhruba 35 hlasů od hnutí ANO. Což by bylo v souladu s tím, jak do té doby deklarovalo podporu rovného manželství respektive i polomanželství. Ale z Hnutí ANO pro tento návrh hlasovalo jen 8 poslanců a poslankyň, což je 12 % jejich klubu. Tento návrh tedy neprošel.
Následně byl schválen ještě užší pozměňovací návrh - v našem přehledu nazvaný „Ukrajovák 1“, který nadále udržuje dvě kategorie vztahů (manželství a partnerství), dává partnerům shodná práva jako manželům, ale vyřadil společné adopce a nechal jen přiosvojení. Tento návrh podpořilo 98 % klubu hnutí ANO. Ano, je důležité mít možnost dítě přiosvojit. Dvě mámy a dva tátové budu moci být oba uznáni za zákonné rodiče. A to je dobrá zpráva především pro rodiny, jichž se tato úprava dotýká. Ale proč tedy z toho vylučovat společné adopce? Obecně řečeno to znamená, mimo jiné, že děti osvojované z ústavní péče budou muset procházet adopcí dvakrát, a že soudní řízení o adopci bude muset proběhnout také dvakrát. Je to do očí bijící diskriminace a navíc dvojnásobná stresová zátěž pro celou rodinu a hlavně děti. Text návrhu sám vzbuzuje otázky, jak přesně by se přiosvojení aplikovalo i na partnery.
Proč tedy Sněmovna neschválila rovné manželství? Každá strana, hnutí i poslanec či poslankyně ve Sněmovně měli šanci podpořit rovné manželství. Ideálně dopředu, aby bylo jasné, že žádný pozměňovací návrh nemá šanci. Bylo to nejjednodušší řešení, které má navíc většinovou společenskou podporu. Bohužel se takových poslanců a poslankyň nenašlo dost. A jenom proto pak bylo schváleno „osekané“ znění novely.
Možná si říkáte, co bude dál. Na prvním místě, novela nyní putuje na projednání do Senátu. Legislativní proces tedy ještě nekončí a zákon jím ještě musí projít až k podpisu prezidenta. Zároveň ale chceme zdůraznit to, co už říkáme dlouho. Jsme fér nekončí. Budeme tu do té doby, než nedosáhneme našeho společného cíle, kterým stále je a bude manželství pro všechny páry.
V průzkumu iniciativy Jsme fér mezi kandidáty a kandidátkami ve volbách do třetiny Senátu Parlamentu ČR odpovědělo zatím celkem 73 z téměř 150 oslovených. U dalších 40 kandidujících byly postoje zjištěny z veřejných zdrojů nebo z předchozí komunikace. Z celkového počtu 103 známých postojů by 43 kandidujících podpořilo rovnoprávné manželství pro stejnopohlavní páry, včetně práva společně osvojit děti. Naopak 45 kandidátů odpovědělo negativně a 16 nemá jednoznačný názor.
Český Parlament letos schválil "partnerství" pro stejnopohlavní páry, namísto rovnoprávného manželství. Jak se to stalo a proč se Česká republika stále vyhýbá plné rovnoprávnosti pro všechny páry? Pro časopis Soukromé právo vydavatelství Wolters Kluwer (letní dvojčíslo 7-8/2024) připravila naše právnička Adéla Horáková právní analýzu. První část je ohlédnutí za celou cestou od roku 1989 do současnosti.